Zmizelá Šumava
Emil Kintzl , Jan Fischer
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/500300/bmid_zmizela-sumava-V2N-500300.jpg
5
95
95
Kniha Zmizelá Šumava vypráví 21 příběhů o životě a místech, která na dnešních mapách Šumavy už nenaleznete. Do osudů obyvatel na pomezí českoněmecké hranice totiž nemilosrdně zasáhly „velké“ dějiny 20. století, nejprve obě světové války, poté odsun německých obyvatel, neprodyšné uzavření hranice a vytvoření vojenského výcvikového prostoru Dobrá voda, kterému musely ustoupit nuceně vysídlené obce i osady.... celý text
Přidat komentář
Emil Kincl byl velký člověk milující Šumavu, a je skvělé, že tyhle jeho vzpomínky a sebrané příběhy vznikly.
Moc hezká kniha. Na Šumavě jsme byli loni poprvé a určitě se tam ještě vrátíme. Příběhy ze života a vkusně doplňené fotografiemi. Díky CV!
Příběhy o lidech a místech Šumavy, která už jen tak nenajdete, se poslouchaly krásně. Ráda jsem se protloukala místy, která jsou pro mě známá i neznámá. A hlas Petra Štěpánka je bonus navíc. Doporučuji.
Emil Kintzl Šumavu miloval a na knize to je vidět. Ovládá umění zkratky. V krátkých kapitolkách o nejrůznějších šumavských místech, lidech a událostech vždy vystihne podstatu a umně propojuje minulost se současností.
Uz 7 let jezdím na zimni dovolenou do Železné Rudy. Šumava je proste nádherná, a takhle knížka plna krásných fotografií a neskutečných příběhu ze života je ještě úžasnější.
Dýchá atmosférou. Příběhy jsou tak nějak, jak který... Ale příjemně se to poslouchalo v podání P. Štěpánka.
Pěkný doplněk k televizní sérii. Krásné historické fotografie, příjemný průvodní text.
[audiokniha]
Krátké příběhy ze skutečně dnes skoro "zmizelé" Šumavy.
Příběhy jsou malými klenoty protože s trochou trpělivosti v nich poodkryjete nejen jakýsi úvod do smutné historie tohoto drsného, ale o to víc pracovitého a zbožného kraje. Taky křehké náznaky křesťanských kořenů Evropy. Škoda, že většina dobrých zvyků je dnes spíš minulostí :'(
Skoro zmizelé píšu proto, že například duch skautingu z 10. kapitoly, zmasakrovaný dvěma totalitami a současným konzumizmem, přece jen (podpořen třeba celosvětovým Jamboree) stále přežívá, stejně jako zbožnost prostých i vzdělaných lidí.
Příběhy jsou svým způsobem jednoduché, snad až natolik, že se moderního člověka nemusí dotknout, zejména v audioknize bez fotografií s kraťoučkými kapitolami . . .
Petr Štěpánek načetl dobře ladící barvou hlasu, profesionální dikcí i vlastním životním postojem v pozadí, co se v hlasu nezapře
5/5
Nenadchlo, nejsou to mnohdy příběhy, jako spíš krátké příhody. Čekala jsem něco kompaktnějšího. Rodáky asi potěši.
"Jestli chceme někoho soudit, měli bychom si navléci jeho boty a projít se cestami, kudy se ubíral on..."
Šumavu mám nesmírně ráda, na některá místa zmiňovaná v příbězích pana Kintzla jsem se, někdy snadno, jindy "potají", už také dostala. Chybělo mi jen přečtení této hodnotné knihy. Je mi líto, že tak vitální člověk skončil svoji životní pouť nešťastnou náhodou, byť na své milované Šumavě.
Nejsou to obyčejné příběhy. Jsou to příběhy a osudy lidí z minulých časů. Tyto příběhy byly ovlivňovány nejen přírodou, ale i velkými politickými změnami dvacátého století. Doplňující fotografie dokumentují historii tohoto překrásného kraje.
Kniha vám představí všemožná zákoutí šumavských hvozdů očima a vyprávěním místního rodáka. Sebeotrhanější chalupa i časem ohlazený památníček s téměř nečitelnými písmeny dostane novou tvář a vzbudí váš zájem pokud znáte jeho příběh, jeho důvod vzniku, osudy jeho současníků.
Šumavu s tímhle "bedekrem" uvidíte zase jinak.
Velmi zajímavá knížka. Je až neuvěřitelné kolik vesnic a míst bylo zničeno, ať už kvůli odsunu obyvatel nebo vojenskému újezdu Dobrá Voda.
Moc pěkně napsaná kniha , i když o neveselých věcech. Je překvapivé , kolik i větších vesnic zaniklo díky dějinným událostem. Byla to těžká doba. Mě knížka zlákala k brzké návštěvě toho kraje, už teď se moc těším. A je mi líto pana Kintzla, sice už není mezi námi, ale jeho stopa je velmi výrazná a nezapomenutelná.
Překrásně zpracovaná kniha příběhů a hlavně fotek z mé milované Šumavy. Psáno s nadhledem i jistou dávkou objektivity. Časy minulé už dávno odvál vítr jako písek na Sahaře a je mi opravdu líto, že tolik vesniček, tolik krásných míst padlo za oběť rádoby svrchovaným mocipánům. Štěstí, že mezi námi jsou ale pamětníci jako pan Kintzl.
Moc hezké příběhy, i když některé smutné. Bohužel, vesnice po 2.sv.válce někeré zanikly,ať vybydlením odsunu němců a z většiny " při obraně našeho socialismu", které zbořil zub času a nebo těžkou vojenskou technikou. Škoda zaniklých domů, či hostinců.
Krásné, smutné, dechberoucí, hned bych se na Šumavu zase vypravila, kdyby to jen nebylo tak daleko...
Říkám si tak sama pro sebe, co si vlastně máme z těch všech příběhů odnést? Jak snadno a jak rychle může být všechno jinak? Jak šťastný může být člověk, když neví? Jak šťastný může být prostý život? Jak nelpět na ničem a žít???
Knížku jsem přečetla za dva večery, k fotografií se budu ještě často vracet. Ráda bych tu napsala alespoň jeden citát: str. 89: "A ještě něco mi utkvělo v paměti. Na konci tábora se s námi Vojta Scheinost, spolu s dalšími dvěma našimi vůdci, přišel poskautsku rozloučit. A pak, s batohy na zádech, tehdy /pozn.: 1948/ ještě snadno přes kopečky, opustili svou vlast. Dobře věděli, na rozdíl od nás kluků, co naši osvobozenou vlast od vlády bolševiků čeká."
Těšila jsem se, jak najdu zajímavé příběhy z míst, které znám osobně. Ale stejně jako ve třetím dílu je to o Šumavě jen kolem Sušice, Železné Rudy, Kašperských Hor... Tak snad ve dvojce najdu to, co hledám - Šumavu od Vimperka, přes Horní Vltavici na Strážný i směrem k Lipnu.
Nádherná kniha, kterou jsem studoval s mapou Šumavy v ruce...