Zločin v Orcivalu
Émile Gaboriau
Detektivní román francouzského autora, který před sto lety proslul v tomto literárním oboru, líčí případ záhadné vraždy hraběnky de Trémorel a důmyslný postup detektiva Lecoqa při zjištování pachatele.
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 1964 , Mladá frontaOriginální název:
Le crime d'Orcival, 1866
více info...
Přidat komentář
Knihu som našiel ako jednu z mála detektíviek v nemocničnej poličke a hoci sa príbeh odohráva v 19. storočí (čoho som sa obával), je výborne vystavaný, prefíkaný, vyšpekulovaný.
Orcivalský sociálny prípad zvaný Žranica so synom nachádzajú gréfku de Tremorel v jazierku a zalarmujú ctihodného starostu a zmierovacieho sudcu Plantata. Postupne sa k nim pridáva vyšetrovací sudca Domini a nakoniec policajt z Jeruzalemskej ulice v Paríži, vychýrený Lecoq, ktorý si postupne získal uznanie všetkých vďaka svojim predvídacím schopnostiam. V Plantatovi nachádza spojenca a spoločne sú na stope po chladnokrvnom vrahovi.
Keď sa v polovici knihy dozvieme meno vraha, ani netušíme, akú zápletku si pre nás pripravil Gaboriau. Dej sa vráti o niekoľko týždňov späť a dozvedáme sa o nechutných a zvrátených charakteroch, pohnútkach. Lecoq, majster prevlekov pripraví pascu, nemýliac sa ani v jednom detaile.
Pána Lecoqa si určite prečítam i v iných príbehoch, ak sa k nim ešte dostanem...
Detektivní příběh z Francie z r. 1860, který je napínavě napsaný. Vyšetřovatel Lecoq a smírčí soudce otec Plantan vás vtáhnou do dějě, kdy brzy víte, kdo je vrah, ale jedná se taky, jak ho usvědčit.
Výborné počtení.A že byla detektivka napsána před téměř stopadesáti lety nevadí.Má šmrnc.
....super naplánová vražda, super naplánovaná pomsta - motívom sú samozrejme majetky. Dej bol zaujímavý a pútavý - preto knihu považujem za rýchlovku.....
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1965 | Případ vdovy Lerougeové |
1960 | Zločin v Orcivalu |
1927 | Pan Lecoq |
1931 | Upíři velkoměsta |
1928 | Akta č. 113 |
Detektivka není špatná. Člověk prvně musí počítat s tím, že je to napsané v 19. století, kdy byl sloh trošku jinačí. A možná že i lidé byli trošku jinačí. Jinak hezky vystavěný příběh, všechno hezky popsané, takže se v ději dá dobře orientovat. Jediné co mi připadalo malinko uměle vsazené bylo čtení smírčího soudce o historii a dějích, které se v postižené rodině hraběte Hektora de Trémorela stali. Ale jak jinak by se dali čtenáři uvést do celé problematiky příběhu?