Zlodějka knih
Markus Zusak
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539493/bmid_zlodejka-knih.jpg
5
8447
8447
„Věřte mi. Já doopravdy dokážu být bezstarostná. Dokážu být přátelská. Příjemná. Přívětivá. Ale nechtějte po mně, abych byla hodná, to není moje parketa. Když nic, jsem aspoň spravedlivá,“ prohlašuje o sobě vypravěčka tohoto příběhu, jímž je sama Smrt. „Budu vám povídat o jedné z těch, kdo dokážou neustále přežívat – odbornice na zůstávání. Jen jeden z té malé knihovny příběhů, které s sebou nosím. Každý z nich je pokus přesvědčit mě, že vy a vaše lidské existence za něco stojíte.“ A vy poslouchejte, abyste zjistili, co osudy Zlodějky knih neboli Liesel Memingerové – dívky, která v Německu pod nadvládou Adolfa Hitlera putuje ke svým pěstounům a snaží se v rostoucím chaosu a zmaru najít nějaký smysl – prozradí o lidech vám. Podle románu vznikla rovněž filmová adaptace (režie Brian Percival, 2013) s Geoffrey Rushem a Emily Watson v hlavních rolích.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno:
2019
,
OneHotBook
Originální název:
The Book Thief, 2005
Interpreti: Vilma Cibulková
více info...
Přidat komentář
Tahle kniha se ke mne dostala náhodou. A to jsme ani neviděl film a ani nevěděl o jeho existenci. Kniha je excelentní...
Nejlepsi kniha, kterou jsem kdy cetla? Rozhodne je v top 10 ... kniha pro me byla zazitek ve vsech ohledech...myslim, ze spokojenost vznikajici po precteni jakekoliv knihy, nebyla nikdy tak intenzivni jako prave po Zlodejce knih
Kniha je zajímavá tím, že ji vypráví Smrt a že ukazuje pohled na válečné období očima německé dívky a jejich náhradních rodičů. Příběh plny lásky, přátelství, ale i krutosti té doby. Ze začátku jsem si říkala, co na knize všichni mají, ale s přibývajícími stránkami šlo o velmi silný, poutavý příběh, který v závěru nenechal suché oko.......
Zlodějka se zařadila do seznamu knih, které bych si chtěla přečíst ještě jednou. Atmosféra knížky je kouzelná, čte se jedním dechem.
Kniha mě ke konci i dojala a to zrovna nejsem "cíťa" co se smutných scén v knihách týče. V tomto směru mě to dojalo i víc než Hvězdy nám nepřály, které se honosí označením "nejvtipnější smutný příběh".
Kniha je psaná opravdu neobvykle, nejen kvůli tomu, že příběh nám vlastně vypráví Smrtka, ale taky styl vyjadřování je velmi osobitý, postavy v knihách nešetří nadávkami (převážně Saukerl a Saumensh) a krátké tučně "vsuvky" se neostýchají nám i prozradit děj dopředu. To podle mě chtělo od autora dost odvahy - málo koho zaujme kniha, kde je předem prozrazena zápletka.
Tato kniha je opravdu jedinečná, dostala se mi opravdu pod kůži, i když ta první polovina mě neupoutala tolik jako ta druhá..
A na závěr bych ještě chtěla pochválit nádhernou obálku :3
Krásně napsaná kniha, kouzelný příběh, i když v kruté době... Kniha mnohem lepší než film!
Ze začátku jsem si říkala, co s tou knihou všichni maj :-) pak jsem se začetla a nemohla přestat a konec jsem obrečela ... doporučuji
Obecně nemám ráda příběhy o válce a z války, pro mne příliš depresivní a neradostné téma. Toto je ovšem vzácná vyjímka, už jen pro pohled na světovou válku očima německé rodiny - dívky Lisel a jejích náhradních rodičů. Ke knížce i filmu si připravte bednu papírových kapesníčků, budou se vám velmi hodit !
Výborně! Nejdříve jsem viděl film a až potom si přečetl knihu - což obvykle nedělám. Ale i tak nelituji. Skvělý příběh a dokonalé podáno a napsáno. A nesmím zapomenout originální vyprávění.
Krásná, citově brilantní knížka, která dokáže čtenáře úplně vtáhnout do děje a vnímat emoce . Ani mé prvotní rozpaky nad tím, že první jsem viděla film, se nepotvrdily a knížku jsem si s lepšími detaily vychutnala až do konce.
Do půlky nebyla kniha nijak zajímavá. Po půlce se však začalo všechno rozehrávat a kniha mě opravdu dostala. Člověk se od ní nemůže odtrhnout a má hodně skličující pocit, že to přece nemůže být všechno pravda. Ale nakonec přijde smíření a on si pak jen řekne: "Wau!".
Zlodějku knih jsem četla vážně dlouho. Asi tak do půlky příběhu jsem se vůbec začíst. Pořád se mi v hlavě promítal film, který jsem viděla dříve než četla knihu(opravdu větší blbost jsem udělat nemohla). A ze začátku se mi i film líbil daleko více než knížka, kde části které nebyly ve filmu mě až tak moc nebavily. Ale pak nastal osudový zvrat a to když na scénu přišel můj nejoblíbenější postava příběhu- Max. Popis vůbec neseděl s hercem do kterého jsem se zamilovala, ale to mi nevadilo- byl to prostě Max :* . Ale co se mi na knížce líbilo opravdu hodně, bylo to, jak ten příběh vyprávěla Smrt. Tento druh psaní-když to vypráví někdo třetí mám moc ráda. Ale celá knížka byla skvěle napsaná. Ale musela jsem se dlouho rozhodovat jestli dát **** nebo ***** hvězdiček. Nakonec jsem si ale řekla, že to byl opravdu krásný, dojemný a kouzelně napsaný příběh a volba byla *****. Nejspíš se pustím do dalších ze spisovatelových děl.
Poprvé jsem tento příběh procítila ve filmové podobě. Pár dní na to jsem knihu dostala od mé kmotry. Úžasný příběh. Zařadil se u mě na 1. Místo :-) :-) :-)
Kniha je pěkná, nevím proč, ale čekala jsem od ní něco víc. Přesto nelituji, že jsem si ji koupila. Stojí za přečtení, má své kouzlo.
Krásná knížka, která mi zahrála na city. Neobvyklý způsob vyprávění, který umocňoval čtenářský zážitek.
Přenádherná kniha , má VIP lóži v mé knihovně! Četla jsem ji jedním dechem, vypravěčka Smrt je opravdu dokonalý nápad. Po dočtení mám knihu samou záložku - budu v ní listovat ještě dlouho, opět a zase...
"Nebylo poslední sbohem.
Nebyl poslední stisk pohledů.
Nic než zmizení."
"Tak jako tolikrát, když došlo na lidi, jsem je litovala, když jsem o nich četla ve slovech zlodějky knih, ale ne tolik, jak jsem soucítila s těmi, které jsem v té době sbírala v táborech. Ti Němci ve sklepě byli politováníhodní, to jistě, ale měli alespoň naději. Byl to sklep, ne koupelna. Neposlali je tam vysprchovat. Pro tyhle lidi byl život pořád dosažitelný."
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Adolf Hitler smrt zfilmováno Německo australská literatura Němci o knihách holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 2009 |  Zlodějka knih |
| 2012 | Posel |
| 2019 | Clayův most |
| 2014 |  Roky pod psa |
| 2015 | Smečka rváčů |
Tak... Dočetla jsem (jako většina s kanoucími slzami) a najednou nevěděla, co s tím prázdnem. Z první kapitoly jsem byla nadšená, pak se to trochu zpomalilo, s přibývajícími stránkami jsem byla schopná ráno vstát o 10 min. dřív, jen abych aspoň kousek přečetla. A teď konec. Přečetla jsem si všechny komentáře a to jsem asi neměla dělat. Chápu, že někdo má potřebu za každou cenu hodnotit, rozumím tomu, proč se někomu kniha moc nelíbila, ale někde jsem z toho cítila povrchnost a snahu za každou cenu se od většiny odlišit. Vlastně jsem ráda, odpoutalo to mou pozornost. Knihu znovu asi číst nebudu (je na mě moc "tlustá"), ale rozhodně na ni nezapomenu. Míst, které se mi dostaly v barevných obrazech pod kůži, bylo opravdu hodně. A možná už ze smrti nemám takový strach... Až to jednou přijde, chtěla bych, aby má duše také seděla... Ať už to bude mít jakoukoliv barvu.