Zlý začátek
Daniel Handler
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/545528/bmid_zly-zacatek.png
4
549
549
Řada nešťastných příhod série
1. díl >
Zajisté jste někdy prožili nějakou událost, která vás přiměla k pláči. Pokud ne, v tom případě nevíte, že po pořádném, dlouhém pláči se obvykle cítíte lépe, a to dokonce i tehdy, když se vaše situace ani trochu nezmění. Pokud se vám, milí čtenáři, líbí příběhy se šťastným koncem, pak si raději poslechněte nějakou jinou audioknihu. V téhle nejenže nenajdete šťastný konec, ale ani šťastný začátek a jen velmi málo šťastných událostí mezi tím. Je to proto, že v životě tří sourozenců Baudelairových se přihodilo jen málo šťastných věcí.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno:
2024
,
Tympanum
Originální název:
A series of Unfortunate Events, Book the First: The Bad Beginnig, 1999
Interpreti: Libor Hruška
více info...
Přidat komentář
Jako dítě jsem tuhle sérii měla moc ráda, byla taková jiná, než ostatní knížky pro děcka. líbilo se mi, že se všechny vědecké vynálezy tváří, že by to fakt mohlo fungovat. Nicméně musím doporučit také film a seriál, obojí se mega povedlo.
Zajímavá kniha, povedený začátek třináctidílné série. Přečteno bez přestávky za jedno ráno a těším se na další díly! Akorát jsem asi zase čekala moc...
Opravdu zajímavá kniha s neotřelým nápadem. Přečteno během chvilky a už jsem zvědavá na další díly a jak to bude s dětmi dál.
Dceři (7 let ) se knížka hodně líbí, já ji pořád přesvědčuju, že se nám nelíbí. Vadí mi všechno to zlo a žádný protipól dobra. Dcera to tak zřejmě nevnímá, sleduje jen děj. Humor jsem v knížce žádný neobjevila. Hvězdičky dávám za dceru.
Příjemná pohádka z řádnou dávkou černého humoru, líbí se mi styl, jakým způsobem je napsána, kdy nás celým příběhem provází doprovodným slovem sám Lemony Snicket. Tahle knižní předloha si zasloužila lepší filmovou verzi, než tu z roku 2005. Plusem je i její (ne)délka, člověka to navnadí, aby se porozhlédl po dalších částech. A nezapomeňte, že jsem vás varoval, pokud máte rádi knížky s dobrým koncem, sáhněte raději po nějaké jiné ;-)
Knížku jsem četla už dříve, ale říkala jsem si, že jsem ji v dětství možná nedokázala docenit. A ani teď si nemyslím, že bych to zvládla. Byla jsem sice zvědavá, jak to dopadne, ale něco mi při čtení chybělo. No. Popravdě se i bojím číst další díly. Máte to někdo podobně?
Mezi knížkami pro děti je tahle série rozhodně velmi svébytný počin. A přitom mi její originalita nepřipadá nucená. Konkrétně řečeno, líbí se mi ...
1. ... ten prazvláštní svět, v němž koexistují drožky s ledničkami. A taky Olafův dům plný očí.
2. ... obě starší děti Baudelairovy: vynálezkyně Violet i čtenář Klaus. Konečně dětští hrdinové s přirozenými, stále však pozoruhodnými schopnostmi.
3. ... tragicky rozháraný vypravěč. Jeho láska k Beatrici, „milované, nejdražší, mrtvé“. A samozřejmě Lemonyho schopnost vysvětlovat obtížnější slova dětem.
4. ... aluze na bohatství evropské kultury (Baudelairovi, pan Poe, soudkyně Straussová, Beatrice). Je to vlastně prostý nápad, ale mám dojem, že nic podobného tu ještě nebylo (?).
5. ... celkové pojetí. Autor se nebojí předložit dětskému čtenáři témata, jako je ztráta blízkých, adopce nebo osamělost člověka, jemuž se děje neštěstí. Při tom s nimi rozebírá i obvyklé pohnutky a pocity. „Jsem si jist,“ dumá vypravěč, „že jste si občas v životě přáli, aby vás vychovávali jiní lidé než ti, kteří vás vychovávají teď, ale srdce i rozum vám říkaly, že naděje na změnu je velmi slabá.“
6. ... způsob, jakým Daniel Handler přestupuje pravidla žánru. Naivní, nasládlý a poněkud imbecilní optimismus pohádek tu zkrátka nenajdeme. A přesto není kniha o neštěstí tří sourozenců tak skličující, jak by být měla. Čím to? (Že by jejich statečností, díky které čtenář neztrácí naději?)
7. ... promyšlenost. Aliterace, které český překlad bohužel nezachovává, a symbolika čísla 13.
Kdybych měla přece jen vytknout jednu věc, kterou jsem postrádala, pak víc informací o postavách. Třeba se ale dočkám ve zbytku série, až ho časem seženu. V Řecku se k němu, žel, asi jen tak nedostanu.
Tak nějak nevím, co k tomu napsat. Líbilo se mi to, ale taky jsem asi milovník šťastných konců. Tak nějak jsem je pořád čekala a když nepřišly, byla jsem zklamaná. Další díly si určitě přečtu a uvidíme
Lemony Snicket mě kdysi zaujal díky své nekonvenční image a jeho x-dílný propletenec nešťastných příhod sourozenců Baudelairových mě bavil víc než sebrané spisy J. K. Rowlingové. No upřímně, jakou lepší pohádku chcete vymyslet, než příběh dětiček, které přijdou o rodinu, domov a o přátele a jejichž osudy po řadě traumat a strašlivých událostí zřejmě spějí k nádhernému unhappyendu?
Celá řada se četla prakticky sama, už proto, že člověk doufal, že v další knize se situace obrátí k lepšímu, ale opak byl pravdou a člověk upadal do stále větší deprese, že to přece není možné, aby se z toho srabu děti nedostaly....Konec se mi ovšem líbil a vzhledem k názvu celé série lze s takovýmto průběhem počítat :)
Ač jsem pro tuto knižní sérii značně přestárlá, strašně se mi úvodní knížka líbila. Před lety jsem viděla film, který se stal jedním z mých oblíbených, a nutno podotknout, že málokdy nevím, co se mi líbilo víc. Autor hezky promlouval ke čtenářům, hrabě Olaf a jeho kumpáni z herecké společnosti byli správní padouši, neutěšený příbytek ještě víc pobízel k lítosti nad zoufalými dětmi, kterým dospělí nechtěli věřit... A přesto jsem ze čtení neměla depresivní pocit, ale naopak mi častokrát vykouzlil úsměv na tváři. Je mi trochu líto, že jsem ho nestihla číst jako malá. Byla bych z něj určitě nadšená ještě víc.
Moc se omlouvám všem fanouškům, ač čtu série pro mladší čtenáře, tak tato kniha mě vůbec nebavila. Vzhledem k té avizované "řadě nešťastných příhod" jsem čekala více humoru, ironie. Ploché až hloupé postavy, předvídatelný děj... Pokud jde o knihu pro děti čekala bych i nějaké poučení, výchovný efekt... Mrzí mě to, ale nebavilo, nic nepředalo. Vrátím se ke svým oblíbencům.
Bylo to zvláštní. Jak Lemony Snicket říkal, tohle není hezký příběh. A ano, jsou zde samé negativní věci. Až jsem měla pocit, že mi to bere energii. Možná jsem jen citlivka, ale když čtete, slyšíte negativní věci ovlivňuje vás to. A bylo to tak i tady. Kniha jsem si užila, ale rozhodně to nedoporučuji mladším čtenářům. Tak 11+
Moc se mi líbily autorovy vstupy do děje a jeho pojetí smrti, ale příběh a postavy dost zaostávaly.
Kniha, která mě přivedla ke čtení, provází vlastně celým životem a já jí nikdy nepřestanu zbožňovat.
Jako malá jsem tomu věřila a trpěla společně se sourozenci a zároveň si příběh užívala.
Zřejmě nejsem objektivní, ale nedokážu dát méně než 5 hvězd. Ale když mě dokáže tento příběh držet již 15 let, něco na tom musí být, ne? :-)
Bylo nebylo, jednoho dne na pláži začal nešťastný příběh sourozenců Baudelairových. Kniha nenabízí nic převratného, vlastně ani nového, z řady dětských knih se odlišuje pouze ponurým a ironickým podtónem, kterým vypravěč, Lemony Snicket, příběh vypráví. A já se nemůžu rozhodnout, jestli mě ten černý humor a ironie spíš irituje, nebo mě to baví.
Musím ale vyzdvihnout to, že ač se jedná "jen" o dětskou knížku, dospělý čtenář si ji může přečíst taky a ani mu to nebude připadat příliš dětinské. 3*
Knížka je určena spíše mladším čtenářům, ale pro mě to byla příjemná oddechovka, kterou jsem si zpestřila jedno odpoledne. Už se těším na další díl. Doporučuji jako nenáročné, lehce předvídatelné čtení.
Kniha mne opravdu nezaujala. Byla mi doporučena s tím, že není smutná, ale vtipná. Nevím čemu se ostatní zasmáli, já opravdu ničemu! Možná to je tím, že jsem nečetla ostatní díly, ale z prvního dílu mi to přijde jako hodně tragický příběh...
Po shlédnutí filmu, který mě dost zaujal jsem se rozhodla přečíst si knihu. Příjemně mě překvapila, ale musela jsem si ji vypůjčit z knihovny, protože se nikde nedal sehnat. Úžasný příběh. Sourozence jsem si hned oblíbila
Štítky knihy
zfilmováno sirotci zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2001 |  Zlý začátek |
| 2016 |  Proč jsme se rozešli |
| 2002 | Strohá akademie |
| 2007 | Konec |
| 2001 | Temné terárium |
Štítek označující knihu pro děti a mládež, se mi zdá nedostatečný. Protože některé knihy, bych doporučila výhradně mládeži. A jiné jsou zase natolik dětské, že je ocení pouze děti ve věku kolem 6 až 10 let. Takové knihy ocení spíš dospělý, který se na knihu podívá z nadhledu. A právě do této kategorie spadá také tato kniha. Dějově je velmi předvídatelná, ale je zvláštní. Čímž je zároveň výjimečná. Nemohu napsat, že bych se vyloženě bavila, ale umím se vcítit do dětských duší. A pro děti je napsaná skvěle. Audioknihu načetl pan Libor Hruška. Musím říci, že bych pro děti, vybrala úplně jiného interpreta.