Zlodějka knih
Markus Zusak
„Věřte mi. Já doopravdy dokážu být bezstarostná. Dokážu být přátelská. Příjemná. Přívětivá. Ale nechtějte po mně, abych byla hodná, to není moje parketa. Když nic, jsem aspoň spravedlivá,“ prohlašuje o sobě vypravěčka tohoto příběhu, jímž je sama Smrt. „Budu vám povídat o jedné z těch, kdo dokážou neustále přežívat – odbornice na zůstávání. Jen jeden z té malé knihovny příběhů, které s sebou nosím. Každý z nich je pokus přesvědčit mě, že vy a vaše lidské existence za něco stojíte.“ A vy poslouchejte, abyste zjistili, co osudy Zlodějky knih neboli Liesel Memingerové – dívky, která v Německu pod nadvládou Adolfa Hitlera putuje ke svým pěstounům a snaží se v rostoucím chaosu a zmaru najít nějaký smysl – prozradí o lidech vám. Podle románu vznikla rovněž filmová adaptace (režie Brian Percival, 2013) s Geoffrey Rushem a Emily Watson v hlavních rolích.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2019 , OneHotBookOriginální název:
The Book Thief, 2005
Interpreti: Vilma Cibulková
více info...
Přidat komentář
Zaujal mě styl vyprávění a to smrtí. Kniha se čte velmi snadně, popisy jsou jednoduché, ale celkově příběh stojí za to.
Co napsat k tehle knize, kdyz jiz vse bylo napsano? Snad jen pokud si chcete precist knihu , ktera ve vas zanecha stopu na dlouhou dobu tak v ruce drzite tu pravou! Je to kniha knih, ktera vas donuti premyslet, citit, smat se detske predstavivosti , ale hlavne brecet. Za me 100000000 hvezd a ! doporuceni! Dekuji ze jsem mohla neco takoveho ve svem zivote cist, protoze nevite dne.
Právě jsem knihu dočetla.
Bála jsem se vyprávění od smrti. Bála jsem se, co mám čekat, ale na druhou stranu mi to připadalo velice nápadité. Knihu jsem si chtěla dávno přečíst.
To, co s vámi udělá Zlodějka, to s vámi nikdy žádná, zdůrazňuji žádná Greenovka neudělá. Desátou část jsem četla nejdéle, protože jsem přes tu horkou sůl v očích měla místo řádků jednu velkou šmouhu. Jo, Zusak to umí.
Příběh je neobvykle poutavý a čtivý. K hlavnímu se dospěje až později, ale stojí to za to. Těch 400 stránek prostě překonejte. A pak finálová stovka. A pak konec. A pak sedíte a přemýšlíte nad tím, co vám zlodějka knih dala. Přemýšlíte nad jejím příběhem. Přemýšlíte nad tím Saukerlem Rudym a Saumensch Rose. A nad tátovo stříbrnýma očima a celou druhou světovou. Je mi jedno, že je ten příběh třeba smyšlený. Ale všichni Němci nebyli s Hitlerem a někteří (kromě Židů) kvůli jeho slovům hodně trpěli.
Na konec jedna Lieseliina otázka: k čemu jsou slova?
Mozno to bola najdojemnejsia knizka, aku som citala. Na city teda Zusak zahran umi. Citanie je to lahke oddychove, ide to samo a nie je to strata casu. Knizka mi prisla ale trosku gycova a vyumelkovana. Poznamkami, ktore mi tam pridu nasilu, aby bola kniha ozvlastnena. Smrt ako rozpravac je napad zaujimavy, ale sklamalo ma jeho prevedenie... Rozhodujem sa medzi 3 a 4 hviezdicky, ale kedze ini rozhodujuci sa pridali k vyssiemu, ja sa pridam k nizsiemu cislu.
Musíte knize dát šanci. Chvíli trvá, než se dostanete do děje, ale potom to stojí za to !
Před chvilkou jsem dočetla a jednim slovem ,,úžasný".Ještě teď pro ubrečené oči špatně vidim.Lidi čtěte,stojí to za to!
Chvilku mi trvalo, než jsem se začetla, ale pak jsem se nemohla od knížky odtrhnout. Vypravěčka smrt dává knížce spád. Příběh sám o sobě je velmi čtivý a zajímavý.
Uznávám, že mě kniha bavila a pojetí Smrti jakožto vypravěče bylo velmi originální a konečné posouzení lidí z jejího pohledu bylo velmi příhodné. Avšak nutno podotknout, že někde za půlkou jsem se mírně nudila a četla jen tak z "povinnosti". Konec to ale "zachránil", nebylo možné se od něj odtrhnout. Přesto však musím dát "pouze" čtyři hvězdičky.
Vadilo mi, jakým stylem je to psané. Vadil mi vypravěč. Když jsem se už skoro začetla, tak děj byl rozštípnut například vložkou o dané osobě nebo daném místě nebo nějaké věci. Vadilo mi skákání z vyprávění v minulém čase do přítomného a zase zpět. Vadily mi několikastránkové vsuvky o minulosti dané osoby na naprosto, pro mě, nevhodném místě. Bylo to tam jakoby vnuceně nacpané. A v konečné fázi mi vadilo, že vypravěč prozrazuje v průběhu co se stane za pár stránek, ale hlavně prozradí, jak to celé dopadne. Tím to vlastně úplně zabil. Ač vlastně ten závěr byl asi to jediné, kdy jsem se začetla, kdy ten příběh měl spád.
Když jsem si knihu na základě pozitivních hodnocení a doporučení kupovala, očekávala jsem ukrutně silný příběh, který se stane mojí srdcovkou. A ono tentokrát ne. Celé to na mě působilo tak nějak prvoplánově. A ty tučně vytištěné vysvětlivky, myšlenky a poznámky mi vyloženě vadily. Dávám tři hvězdy, k tomu půl za čtivost. A mrzí mě to dost, opravdu jsem se na tu knížku těšila..
Já vlastně nevím, co napsat. Knihu jsem dočetla se slzami v očích. Proč vypráví smrt? A proč vlastně ne? Je to naprosto vpořádku. Tady je to totiž ta nejmírumilovnější bytost, samozřejmě po dětech ......
Díky malé Liesel jsem si uvědomila, jak můžou být malé věci ohromným bohatstvím.
"....Když nic, jsem aspoň spravedlivá ..... nejsem žádná násilnice. Nejsem kruťas. Jsem vyústění...... Pospíchám, jenomže někteří lpí na životě nečekaně dlouho."
Knihu jsem doslova teď zaklapla...
Brečím, ale to není podstatný :D
Bravo pan Zusak, bravo.
100 týdnů v žebříčku New York Times mě po přečtení ani trochu neudivuje.
Zanechalo to ve mě hrozně moc dojmů.
Vše co se v knize popisuje, je napsané tak, aby si to člověk rovnou představoval, ne každý autor tohle umí.
Vypravěčka Smrt?
Já nevím co napsat.
Rozhodně se řadí k mým oblíbeným knihám.
Co si po přečtení knihy odnesete? Příběh zlodějky knih, pohled Smrti na lidi, pravdu o nacistech a pár sprostých německých slov.
Zaručeně 5 hvězdiček
Naprosto úžasná knížka. Podání příběhu samotnou Smrtí je jedinečné, nepodobá se proto jiným knihám a tím zůstane nezapomenuta. Díky, Markusi.
Velice nadějný autor. Kniha je moc pěkná a její styl byl pro mně tak trochu jako zjevení na poli literatury. Vřele všem doporučuji. :-)
Nádherná knížka, kterou jsem suchým okem dočíst nedokázal. Příběh na mně nechal tak silný dojem, že asi hned jinou knihu do ruky nevezmu, dokud nejčerstvější okamžiky tohoto tak lidského příběhu neodezní.
Přečteno, chvilku mi trvalo zvyknout si na příběh vyprávěný smrtí..., nakonec jsem brečela a celou noc nespala. Silný příběh. Děkuju
Kniha, kterou jsem chtěla po každé další stránce odložit, kvůli dramatickému tématu. Každá další strana mě však nutila číst dál. Silná kniha, smutná a přitom plná radosti z přítomného okamžiku. Doporučuji k přečtení.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Adolf Hitler smrt zfilmováno Německo australská literatura Němci o knihách holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
2009 | Zlodějka knih |
2012 | Posel |
2019 | Clayův most |
2014 | Roky pod psa |
2015 | Smečka rváčů |
Rozmýšlela jsem mezi čtyřmi, nebo pěti hvězdami... ale nakonec pět.
Možná s odstupem, až nebudu mít nudli u nosu a tričko od slz půjdu a hodnocení změním. Nevím. Asi spíš ne.
Knížka je krásná. Příběh dojemný. Místy veselý, místy smutný... je jako aprílové počasí.
Ano. Vypravěčka smrt. Líbila se mi. Vlastně se mi líbila hodně. A to že vám vyspoiluje konec hned na začátku? Je to pravda a zároveň není. Je to, jakoby vám někdo řekl, že po dni přijde noc, ale už vám nepoví, co je to noc. Jak vypadá a jak probíhá. Zkrátka a dobře přečtěte si tu knížku. Stojí to za to.
TIP: Jakmile se dostanete ke konci knížky (přesněji k černé knížce *pochopíte, až tam budete*), tak si někde sežeňte krabici kapesníků (velkou) a radši to nechte až na doma (do postele, nejlépe o samotě).
Věřte mi... ten konec nechcete zažít ve veřejné dopravě, nebo když si čtete ve škole pod lavicí.