Zlodejka kníh
Markus Zusak
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/207342/bmid_zlodejka-knih-YOF-207342.jpg
5
8502
8502
Liesel Memingerová prichádza do nemeckého mestečka Molching, kde ju čakajú adoptívni rodičia. Postupne si zvyká na krik a výčitky novej mamy Rosy i na láskavosť nového ocka Hansa. Liesel si nachádza priateľov – aj toho najlepšieho, ktorý sa do nej zaľúbi. Zoznamuje sa so slovami, učí sa ich čítať i zapisovať. Počúva hudbu, ktorou jej ocko obveseľuje mestečko. A hoci by to od nej asi nik nečakal, kradne knihy. Na všetko, čo vnímavá Liesel prežíva, však dopadá tieň Adolfa Hitlera, ktorý vládne Nemecku a nepochybne aj srdciam väčšiny jeho obyvateľov. Jej ocko nacistickému poblázneniu odolal a Liesel sa čoskoro naučí rozlišovať medzi svetom "tam vonku", kde treba na požiadanie hajlovať či vešať zástavy so svastikami, a svetom "vnútri", v dome, kde sa v pivnici ukrýva mladý židovský utečenec. Blíži sa koniec vojny, život je čoraz ťažší a Smrť, rozprávač strhujúceho príbehu Liesel Memingerovej, má čoraz viac práce. Jeho pohľad sprevádza čitateľov od prvej stránky po poslednú a prifarbuje ju melanchóliou i čiernym humorom.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2014 , Ikar (SK)Originální název:
The Book Thief, 2005
více info...
Přidat komentář
Některé pasáže byly opravdu zdlouhavé a nudné a hlavně se opakovali... Některé však měli neskutečný náboj... Kniha stojí určitě za přečtení, dlouho Vám její styl zůstane v hlavě, ale styl není vše
Pro mne krasna kniha se silnym pribehem. Trochu jiny styl psani autora, ale cte se dobre. Me uchvatila a cetla jsem ji jednim dechem. Urcite doporucuji precist.
Autorova snaha být za každou cenu originální a jiný vede k tak otravnemu stylu vyprávění a příšernému stylu psaní, že jsem to nebyla schopna dočíst. Příběh je navíc o již stokrát vyprávěnem a nic nového nepřináší. Nadšene hodnocení nechápu... Že bych byla povrchní a hloupá? Možná. Ale ztrácet drahocenný čas čtením knih, které mě nebaví, se mi nechce..
V knížce jsem viděla spoustu slov, především slova o lidské krutosti, zoufalství a nenávisti, avšak také o naději, lidskosti a lásce. Kniha byla velmi čtivá a žádná část mi nepřišla nijak zdlouhavá. Liesel jsem si, spolu s jejími blízkými, oblíbila už od samotného začátku. Proto se čtení posledních stránek neobešlo bez slz.
Vidíme, že i ti nejlepší lidé plní lásky se před válkou neschovají a Smrti neutečou...
Do knihy jsem se začetla okamžitě. Prvních asi 60 stránek jsem přečetla jedním dechem, pak už moje pozornost trochu pokulhávala. Musím ocenit, že kniha je doopravdy bravurně napsaná. Originální obraty, přirovnání, metafory.. Jazyk opravdu nádherný. Ze Smrti jako vypravěče mi lezl mráz po zádech, ta krutost reality a nadsázka.
4 hvězdy dávám z toho důvodu, že po přečtení knihy jsem si neřekla pomyslné "wow" a těsně před Zlodejkou knih jsem přečetla Světla, která nevidíme, která ve mně vyvolala o hodně silnější emoce.
Nevšední příběh, ať už pohledem na 2.světovou válku nebo vypravěčem, kterým je smrt. Příběh je podán velmi čtivě, s citem i s dávkou humoru. Pozadí války dá vyniknout lidským osudům. Mohu vřele doporučit.
Příběh se mi líbil, ale měla jsem potíže se začíst. Bylo to trošku zdlouhavé a zbytečně se přeskakovalo v ději. Jinak byla kniha celkem povedená.
Člověk se podívá na hrůzy Druhé světové války jak očima Němců, tak očima Židů. Skvělé vystavěný příběh, který netradičně vypráví přímočará Smrt se smyslem pro černý humor. Nemohla jsem se od knížky prostě odtrhnout.
Zdála se mi straaaašně zdlouhavá. Nevím asi po dvou týdnech jsem ji konečně dočetla ale znovu už bych do ní nešla. Kniha sama o sobě je zajímavá (obzvlášť styl vyprávění).
Ale co mě velmi štvalo je, že vypravěč dělal často spoilery. Například na straně 80 se dozvíte, že na straně 190 umře jedna z hlavních postav (uvádím jen příklad).
Což i podle mě, dost ubíralo na efektivnosti
Nakonec jsem knihu poslala dál.
zlodějka knih.
není to kniha o válce, nýbrž o lidech. o životě a naději, o důvěře, o risku, o lásce. o samotě, o pomoci, o zoufalosti. o snaze.
dostane vás ta skutečnost. tahle knížka vám ukáže, že lidé za války skutečně žili a skutečně umírali. ukáže vám, co znamená čest a laskavost. a strach.
při čtení zlodějky jsem žila s příběhem. je tak samozřejmé se do liesel vcítit a dýchat spolu s ní, že je vám už po krátké chvíli jasné, že tohle vás bude bolet. a přesto si nemůžete pomoct. bojujete o každou vteřinu, celý příběh se vám odehrává před očima. když zrovna nečtete, máte ji na mysli. a když čtete, bojíte se, co přinese další stránka.
smrt byla tím nejlaskavějším tvorem války.
roztříštila mě na milion kousků.
Ano, knížka má dojemný, "milý" příběh. Líbí se mi i nápad na netradiční vypravěčku-smrt. Co mi ovšem vadilo byl styl zpracování, který se mi moc dobře nečetl. A proč smrt tolik spoiluje?! Škoda, chápu všeobecně vysoké hodnocení knihy, ale za mě je to ve výsledku spíš průměr..
Knihu jsem měla též na doporučení, samotnou by mě to asi nenapadlo si ji koupit a tyhle "dětské" až teenage příběhy se mi poslední dobou už malinko zajídaly. Nicméně - fakt, že vypravěčkou bude smrt a ještě na pozadí 2.sv.v mě přesvědčilo si ji nakonec také přečíst. Musím říct, že se mi moc líbila a různé příměry, popisy a charakteristiky "očima" smrti byly zase něco jiného a bavily mě. Spíš bych asi doporučila čtenářkám než čtenářům, na ty by tam mohlo být té přeslazenosti a citových ohňostrojů až moc. Ale mě to nevadilo :-)
Já nikdy nebyla typ člověka, který čte knihu potom, co viděl film. Většinou mě kniha zklamala, ale nedávno tomu bylo naopak a z knihy jsem byla nadšená. Takže toto moje pravidlo jsem začala "porušovat".
Bohužel u této knihy se mi zase potvrdilo, že film byl lepší. Kniha pro mě byla místy až nudná. Moc mi nesedl styl, jakým je kniha napsaná. Na druhou stranu je to velmi hezký příběh na škaredém pozadí (válka), je to zase trochu jiný pohled na válku a troufám si říct, že těch pohledů už jsem četla dost. Pravdou je, že prvních 120 stran jsem louskala snad 14 dní, neustále jsem odkládala a zbývající strany jsem měla přečtených během jednoho odpoledne. Ale i tak hodnotím 3,5*, myslím, že existují daleko lepší a chytlavější knihy, než je tato.
Pekny pribeh, ktory je pisany z tej lepsej strany, nie zidovskej. O dievcati, ktore na svoj mlady vek zazilo vela tazkych chvyl, no aj dobrych a snazi sa zit v tak dobre, ako sa da.
Kdybych předem věděla, že se kniha z období války, nikdy bych jí nečetla. Nakonec byla naprosto úžasná. A jsem tedy ráda, že jsem se k ní dostala a nyní patří mezi několik mých nejoblíbenějších.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Adolf Hitler smrt zfilmováno Německo australská literatura Němci o knihách holokaust, holocaustAutorovy další knížky
| 2009 |  Zlodějka knih |
| 2012 | Posel |
| 2019 | Clayův most |
| 2014 |  Roky pod psa |
| 2015 | Smečka rváčů |
Nemám rád válečné období. Všechny ty události mi přijdou skličujíci a naprosto nepochopitelné. Do Zlodějky knih jsem pustil kvůli čtenářské výzvě. Ať to mám za sebou.
První kontakt s textem moji nedůvěru potvrdil. Vážně jsem si říkal - kruci, čím to byl ten Australan sjetej, když to psal?! Ovšem už po třetí stránce jsem si na netradiční styl vyprávění zvykal, a po šesté mi připadl dokonale osvěžující. Opravdu - střídání rychlých kapitol s náznaky děje, kombinace vyprávění / myšlenek / pocitů, změny rytmu, vložené kresby, občasný skok v čase, dokončování scén až v následujícím bloku - to vše mě drželo ve střehu a fakt mě to bavilo číst!
A do toho příběh. Samozřejmě těžký a dojemný, přitom současně odlehčený a zajímavý. Ale hlavně velmi lidský a mimořádně citlivě napsaný.
Zlodějka ve mně bude určitě ještě nějaký čas rezonovat.