Zlodejka kníh
Markus Zusak
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/207342/bmid_zlodejka-knih-YOF-207342.jpg
5
8457
8457
Liesel Memingerová prichádza do nemeckého mestečka Molching, kde ju čakajú adoptívni rodičia. Postupne si zvyká na krik a výčitky novej mamy Rosy i na láskavosť nového ocka Hansa. Liesel si nachádza priateľov – aj toho najlepšieho, ktorý sa do nej zaľúbi. Zoznamuje sa so slovami, učí sa ich čítať i zapisovať. Počúva hudbu, ktorou jej ocko obveseľuje mestečko. A hoci by to od nej asi nik nečakal, kradne knihy. Na všetko, čo vnímavá Liesel prežíva, však dopadá tieň Adolfa Hitlera, ktorý vládne Nemecku a nepochybne aj srdciam väčšiny jeho obyvateľov. Jej ocko nacistickému poblázneniu odolal a Liesel sa čoskoro naučí rozlišovať medzi svetom "tam vonku", kde treba na požiadanie hajlovať či vešať zástavy so svastikami, a svetom "vnútri", v dome, kde sa v pivnici ukrýva mladý židovský utečenec. Blíži sa koniec vojny, život je čoraz ťažší a Smrť, rozprávač strhujúceho príbehu Liesel Memingerovej, má čoraz viac práce. Jeho pohľad sprevádza čitateľov od prvej stránky po poslednú a prifarbuje ju melanchóliou i čiernym humorom.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2014 , Ikar (SK)Originální název:
The Book Thief, 2005
více info...
Přidat komentář
Musím se přiznat, že jakmile jsem začala číst první řádky tohoto příběhu měla jsem pocit, jako by knížka samotná vyzařovala nějakou energií nebo snad dokonce měla jakési charisma.
Děj se točí kolem malé Liesel a vypravěčkou příběhu není nikdo jiný než samotná Smrt.
I přes fakt, že děj se odehrává na pozadí 2. Světové války se mi příběh zdál být napsaný s jakousi lehkostí, možnou nadějí. A o to ničivější byly následky.
Doufala jsem, že to dopadne jinak, ale konec je smutný, bolestivý a dojemný…tak jak už konce bývají.
Knížku mi nějaký dobrák půjčil na zimní dovolenou, proto můj zážitek z četby byl negativně ovlivněn vztekem na toho dobráka. Ono přece jenom strádání dětí za války, bombardování a pochody židů do tábora zkázy nejsou tím nejvhodnějším tématem po lyžovačce v la dolce Italia.
Obvykle u knížek nebrečím, ale tady jsem se slzám neubránila, moc krásný příběh!
Kniha přečtená jedním dechem - příběh malé Liesel očima vypravěčky Smrti. Tentokrát mi ani nevadilo to prozrazování děje dopředu.
Jedno je jisté: všichni umřeme a jen málokdo z nás zaznamená svůj příběh takovým stylem jako to udělala malá Liesel Memingerová.
Přidávám se ke kladným komentářům...krásná, dojemná a místy i úsměvná
......................................................................................................................
Přečteno znovu - vzala mě snad ještě víc než před rokem...jsem moc zvědavá na Posla, který by měl v blízké době u nás vyjít
Největší zrada téhle knihy tkví v problému, že se čte očima z kterých zároveň prýští slzy. Krásně napsáno.
Ovšem měsíc po přečtení zjišťuju, že kniha ze mě vyprchává. Tím se doplácávám k faktu, že je v ní prvek jisté lacinosti.
Jsou dvě možnosti:
buď existuje jistý řád, který točí vřetenem vesmíru a dodává veškerenstvu smysl, podpírá existenci slova spravedlnost, přináší klid do spánku člověka rovného a my všichni jsme toho řádu nedílnou a potřebnou součástí,
NEBO
neexistuje ani bůh, ani mlýn, ani zadostiučinění a my jsme mrňavé a bezvýznamné oběti Chaosu, muňky bez možnosti cokoliv ovlivnit. V tu chvíli nás lze rozdělit na dva živočišné druhy - tedy na ty se Štěstím a ty bez něj. A malé zlodějce knih do vínku štěstí naděleno příliš nebylo, protože válka je svině, lidé jsou idioti a Führer byl svině a idiot, jehož idiotství dokázalo překlenout hranici jeho života a je živé dodnes.
Zlodějka knih mě uhranula svou dobrotou. Zlodějka knih chytla mou hlavu za spánky a jala se z ní vymačkat všechnu kebulí slanost. Zlodějka knih je kniha povedená a to po všech stránkách. Já prostě musím fandit lidem s vysokým morálním uvědoměním, přestože to často vypadá, že není spravedlivého vřetene.
poutavý obsah, ale kniha se mi nelíbila, tolik smutku právě v tomto mém odbobí nemusím.. a to vydržím dost a nesnáším happy endy .....
Hmm, moc pěkné. Román z období války, který však není třeba nazývat válečný, protože má mnoho jiných dimenzí, o kterých pojednává, že by bylo toto označení příliš jednostranné. Jazyk autora je skvělý, myšlenkově dokonalé a vypravěčku příběhu postupem času přestáváte nenávidět a snad si ji i oblíbíte nebo možná politujete. Rozhodně se jí přestanete bát v okamžiku, kdy se svěří se svým tajemstvím, totiž, že lidé ji samotnou děsí! To je opravdu hezké.
Zrovna tuto knihu čtu, proto zatím nebudu hodnotit knihu jako takovou. Ale co mi vadí jsou chyby v knihách, zde jich moc není, ale na dvě jsem přeci narazila. První se ukázala ke konci první třetiny, kdy došlo k záměně Erika s Maxem (což bylo trochu rušivé) a další zásek pro mě byl, když bylo použito spojení "nepřišlo nevyhnutelné" (raději jsem si to ještě jednou přečetla i s navazujícím textem). Snad mi nic neuniklo ve vztahu k tomuto prapodivnému spojení a jedná se pouze o chybu a nebyl to autorův záměr.
.........neznámé.... a človíček je zase zvědavej, a ušetří korunky, aby zakoupil a pokochal se společně s dr. Skružným .........
Milionový bestseller, jehož hlavním vypravěčem je Smrt, se držel více než sto týdnů na žebříčku bestsellerů New York Times.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Adolf Hitler smrt zfilmováno Německo australská literatura Němci o knihách holokaust, holocaustAutorovy další knížky
| 2009 |  Zlodějka knih |
| 2012 | Posel |
| 2019 | Clayův most |
| 2014 |  Roky pod psa |
| 2015 | Smečka rváčů |
Kniha plná krutosti, nespravedlnosti, smutku a nesnášenlivosti. Ale na druhé straně také kniha plná lidskosti, naděje, lásky a přátelství.
Příběh na pětistech stránkách je tak hezky napsaný, že se kniha čte jedním dechem.
Hlavní postavu, Zlodějku knih, jsem si okamžitě zamiloval, prožíval jsem s ní každý okamžik. S každou přečtenou stránkou jsem ji i ostatní postavy v jejím blízkem okolí měl čím dal tím raději. O to hůř se mi četly poslední stránky... A ano, brečel jsem...