Žlutý dům
Olga Scheinpflugová
Žlutý dům je majetek, který tvoří grunt a po tři generace vysává vše dobré a lidské ze svých majitelů (období 1848 až 1948) . Je to bůžek, kterému rodina (Horlivých) posluhuje, kterému obětují muži své síly a ženy lásky. Jako zlatá ohlávka dědí se statek z generace na generaci, stává se smyslem života, pramenem sebevědomí a levné jistoty, stane se zhmotněním tzv. tradice. Ve skutečnosti však generace odkazují jedna druhé jen služebnost, dluh, který je třeba neustále umořovat úroky, placenými z životního štěstí... – Jak se vyrovná Jan Rezek, poslední majitel Žlutého domu s novým světem, který až dotud podceňoval, nebo o němž neměl vůbec potuchy? a Jak prožije návrat do statku, který je mu sice soudním řízením vrácen, ale opuštěn od dělníků a zaměstnanců ? Jak zevnitř vypadá takový člověk, který nikdy neučinil nic zlého, který neměl Němce rád, ale přesto se k nim choval se servilní ponížeností ? Může se zachránit kverulantským vzdorem, divadlem povýšené rodové pýchy, které sám sobě přehrává ? …... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno: 1948 , František BorovýOriginální název:
Žlutý dům. Kronika rodiny, 1947
více info...
Přidat komentář
Nádherná kniha. Kamarádka ji objevila v knihobudce, doporučila mi ji a bylo to velmi příjemné překvapení. Žlutý dům je kniha napsaná před 70 lety, ale v mé knihovně bude stát na čestném místě vedle ostatních rodinných ság jako Šikmý kostel, Heřmánkové údolí nebo Druhý život Marýny G.
Děj začíná na konci 19.století. Barbora Horlivá se narodila do přepychu a pohodlí Žlutého domu. Aby se dítě necítilo samo, dovolí jí maminka kamarádku ze sousední dělnické rodiny, Anežku Kočí. Když ale dívky dosáhnou určitého věku, není již pro rodinu Horlivých vhodné, aby se dcera stýkala s holkou z cihelny. Anežky se to hluboce dotkne a rozhodne se svůj osud změnit a neprožít svůj život jen tvrdou dřinou jako její rodiče.
Anežce se podaří zpátky svázat svůj život se Žlutým domem, ale je to hořkosladké vítěztví. Osudy dynastie, která musí mnoho obětovat, aby zachovala lesk rodového jména a sídla, sledujeme až do konce druhé světové války..
Přečteno v rámci výzvy na doporučení a kniha mě mile překvapila, byla čtivá a obraz jednotlivých dědiců Žlutého domu byl zajímavý.
Plasticky podaná historie od 19. století do konce 2. světové války na pozadí venkovského velkostatku a dost pofiderního rodokmenu jeho majitelů a obyvatel. Pěkné, milé.
Štítky knihy
psychologické příběhy ságy statek sebeobětování
Autorovy další knížky
1969 | Český román |
1994 | Byla jsem na světě |
1970 | Přežitá smrt |
1972 | Karanténa |
1962 | Bílé dveře |
Ze začátku jsem čekala, takový nějaký prvorepublikový slaďák. Ale nebylo tomu tak. Musím říct, že kniha se četla dobře, ale konec jsem nepochopila.
Asi bych neřekla, že jde o rodinnou ságu Horlivých, když jenom první dvě generace byly Horlivé a pak už se každá jmenovala jinak. Jsem docela překvapená, že v té době vydali takovouto knihu.