Zločin pro slečnu Poirotovou
Jana Moravcová
Před touto ženou se kdysi chvěli autoři, nabízející prestižnímu nakladatelství k vydání své detektivní příběhy. Nesmlouvavé redaktorce neunikla v ději žádná logická chybička. O téhle redaktorce se říkalo, že je něco mezi slečnou Marplovou a Herculem Poirotem. Prostě - slečna Poirotová... Jenže teď? Můžete se téměř vsadit, že i na osamělé horské chatě je počítač, někdo má možná notebook a všichni podezřelí jsou zcela jistě vyzbrojeni mobily. Každý tu málem může přes internet zjistit, jak ze všeho vyváznout se zdravou kůží. Tak co chcete řešit? Jakou logickou chybičku můžete objevit, když zrovna nejste expert na všechny ty elektronické vynálezy? Ale přes to - jako pro ni vyšitý...... celý text
Přidat komentář
Ani to nestojí za komentář. Donutila jsem se to dočíst, ale fskt to nestalo za ten čas.
Probojovat se k závěru této knihy není vůbec snadné. Stále se hovoří, dedukuje z vody, vražedná zápletka se konala před mnoha a mnoha lety a má šíleně malinký vliv na současný děj. Vyšpekulovaně nepravděpodobný motiv, jak děje v minulosti, tak současnosti, tomu dává korunu. Snad se to alespoň, vzhledem k hlavní postavě redaktorky a jiným zaměstnancům z oboru, líbilo nakladatelům a tak jim to s poťouchlým úsměvem ze srdce přeji.
Rozečetl jsem tuto detektivku, ale nedočetl, vyprávění autorky románu mě neuchvátilo. Bohužel.
Autorovy další knížky
2004 | Vražda v lázních Luhačovicích |
2005 | Nevěry |
1987 | Klub neomylných i omylných |
1981 | Eva s modrým snem |
1976 | Vzkazy |
Dost jalový text, redaktorka v roli "soukpmého" vyšetřovatele se vrací k události na horské chatě jednoho nakladatelství. Stále omílané dedukce, možné varianty dšj neposunují a závěr vyznívá naprázdno