Zloději zelených koní
Jiří Hájíček
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/240424/bmid_zlodeji-zelenych-koni-Cyh-240424.jpg
4
699
699
Pavel zběhne ze studií geologie a stěhuje se za svou dívkou Karolínou do Hradce. S partou hledačů vltavínů občas vyráží kopat a bere s sebou i kamaráda Kačmara. Postupem času však zcela propadá sběratelské a „zlatokopecké“ vášni a s Kačmarem se pouští do stále větších dobrodružství. Ta brzy začnou ohrožovat jeho vztah s Karolínou a Pavel nakonec za svou umanutost a touhu žít jinak platí vším, co má, málem i životem… Jihočeský fenomén nelegálního dobývání vltavínů přinesl do české literatury Jiří Hájíček již v roce 2001, kdy Zloději zelených koní vyšli poprvé. Novela se pak stala předlohou stejnojmenného celovečerního filmu (2016) Dana Wlodarczyka.... celý text
Přidat komentář
Autorův charakteristický rukopis. Trochu lásky, trochu tajemství, trochu víc depky a hodně reality. Jiří Hájíček mě prostě baví čím dál tím víc. A tímto ho vyzývám - prosím, pište dál, pište víc!
Tato kniha se mi moc líbila....díky
Nyní se těším na filmové zpracování této knihy. Natáčení se začalo v létě 2015 v okolí Českého Krumlova.
Kurnik, musím říct, že se mi to líbilo. Aj na vltavíny bych vyrazil, nebýt ze Severní Moravy :-) Hajíček píše kvalitně, postavy jsou uvěřitelné a kniha se čte opravdu dobře. Mezi českými autory je jeden z mých oblíbených. Jen tak dále...
Jiří Hájíček je výborný vypravěč: věcný a výstižný. To je dar, rozpliznout děj do nezměrných rozměrů umí každý, zůstat umírněný pak jen málokdo. Román o šutrech (podtitul, kterému jsem souboru dala) mě bavil právě díky svižnému tempu, zvládla jsem ho nadvakrát a možná trošku chyběla více propracovaná postava Pavla (jeho "jasnozřivý" dar atd.). Ale tento způsob vyprávění zdá se mi i přesto velmi šťastný :)
Knížka se mi líbila o trochu víc než Fotbalové deníky. Jen na mě opět po jejím přečtení padla deprese, že žádný partnerský vztah neskončí šťastně a životní sen člověka zůstane navždy nesplněn, ať se snaží sebevíc. Štastných konců se asi v současné české literatuře nedočkám. ;)
Po Selském baroku a Rybí krvi jsem si půjčila i Zloděje zelených koní. Zajímavé téma, jako vždy v případě Jiřího Hájíčka, a naprosto uvěřitelný příběh. Pan Hájíček se opravdu velmi dobře čte a jsem ráda, že se věnuje českým tématům.
Štítky knihy
zfilmováno manželství rodinné vztahy divočina manželské hádky jižní Čechy manželská krize České Budějovice vltavínyAutorovy další knížky
| 2012 |  Rybí krev |
| 2005 |  Selský baroko |
| 2020 | Plachetnice na vinětách |
| 2016 | Dešťová hůl |
| 2015 | Zloději zelených koní |
Po přečtení Selskýho baroka a Rybí krve jsem od této knížky moc očekávala. Ale nějak jsem v ní nemohla nic mimořádného najít, neustálé popisování každodenního života, i když něčím vyjímečného, protože o hledačích vltavínů jsem toho moc nevěděla. Ale vše se změnilo v poslední čtvrtině knížky, která je úžasná (proto také nakonec čtyři hvězdy v hodnocení), to tápání po smyslu života a odmítání toho, co dělá většinu lidí šťatnou nutí k zamyšení nad vlastní cestou.