Zloději hvězd
Nicole Mtawa
Nicole se rozhodne splnit si svůj životní sen: pomáhat potřebným v Africe. V Tanzanii poznává skutečnou pohostinnost, užívá si nekonečný obzor Indického oceánu a potkává lidi, jejichž osudy se jí hluboce dotýkají. Její srdce si především získá černošský mladík Juma, který za svým zářivým úsměvem...... celý text
Literatura světová Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2014 , Ikar (ČR)Originální název:
Sternendiebe, 2009
více info...
Přidat komentář
Popis je tak romantický - mladá holka ze Západu chce pomáhat a chudáček Juma hledá spasitelku pro jeho rozervanou duši...jasně, holka na můj vkus úplně blbá - ať se nikdo nezlobí, ale poté, co jí jenom využívá, jí ještě na závěr její kamarádka řekne, jak to na ní zkoušel a že jí miluje a kdesi cosi, ale ona trvá na tom, že si ho vezme...fakt se divím, jak se do takového "od pohledu" odporného špinavce může kdo kdy zamilovat - a ještě k tomu holka, co většinu života žila v kultivovaném světě (né že by tady taková individua nebyla ale toto?). Jestli Bílá Masajka je pro mě otazník, tohle je otazník s pěti vykřičníky! Kniha se sice četla dobře, ale hlavní hrdinka a její zaslepenost mě tak štvala, že nemůžu dát víc než 3*.
velmi poutavé vyprávění o přizpůsobování se a přibližování dvou rozdílných kultur na pozadí života na ulici v Tanzánii
Autobiografická kniha o okouzlení Afrikou. Což bych ještě pochopila. Co se naprosto vymyká mému chápání je to, že se poměrně hezká holka z Německa zamiluje - co, zamiluje! Totálně obětuje! - pro Tanzance Jumu, feťáka, bezdomovce, lháře, zloděje. Nemyslím to ve zlém. Jeho to naučila ulice, jinak by nepřežil. Neodsuzuji ani Nicolinu oběť, i když ona by to asi obětí nenazvala. Celé její počínání je mi tak strašně, ale strašně cizí... až se stydím. Možná dík za takovéhle lidi. A moc by mě zajímalo, co je s nimi dnes.
O komentáři k právě přečtené knize mám zpravidla okamžitě jasno, protože mohu jednoznačně říct, jaká kniha byla a co si o ní myslet. Tentokrát pouze vím, že kniha byla zajímavá a téma dle mého názoru neotřepané, ale co si o knize jako celku vlastně myslet, tím si popravdě řečeno nejsem příliš jistá. Hlavní hrdinka nepostupuje dle běžných řekněme evropských vzorců chování, což je přinejmenším zvláštní, obzvláště s ohledem na její národnost a z knihy se bohužel nelze dovědět, co Nicole takto netradičně zformovalo. Vím, že kniha je dřívějšího data, ale i tak touha přesídlit z Německa do chudobné části Tanzanie v době, kdy snem většiny tamních lidí je přesídlit do Evropy za lepším životem, je poněkud zvláštní a pochopení tohoto počínání ze strany rodiny a sousedů Nicole mou optikou prostě neuvěřitelné, tj. toto lze pravděpodobně považovat za zásadně přikrášlené pro účely líbivosti knihy. Další zvláštností je dle mého názoru volba řekněme společníka, atd., atd. Možná by si to zasloužilo nějakou hlubší analýzu psychologického rázu, ale to určitě nepřísluší mé osobě. Každopádně kniha mě zaujala a vzhledem k tomu, že jsem se u ní nenudila, tak ji mohu doporučit, i když já sama jsem hlavní hrdinku nedokázala plně pochopit. Z mého úhlu pohledu je škoda, že v knížce není detailněji popsán pobyt v Německu, jelikož si myslím, že je to část, která by si zasloužila větší prostor, ale jinak jsem byla s četbou spokojená a splnila má očekávání.
Ti dva se hledali, až se našli :D Rozhodně zajímavé a jedinečné čtení, už jen pro to svoje ne až tak všední téma. Knížka je jinak opravdu čtivá a nenajdete v ní slabší místa. Vždy, když už si myslíte, že přijde ta slabší chvíle, tak se stane něco, pro co rozhodně musíte číst dál. Mimochodem jsem se díky knížce naučila pár svahilských slov, afrických přísloví a zase o trochu víc poznala všední život v Africe. Rozhodně doporučuji :) (Mimochodem, knížka má krásnou, ale i drsnou a realistickou pointu :)
Maisha ni furaha, Život je zábava.. This is Africa.
Velmi krásná knížka, doslova jsem hltala každé slovo protože jsem věděla že je příběh podle pravdy.
Autorka / hlavní hrdinka Nicki pro mě byla opravdu hrdinka a tak trošku blázen :) ale patří jí můj velký obdiv! Fotografie dodali knize své kouzlo.
Jen škoda toho konce, působil na mě docela zrychleně, mohlo to být napsané více do detailů :)
Z počátečních tří hvězd v úvodu knihy, kdy jsem si taky říkala něco v tom smyslu, že Nicole je hazardér a naivka (hned první stránky k takovému pojetí vybízí), jsem se postupně prokousala k závěrečným pěti. Pokud si chce čtenář knihu užít a hlavně si z ní něco vzít, přičemž kniha má ohledně hodnot a smyslu života opravdu co dát, musí se na text podívat tak nějak z nadhledu - bez předsudků a konvencí středoevropada v, bez nutnosti myslet a konat tak, jak to naše kultura od nás očekává. Nicole obětovala svůj život pomoci těm nejnuznějším. Její vztah k Jumovi byl sice jistý kaskadérský kousek s nejistým výsledkem, ale toho si byla sama od počátku vědoma a své pochyby v knize mnohokrát sdílí. K tomu, aby mohla nabídnout bezprostřední pomoc člověku bez práv, ekonomických jistot, bez domova, musela dobře znát prostředí, ve kterém se pohybuje, způsoby jednání, zvyky, tradice, které jsou tolik odlišné od těch v naší kultuře. Je tedy zcela přirozené, že se snažila co nejvíce proniknout do světa chudých, pokud jim měla být v budoucnu nějak nápomocná. Stejně tak v případě Jumovy drogové závislosti musela poznat obrysy toho, co užívání drog obnáší (pouze jako pozorovatel). Pokud má člověk s něčím bojovat, musí svého nepřítele znát. Tak to je. Nicolin život se významně vymyká tomu, na co jsme my, Evropané, zvyklí, ale když se člověk zbaví těchto tradičních předsudků a omezení, najde v Nicolině jednání stopy ledasčeho, jen ne hlouposti a naivity. Za mě - respekt a klobouček dolů za schopnost žít v maximální prostotě, nekomfortu a zároveň snaha činit tolik pro potřebné. Matku Terezu za její obětování se dobré věci taky nikdo nepranýřuje. Pravda, nebrala si kluka ulice a netahala ho od fetu a od pouličního gangu, ale podstata jejího nezištného postoje k životu, k lidem, k materiálnu, k lidským právům, stojí na podobných základech. A Nicole od počátku věděla, že její snaha odvrátit Jumu od života za hranou nebude jednoduchá a možná ani úspěšná. Rozhodně si nebrala cizince po měsíci chatování na seznamce nebo po dvou týdnech dovolené v Egyptě. Upřímně - tohle jednání některých Evropanek mi přijde mnohem víc nelogické a riskantní, než osobní důkladná znalost podmínek a prostředí v případě Nicole. Jinak se knížka četla moc dobře.