Zločin na Bezdězu
Vlastimil Vondruška
Hříšní lidé Království českého (MOBA) série
< 20. díl >
Královský prokurátor a správce Bezdězu, Oldřich z Chlumu, svolává na své sídlo rodový sněm. Na hrad Bezděz, obklopený neprostupnými lesy, neočekávaně dorazí také dcery českého krále se služebnou Dagmar. Ta je však záhy zavražděna a s ní i sluha z nedaleké vesnice. Dvacátý případ Oldřicha z Chlumu pomáhá opět rozplétat i také odvážná paní Ludmila z Vartemberka, která s oblibou pomáhá svému manželovi ve vyšetřování. Jejich pátrání je zavede až do doby před dvaceti lety, k úmrtí hradní paní, kterou nebyl nikdo jiný, než matka Oldřichovy první ženy Blanky...... celý text
Detektivky, krimi Literatura česká Historické romány
Vydáno: 2018 , TympanumInterpreti: Jan Hyhlík
více info...
Přidat komentář
Jeden z lepších detektivních případů.Kdyz už jsem se v létě vyškrábala na Bezděz,tak se mi to o dost lépe poslouchalo než poprvé.Dávam 4z5.
Zajímavá historická detektivka. Za mě napínavé čtení, jen se mi nelíbilo zakončení příběhu.
V době letního pařáku, který nám panuje, se hodí přečíst si Vondruškovinu ze sněhem zapadlého Bezdězu z dávných věků 13.století. Na tomto příběhu se mi nejvíc líbí posun hlavních hrdinů. Oldřichovi z Chlumu se blíží padesátka, Ludmila má už taky leccos za sebou - rozhodně dívčí postavu, zato více ženské moudrosti v manželství a děti jdou pomalu do puberty. Však se také zapojí do pátrání.
Děj je napínavý, ve více rovinách, ale Oldřich z Chlumu s panošem Otou a Divišem vše rozluští a my si můžeme užít další z detektivních příběhů.
Příběh z Bezdězu byl zajímavý, ale těch postav bylo skutečně moc. Oldřichovy děti a Přemyslovny, děj příjemně zpestřily.
Slyšela jsem o knihách Vondruškovic jen to nejlepší, takže velké očekávání a ještě větší zklamání. Zločin na Bezdězu (moje první od tohoto spisovatele) to je chaotická změť postav a málo detektivky.
Tak tahle kniha byla skvělá. Myslím, že zatím můj nejoblíbenější příběh o Oldřichovi z Chlumu. Připomínal mi složitě tkanou tapisérii, vrstvenou a propracovanou, kdy jednotlivé události byly velice umně propojeny. Líbil se mi odkaz na dřívější Oldřichův případ a taky to, že tentokrát byli dění účastni všichni, Ota, Diviš, Ludmila, Vencl, Wolfgang, Marta, Šonka i jejich děti. Navíc je vždycky fajn, když se objeví postavy známé z předchozích dílů, jako třeba Anežka a Eliška, Přemyslovy dcery.
Trochu jsem se ztrácela v postavách - každý bylo z něčeho nebo odkudsi - a provázanost příbuzenská tomu napomohla, ale to je prostě ta historie, no. Jinak zápletka dobrá, připomínky na dříve řešené případy taky. Ale toho nevázaného sexu, wow!
V komentáři u minulého dílu jsem si postěžoval, jak málo je užitečné číst tuhle sérii popořadě, protože knihy nejdou chronologicky po sobě a moc na sebe neodkazují. Udělalo mi tedy docela radost, že tenhle jubilejní díl použil Vondruška jako ohlédnutí za uplynulými případy a nacpal do něj spoustu narážek na předešlé knihy. To opravdu oceňuju. Hlavní hrdinové ale i po dvaceti dílech zůstávají pořád stejní, což by možná mohlo taky působit jako dobrá zpráva, nicméně posuďte sami, že potkáte-li kamaráda po dvaceti letech a zjistíte, že se za tu dobu VŮBEC nezměnil, asi ho spíš trochu politujete. A zvlášť v případě Oty mě celou knihu takováto lítost neodbytně přepadala. Jinak příběh standardně bavil, řekl bych takový Vondruškův slušný průměr.
Moje první kniha od autora. Není to nic, co by mi zůstalo dlouho ležet v hlavě, každopádně je to hodně čtivé a zábavné. Taková chytrá detektivka ze středověkého prostředí, která stojí za přečtení.
V tomto konkrétním dílu je hodně postav, takže trvá než se člověk trošičku zorientuje kdo je kdo.
Jak bylo řečeno ve filmu Amadeus - příliš mnoho not Mozarte. Tak tady bych řekla, příliš mnoho postav pane Vondruško. :-)
Jak mám detektivky od pana Vondrušky ráda, tady mi trvalo, než jsem se v mnoha postavách vyznala a to zakončení bylo takové..nijaké. Věřím, že další díl bude zase lepší.
Bylo tam tolik postav, že jsem ztratila přehled kdo ke komu patří a připadalo mi, že se na hrad ani nemohli vejít. Čtení průměrné, místy nudné.
Styl psaní pana Vondrušky mi nevyhovuje, číst jeho zápletky je jak prokousávat se tvrdým chlebem, asi jsem si příliš zvyknul na sloh pana Pavla Hrdličky, to je jak jíst lahodný dort. Zločin na Bezdězu jeho takový by byl zajímavý kdyby to napsal svým umem Pavel Hrdlička, bohužel zesnul a najít si svého oblíbeného autora středověké beletrie bude fuška.
Kniha mě vůbec nebavila a to jsem se na ni tak těšila. Její detektivní příběh byl tak moc zastíněn nudnou každodenní hlavních postav, že si člověk říkal, zda je to vůbec detektivka. Postav je tu tolik, že se v nich člověk někdy až ztrácí. A to ani nemluvím, že najít si tu oblíbenou postavu je taky pěkný oříšek. Jednu hvězdu dávám za pár pasáži, které mě docela bavily. Asi autora úplně zatracovat nechci, styl jeho psaní není nejhorší, ale tento díl za mě určitě ne.
Nedoporučuji během čtení dělat delší pauzu, což se stalo mně. V tom zástupu postav jsem byl tím pádem ztracen na druhou, protože jsem úplně zapomněl, kdo je kdo. Napadlo mě, že si v těch postavách udělám grafický diagram - kdo s kým atd., jako se to dělává v dnešních kriminálkách. Pak jsem si ale uvědomil, že často ani sám autor nemívá ve jménech postav zcela jasno a stabilno, tak jsem toho nechal. Závěr mi připadal už vyloženě skoro v cimrmanovském stylu á la "takže moje maminka je moje babička" nebo "já nejsem tvůj otec, já jsem tvůj syn".
U příští knihy se musím víc soustředit :)
Velké překvapení - moje první kniha od V. Vondrušky a hned si mě tento autor získal.
Vtipná historická detektivka.
Určitě budu hledat další díla od V.V.
Pan Vondruška opět nezklamal...........řešení bylo zajímavé.........a líbilo se mi, že i na Bezdězu se dějí nekalosti........tentokrát pomohly i královy dcery
Můj třetí Vondruška. Tentokrát se odehrává na Bezdězu, který patří mezi mé srdcovky, a právě proto jsem po něm sáhl. Postav zase mraky, podobně jako na Lichnici, všichni mají spolu strašně složité spletité vztahy, což konkrétně v tomhle díle korunovala i událost, která se v ději udála před cca 20 lety. Hlavaz toho byla jak na kolotoči! Navzdory přemíře podezřelých mě hodně bavilo, jak se děj odehrával v místech, které moc dobře znám - ať už hrad nebo okolí. Jestli něco Vondruška umí, tak je to navodit patřičnou atmosféru!
Ota se tentokrát vychrápal snad jen s jednou ženskou, takže to tolik nebilo do očí. Fakt si říkám, že za to, co předvádí, už by dávno chytil syfla čili příjice nebo jinou breberku.
Tady se opět dost uspěchal konec a samotné konečné (vy)řešení se tak nějak shrnulo na pár posledních odstavcích, protože ještě na předposlední straně to vypadalo, že to má náběh na další kapitolu nejméně.
Škoda, takhle je to jen za slušné 4*.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány 13. století historické detektivky Oldřich z Chlumu (fiktivní postava)Autorovy další knížky
2014 | Husitská epopej. I, 1400-1415 - za časů krále Václava IV. |
2019 | Kronika zániku Evropy: 1984–2054 |
2011 | Velký král Přemysl Otakar I. |
2002 | Dýka s hadem |
2019 | Falknovská huť |
(SPOILER) Detektivní příběh se odehrává ve třináctém století, kdy České království paří k nejmocnějším v Evropě. Vládnul zde v té době Přemysl Otakar druhý.
Hlavním hrdinou příběhu je jeho správce hradu Bezděz, Oldřich z Chlumu. Správce hradu se nestaral jen o hrad, ale i o panství v jeho okolí, aby se na něm dobře hospodařilo a král z něj měl co největší zisk. Děj se odehrává v kraji dnešního Kokořínska, Mladé Boleslavi a Mělníku. V té době se oproti dnešku daleko snadněji loupilo i vraždilo a navíc tenkrát nebylo tolik vyšetřovacích prostředků a dokonce neexistovala ani policie. Všechny zločiny tak musel vyšetřit jen správce hradu, který na to neměl většinou žádný vzdělání.
Nejlepším vyšetřovatelem v království se stal hlavní hrdina Oldřich z Chlumu, který si vytvořil vlastní vyšetřovací metody a měl dobrý instinkt. Každý správný detektiv má své pomocníky. Pro Oldřicha to byli jeho oddaní služebníci a přátelé. Panoš Ota a velitel posádkové stráže Bezdězu Diviš. Ota je zkušený rytíř, který je velmi bystrý, pohledný a zběhlý v boji. Oldřich ho proto často využívá ne nenápadné výslechy v hospodách a na dvorech, protože umí dobře získávat informace. Diviš je naopak vysloužilý voják, který svojí postavou a zjizvenou tváří nahání všem hrůzu. Umí taky výborně velet zbrojnošům, ale nemá takový důvtip a často svojí zbrklostí i něco pokazí. Diviš s Otou se tak často navzájem pošťuchují, ale jsou zároveň velkými kamarády.
V příběhu téhle knížky se začalo postupně vyšetřovat několik smrtelných nehod a únosů. Nejprve začnou řešit záhadné zmizení ženy hradního pána na nedalekém hradě Tolštějně, které se později ukázalo jako únos a pak i další podivná úmrtí z minulosti v rodině pána hradu. Únosy a zmizení různých lidí se později ukázaly jako promyšlené vraždy, kterými si ukřivdění příbuzní z velkého rozvětveného rodu snaží získat svůj dřívější majetek anebo se za křivdy pomstít. Vyznat se ve starobylých jménech a rodinných vazbách, bylo na čtení knížky to nejtěžší. Oldřichovi a jeho pomocníkům se až nakonec knížky podaří složitý, tajemný a často hodně nebezpečný vyšetřování objasnit.
Na knížce mi přišlo zajímavé jak podrobně je vylíčený tehdejší život i zvyky, tak abych si je v dnešní době při procházce ve stejných lesích kam, jako rodina chodíme na houby, mohl tu dobu představovat. Knížka byla moc hezká, ale náročná, takže k dalším dílům a novým příběhům se vrátím, až budu starší, protože hodně věcí mi dovysvětlili až rodiče.