Zlodejka kníh
Markus Zusak
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/207342/bmid_zlodejka-knih-YOF-207342.jpg
5
8489
8489
Liesel Memingerová prichádza do nemeckého mestečka Molching, kde ju čakajú adoptívni rodičia. Postupne si zvyká na krik a výčitky novej mamy Rosy i na láskavosť nového ocka Hansa. Liesel si nachádza priateľov – aj toho najlepšieho, ktorý sa do nej zaľúbi. Zoznamuje sa so slovami, učí sa ich čítať i zapisovať. Počúva hudbu, ktorou jej ocko obveseľuje mestečko. A hoci by to od nej asi nik nečakal, kradne knihy. Na všetko, čo vnímavá Liesel prežíva, však dopadá tieň Adolfa Hitlera, ktorý vládne Nemecku a nepochybne aj srdciam väčšiny jeho obyvateľov. Jej ocko nacistickému poblázneniu odolal a Liesel sa čoskoro naučí rozlišovať medzi svetom "tam vonku", kde treba na požiadanie hajlovať či vešať zástavy so svastikami, a svetom "vnútri", v dome, kde sa v pivnici ukrýva mladý židovský utečenec. Blíži sa koniec vojny, život je čoraz ťažší a Smrť, rozprávač strhujúceho príbehu Liesel Memingerovej, má čoraz viac práce. Jeho pohľad sprevádza čitateľov od prvej stránky po poslednú a prifarbuje ju melanchóliou i čiernym humorom.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2014 , Ikar (SK)Originální název:
The Book Thief, 2005
více info...
Přidat komentář
Knihu som dočítala alebo skôr by som povedala, že som prečítala toľko ospevovanú knihu- žiaľ, mňa nechytila. Niekedy si myslím, že stačí napísať knihu s takouto tematikou a okamžite to bude bestseller. Avšak nemôžem jej ubrať zvláštny štýl rozprávania deja, ktorý ale niekedy bol v podobe spoilera na škodu...Ale nenechajte sa odradiť mojím komentárom, možno vás kniha zaujme viac :)
Moc mě štve, že knihu všichni tolik opěvují, protože čtenář potom čeká mnoho. Mně nejdřív překvapil (až příliš) poetický styl a potom jistá dávka ledové surovosti. Řekla bych, že se kniha skládá ze tří vrstev: líbivá a lehká na povrchu, krutá a pravdivá uvnitř, ale ještě hlouběji se skrývá jedna umazaná vrstvička - vyždímat ze čtenáře cit za každou cenu. Tohle mi opravdu trochu vadilo, ale k příběhu nemůžu vytknout téměř nic. Tady bych naopak autorovu fantazii (bohužel ne úplně jen fantazii) velmi ocenila.
Zpočátku mi to připadalo pomalé, ucandané a strašně mi vadil vypravěč - smrtka. Pořád do toho kecala a vyzrazovala osudy postav. Způsob vyprávění mi hodně připomínal seriál o koláčníkovi (Řekni, kdo tě zabil), prostě takové milé povídání, až na to že to bylo o vážných věcech - o válce, nacismu, koncentrácích, smrti... Celkové hodně smutný a dojemný příběh.
Tak tohle byl opravdu čtenářský požitek. Nejlepší na této knize je asi jazyk, jakým je psána. Některá slovní spojení jsou natolik neobyčejná, ale přitom dokonale vystihující situaci, že jsem byla nucena číst je stále dokola, abych si je dostatečně vychutnala. Příběh samotný mě nejvíc zaujal svou lidskostí a přátelstvím, postavy jsou upřímné, sympatické a dobře propracované. Hlavně Rudy je můj oblíbenec. Navždycky si budu pamatovat, že pusy se lidem mají dávat hned a ne až přijde správný čas...
Výborná kniha, která popisuje druhou světovou válku značně neotřelým způsobem. I přesto (a možná právě proto), že tam houfně neumírají lidé a nepláčou vdovy jde o knihu skvěle zachycující hrůzu této doby. Kniha se čte jedním dechem, postavy jsou dokonale vykreslené a uvěřitelné. A jako bonus se konečně dozvíte, jak doopravdy vypadá Smrť.
Velmi půvabná knížka. Zejména jazykové pojetí, to je prostě brilantní. Byla jsem jím doslova okouzlena a unesena. A příběh byl o to krásnější, ta magická přirozenost, jež mě zabarikádovala do stránek této knihy a já chvilkami nemohla přestat číst. Tak reálně napsáno, že se v ději ani ty prvky nespecifikovatelných kouzel nedokážou ztratit do šedivé všednosti.
Ty úžasně vykreslené postavy s pečlivě propracovaným charakterem musí snad každého dostat do kolen. Nejvíce se mi vryl do srdce akordeonový mistr Hans Hubermann a židovský boxer Max Vandenburg. Rosa Hubermannová i přes svojí zdánlivě hrubou a agresivní povahu ukázala, že se v jejím nitru skrývá opravdu bezprostřední skvělý člověk a tím mě dostala. Liesel jsem si až tak neoblíbila.
Byla jsem nadšená, ale, když to hodnotím jako celek, tak i malinko zklamaná. Z předešlých řádků to určitě není poznat, ale jistá dávku chvilkové nejistoty, zda mi kniha přináší ten správný požitek, se bohužel dostavila. Ano, bohužel, ještě jednou to musím napsat. Každopádně naplněná dávkou té úžasné lidskosti, jež se v knize nespočetněkrát vyskytla, jsem knihu po dočtení spokojeně uzavřela s tím, že se k ní jednou vrátím a třeba najdu to, co jsem tehdy postrádala.
Většinou komerčnímu nátlaku s úspěchem odolávám, ale když už někdo nazve své dílo takhle lákavě, těžko se vzdoruje a dá se očekávat, že výsledek nebude úplně pitomý. A není... je totiž geniální. Velice promyšlený způsob vyprávění a dobře podané již zdánlivě okoukané téma Druhé světové války, holokaustu a zhovadilosti nacismu. Zusak na příběhu malé holky demaskuje krutost války, ale zároveň vedle té horší lidské stránky ukazuje i tu dobrou. Chvílemi se mi sice zdály některé slovní obraty až moc "tlačící na pilu" a překombinované, ale jako celek funguje Zlodějka knih perfektně. Na posledních třicet stránek si připravte krabici kapesníků, budete je potřebovat...
Moc nevím, co si o tom mám myslet. Nedokázala jsem se od ní odtrhnout, ale když to zpětně hodnotím, ani se mi moc nelíbila. Nevím, jestli je to tím, že jsem divná já nebo tou knihou, ale něco mi tam prostě nesedlo.
Včera jsem ji dočetla. Obvykle mě nebaví nic, co se týká válek, ale pojetí války z pohledu smrti mi připadalo velmi zajímavé. Smrťácký nadhled mě bavil, velmi čtivá hořkosladká kniha.
chvílemi jsem se nemohla odtrhnout, chvílemi se nudila, ale celkově je to dobré čtení... mně osobně to vyprávění smrti moc nebralo, ale věřím, že spoustě lidí se právě tohle líbí. I slza mi ukápla, ale rozhodně jsem četla mnohem lepší knížky
Asi před pěti minutami jsem tuto knížku dočetla. A.....nemám slov. Nikdy předtím jsem nečetla nic podobného a myslím, že žádná knížka, kterou kdy ještě přečtu se bude této podobat. Koupila jsem si ji docela nedávno, z chvilkového popuzení a nátlaku internetu. Nikdy předtím jsem o této knížce neslyšela, až vyšel film v kinech a tak jsem si ji chtěla přečíst, ještě než se na film podívám. Ze všech stran jsem slyšela doporučení a kladné ohlasy na tuto knížku a tak jsem se rozhodla si ji přečíst. Ale jednu věc mi nikdo neřekl. Že to bude takovéhle. Očekávala jsem od knihy spoustu, ale tohle opravdu ne. Je to jedna z těch knih, o kterých musíte přemýšlet, i když je nečtete. Je to jedna z těch knih, které vás poznamenají na celý život. Mě změnila. Pokaždé, když teď někde slyším zmínku o smrti, představím si vypravěčku, která má neustále spoustu práce a hlavně která má také srdce. Očekávala jsem, že u této knížky budu brečet. A to hodně. Ale měla jsem jen zamlžené oči. Chtěla jsem plakat, ale neplakala jsem. A přesto mě tahle knížka tolik zasáhla. Byla tak skutečná, tak reálná, tak pravdivá a snadno uvěřitelná a přitom na ní bylo něco kouzelného, něco nadpřirozeného, něco neuvěřitelného. Možná to bylo právě to, že příběh vypraví Smrt. Možná to bylo tím, jak Liesel kradla knihy. Ve skutečnosti je vlastně zachraňovala. Nikdo si nezasloužil vlastnit nějakou knihu víc než Liesel. A jak poté začala psát svou vlastní knihu.......připomnělo mi to mě samotnou. Po celý příběh jsem v Liesel viděla kousek sebe. I přesto, že mě v knize některé věci zmátly, kvůli některým jsem byla rozzlobená a od některých jsem očekávala něco úplně jiného, nechtěla bych na ní změnit ani jedno jediné písmenko. Protože právě tyhle věci dodaly knížce na té opravdovosti a neskutečnosti. Kvůli těm všem malým nedokonalostem je ten příběh dokonalý. Podle mě by si měl každý přečíst tuhle knihu. Tu ve svém životě jednoduše potřebujete.
Po mediální vlně a spoustě doporučení jsem se rozhodla si tuto knihu přečíst. Je asi jasné, že jsem měla vysoká očekávání. Ta byla ale asi až moc vysoká a nebyla naplněna. Strašně mi vadil styl psaní a měla jsem pocit, že autor chce ž moc zapůsobit na čtenářovy city. Nebudu ale pouze kritická - posledních cca 100 stran bylo super.
Knihu jsem dočetla včera a nejsem schopna říct, jaké ve mně zanechala pocity. Smutek? Marnost? Vztek? Prázdnotu? Prostě nevím. Knížka je to úžasná, čtivá a myslím, že se k ní určitě vrátím.
Tak já i když to nikdy nedělám viděla prvně film...řvala jsem od začátku až do konce.Velmi silný příběh a ještě teď mám v sobě hodně dojmů...knihu si zakoupím.Musím.Chci ji mít ve své knihovně :)
úžasná kniha- jazyk, myšlenky, příběh! doporučuji!!! Nejdřív jsem viděla film, potom jsem si knihu koupila a za dva dny přečetla. Patří k těm, o kterých po přečtení několik dnů přemýšlím a po čase se vracím.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Adolf Hitler smrt zfilmováno Německo australská literatura Němci o knihách holokaust, holocaustAutorovy další knížky
| 2009 |  Zlodějka knih |
| 2012 | Posel |
| 2019 | Clayův most |
| 2014 |  Roky pod psa |
| 2015 | Smečka rváčů |
Nejdříve jsme přemýšlela, že bych knize dala pouze 4 hvězdičky, protože mě nenadchlo zpracování z pohledu smrti, která navíc neustále předbíhala, přerušovala děj a prozrazovala budoucnost. Nicméně příběhu se nic vytknout nedá. Je krásný a námět se mi moc líbí. Už se moc těším až se podívám na film.