Zlodějka snů
Lenka Lanczová
Budoucí kadeřnice Daniela roztáčí kolotoč krátkodobých známostí, kdy se křečovitě snaží změnit svůj život, aby nebyl nudný jako díra v ementálu, chce pokořit mužské pokolení a ztrestat své jepičí lásky, a to vše z uražené ješitnosti. Nakonec ovšem nevyhnutelně shledává, že nejvíc ubližuje sama sobě... Román o tom, jak se hledá kluk na inzerát (a kdo všechno se přihlásí), o konkurzu na manekýnku, o snech, touhách, pádech a drogách. A hlavně o nadějích.... celý text
Přidat komentář
Život je děsně krátkej. Člověk by z něj měl vydírat co se dá.
Děj se na prosto odlišuje odjiných knih této autorky, ale rozhodně má něco do sebe.
v rámci návratů ke knihám dětství a dospívání jsem se v knihovně dostala i k této knize. Již to zde několikrát zaznělo, tahle je odlišná od těch ostatních. V ostatních knihách je hrdinkou více či méně sympatická a pochopitelná slečna. Daniela tohle pravidlo rozbíjí, je mladá, zbrklá a dravá. A protože příslušně mladí chce všechno a hned, nemá nakonec nic. V dobách mého dospívání, patřila tahle kniha k méně oblíbeným, dneska mě bavila mnohem více, protože jsem ji četla s nadhledem.
Přečteno po snad pětadvaceti letech. A vzhledem k tomu, jak je knížka opotřebovaná, asi jsem ji na střední hodně půjčovala... A i teď to bylo milé zabrouzdání do neopakovatelných devadesátek. Jasně, žádná hloubka, ale na odpočinutí tak akorát. :-)
Lanczová, kdo je víc, pokud je vám méně než 15? :-D Holčičí počteníčko, v té době nemělo konkurenci. To, že všechny její knihy a příběhy byly "na jedno brdo", bylo úplně jedno. :-D Dnes, ve svém věku je to velmi silně úsměvné čtení
Tato kniha se od ostatních lanczovek hodně liší, a to mě moc bavilo. Daninu touhu chtít se mstít vždy a všem jsem chápala, ale některé excesy byly i na mě moc. V každém případě je to dost dobře napsaná kniha, která stojí za přečtení.
Tak jo. Daniela se chovala jako a doplňte si jakékoliv neslušné slovo. Ale její blbost mě celkem bavila. Nakonec to logicky odnesla.
Po dlouhé době se k Lanczove vracím a zrovna knížka, která mě poprvé úplně minula. Je jiná, to musím uznat, ale četla se jedním dechem.... Možná jsem čekala, že Daniela dopadne alespoň o trochu hůř...
I tato knížka mě jako náctiletou minula a dostala se ke mně nyní "na stará kolena" náhodou. No, zajímavý příběh a opravdu jiný, než od autorky známe. Přesto se mi líbila.
Nemůžu si stěžovat, že hlavní hrdinka byla hrozně nesympaticka, protože o to autorce přesně šlo.
Tato kniha se mi velmi líbila, nejspíš i tím, že hlavní hrdinka byla záporná. Vedlejší linka mě bavila o to víc! Knihu jsem četla 2x a určitě se k ní hodlám někdy zase vrátit:)
Jediná kniha této autorky, co jsem kdy přečetla a co kdy přečtu. Stačilo. Tento žánr mě naprosto míjí.
Většina hrdinek knížek paní Lanczové je psaná podle jednoho mustru, jsou to sympatické a pěkné holky, které občas „zakopnou“ a něco zvorají, ale nakonec se srovnají a přijde buď konec šťastný, nebo aspoň otevřený s náznakem dobrého. Daniela je jediná ryze záporná vypravěčka. Má pocit, že jí nic nevychází, a rozhode se udělat vše pro to, aby to nevycházelo ani ostatním, neváhá podrazit kamarádky ani kluky. Takovou mrchu prostě není možné mít rád. Nelíbilo se mi, jaký důraz tu všichni kladli na fyzickou krásu. Zajímavé je setkání s oběma sestrami Helerovými v knížkách o Monice (byť to časově úplně nevychází) – přesně takhle jsem si Daninu budoucnost představovala i já.
Bylo opravdu zvláštní číst od Lenky Lanczové něco takového. Jsem zvyklá spíše na kladné postavy, se kterými se můžu ztotožnit. Jako Daniela bych nikdy být nemohla. Ale i tak zajímavé čtení
Tuto knihu jsem četla ještě jako malá holka. Chtěla jsem si připomenout jaká je to úžasná kniha. I po těch letech se mi kniha líbila. A doporučuji k přečtení.
Autorovy další knížky
2019 | Těžká noc |
2014 | Život na ostro |
2013 | Dvakrát dospělá |
1997 | Znamení Blíženců |
2009 | Pošeptej po větru |
Časy, kdy jsme s kámoškou byly na druhém stupni a chodily do místní knihovny na Lanczovou a milovaly jsme všechny její knihy, na které jsme byly ještě moc mladé.