Zničený muž

Dick je mnohem lepší. Podivuji se také nad tím v jakém světe Bester žil. Dneska podle mě neobstojí.

Strhující děj a pro science fiction ryze experimentální pasáže se záznamy telepatů (o něco podobného se až za drahně let pokusí David Brin ve Hvězdném přílivu). I po víc než 70 letech je to lepší čtivo než většina dnešní produkce. Zcela zaslouženě úplně první kniha v historii ověnčená cenou Hugo. Motivem zločinu ve světě telepatů může připomenout Minority Report. Ale i když jsem fanoušek P. K. Dicka, tohle mi přišlo lepší.

* - ,,Šťastní?" Powell postál vo dverách a pozrel na Crabba. ,,Boli by ste šťastný, keby ste mali prežiť život v nemocnici, pán komisár?"
,,V nemocnici?"
,,Tam žijeme - všetci. Na psychiatrickom oddelení. Bez možnosti úniku, bez útočiska. Buďte šťastný, že nie ste telepat, pán komisár. Buďte vďačný osudu, že človeka vidíte iba zvonka. Blahorečte, že nikdy nevidíte vášne, nenávisť, žiarlivosť, zlomyseľnosť, choroby. Buďte šťastný, že zriedkakedy vidíte tú hroznú pravdu v ľuďoch. Svet bude nádherný, keď budú všetci telepatmi a všetci prispôsobení, ale dovtedy buďte rád, že ste slepý." -

Parádna jazda.
Premyslený krimi príbeh ma chytil od začiatku. Svet budúcnosti roku 2301 je plný telepatov vo všetkých sférach života. Je možné spáchať v tomto svete (plnom ľudí schopných vás prečítať), úspešný zločin, plánovanú vraždu?
Niektoré predstavy budúcnosti pôsobia už dnes asi naozaj naivne, no prednosti knihy ich hravo skryjú.
Záverečné posolstvo je zaujímavé.

Zničený muž. Ten Title se mnou hnedka ladil. Nevěděl jsem do čeho jdu ale kniha mě naprosto pohltila. Rád bych viděl nějaké filmové zpracování má To veliký potenciál a další věc je představivost autora v těchto letech kdy to bylo napsáno je fenomenální. Jedná z mých oblíbený knih v kolekci sf

Zničený muž - úžasná kniha, veľmi dobré čítanie. Na to, že kniha bola napísaná v roku 1953 a ja som sa k nej dostal, keď bude mať takmer sedem krížikov, tak je stále svieža a neotrelá. Neviem, či celý príbeh nemal vyznieť tak, aby čitateľ fandil zápornej postave, no nedokázal som sa s kladnou postavou zžiť a záporák to u mňa vyhral na plnej čiare. V každom prípade bol Alfred výborným spisovateľom a dialógy sú skutočne nadpriemerné. Veľmi silnou pasážou je spojenie sa telepatov, aby spôsobili psychické zrútenie a vznik "zničeného" muža. Čo majú všetky staré a dobré kusy spoločné je primeraný počet strán, žiadne mlátenie prázdnej strany.

A ešte niečo: Niekedy ma zarážajú príspevky čitateľov, ktorí prirovnávajú staršie knihy, akoby boli inšpirované mladými autormi - pritom je to naopak, súčasníci si brali inšpiráciu zo stránok minulosti - kniha nemôže byť v žiadnom prípade kotletovská, prirovnanie vyznie takmer ako urážka.

Svižné oddechové čtení, které dle mého ale značně zastaralo. Některé představy budoucnosti působí dnes úsměvně. Využití poznatků z psychoanalýzy a z psychologie obecně mohlo být ve své době svěžím prvkem, dnes je ale poznání opět o notný kus dále. Děj a zvraty nebyly špatné. Navíc jde o knihu čtivou a pěkně napsanou. Jakožto zajímavý exkurz do myšlenek autora o tom, jak si v polovině minulého století představoval budoucnost, poslouží tento text obstojně.

Úžasná kniha! A ten kto ju zoženie za pár centov prípadne zadarmo v hnusnom 80tkovom vidaní s tými ohavnými psychopatickými ilustráciami od pána umelca Róberta Bruna, rodáka z môjho mesta, dostane telepaticky nakopané dvojnásob! Tomu musím len pogratulovať!

Ještě dnes strhující dílo s experimentálníma pasážema. Pořád živé. Muselo to být zjevení ve světle tehdejší produkce.

Tomu roku vydání (1952) se nechce věřit. Kromě některých naivních představ o počítačích tato kniha vůbec nezestárla a má neuvěřitelný spád. Trochu až kotletovský, chtělo by se říct.

Tato kniha bez nadsázky patří k vrcholům žánru sci-fi a je dílem, které nesmí chybět v žádné knihovničce; neobvyklá námětem i způsobem vyprávění, zaujme i čtenáře, kteří nejsou nadšenými příznivci SF.
...mých oblíbených 321%

Tutu knihu jsem četl 2x s odstupem asi 10 let a neztratila nic na své napínavosti a čtivosti. Super příběh, u kterého bych nevěřil, že vznikl v padesátých letech.

Možná jsem od toho čekal něco trošku jiného, ale rozhodně nemohu říct, že mě to zklamalo. Dobře napsané a než se nadějete, máte knihu za sebou. Psané zajímavou formou, kdy se prolínali telepatické rozhovory, klasické vyprávění, vlastní myšlenky....a spousta nečekaných zvratů.

Další z řady mistrovských děl SF. Po předchozí zkušenosti s autorem, v podobě novely „Hvězdy, můj osud“, jsem očekával jistý vysoký standard. Zdá se, že ho i tato kniha, s jednou malou výhradou, naplňuje. Text svižně plyne, čte se velmi dobře, autor opravdu umí psát velmi zábavně, výstižně. Skvěle zvládá popisy pocitů nenávisti, obav a motivace hlavního protagonisty, jeho nezměrnou touhu zvítězit. A kde že je ta drobná výhrada? Za mě je to celé telepaticko-detektivní téma. Nějak ke mně nedokázal proniknout ten „wow“ efekt, kterým podobný příběh mohl na čtenáře působit v padesátých letech, byť je snaha autora vykreslit fungování telepatické společnosti nesmírně působivá, na plný počet to nestačilo. Přesto si kniha své místo ve SF knihovničce bezesporu zaslouží.

Pečlivě vymyšlený příběh postavený především na preciznosti vyprávění. Pasáže se slovními přestřelkami doplněné těmi paralelními telepatickými byly opravdu požitkem.

Pred prečítaním tejto knihy som tému sci-fi nevyhľadávala.
Knižku som dočítala len pre Knižnú výzvu.
Po prečítaní knihy som svoj názor nezmenila...... :-(

Tak nevím, ale těžko mohu nazvat tuto knihu jako záživnou, když jsem ji již měl rozečtenou a takhle jednou po ránu jsem po ní šáhl a během toho čtení mě zase 4x uspala! Ne že by příběh byl vyloženě špatný, ale rozhodně forma, kterou byl podán, byla teda dost nešťastná. Nebo by se patřilo napsat přímo až nudná? Sem tam se objevil dobrý nápad, i místa, kde se příběh trochu rozjel, ale celkový dojem to stejně moc nezlepšilo.

Pozor určite bude obsahovať spoilery. Musím povedať že som sklamaný a to ani nie príbehom ale celkovo tým ako sa to ku koncu premenilo na dosť klišeovitú frašku. Asi tak do troch štvrtín knihy to bolo skvelé po viacerých stránkach, príbeh aj nápady v pohode, no už tu sa mi trochu logicky nepozdávali niektoré veci (napr. policajt telepat ktorí pri vyšetrovaní vlastne ani nemôže využiť svoje telepatické schopnosťi). Inak to bolo velmi dobre zinscenované a napetie bolo udržiavané na všetkých frontách, zahadné stratena D´Courtneyho dcéra bola v tomto smere velké sklamanie, teda ked prišlo k rozlúšteniu. Ostatné dejové linky s odstranovaním svedkov, pátraním …a tak dalej, boli už ukončené k velkej spokojnoaťi. No pri tej dcére nastal ešte další problém lebo to s ňou prešlo do absolune prevareného rozuzlenia a tak sa prekvapenie zo záveru vzťahuje iba na povzdich sklamania. Nemôžem ale hodnotiť nijak nízko aj ked mi pripadá že ten koniec bol napísaní za päť minút dvanásť a odfláknutý. Zaverečné (pre mna trochu dvojznačné posolstvo) sa mi ale páčilo.

Líbilo se mi vykreslení světa, ve kterém se příběh odehrává, zvláště nápad telepatů. Knížka to byla zajímavá a čtivá, ale určitě bych neřekla, že mi zrovna vyrazila dech. "Překvapivá pointa" mi přišla velice nepřekvapivá (uhodla jsem ji asi ve čtvrtině knížky) a občas bylo znát, že je knížka z doby sálových počítačů. Za mě 3,5 *.

Zaujímavé vykreslenie sveta, kde spolu žijú obyčajní ľudia a telepati. Ich rozdelenie do trocha skupín podľa ich schopností bolo dobre vykreslené a taktiež ich uplatnenie v spoločnosti na rôznych pozíciach. Bester tu popísal muža, ktorý sa chcel vzoprieť spoločnosti, vedel že po vražde bude veľmi ťažké vyhnúť sa anihilácii, keďže kde-kto si ho môže prečítať, ale tu autor ukazuje, že aj keď telepati dokážu odhaliť vraha hneď, dostať ho pred súd a aj dokázať vinu je oveľa zložitejšie. Sudcu tu predstavuje počítať, ktorý rozhoduje o vine len na základe vyšetrovania a dôkazov (nikdy nie čítaní myšlienok). A tak hlavný policajný prefekt (telepat) musí nájisť svedkov, zbraň, motív a opísať celý čin. Práve pasáže medzi súbojom vraha a prefekta sú najlepšie z celej knihy, zprvu má vrah navrch ale postupom času hlavne vďaka výhode telepatie, posúva misku váh na svoju stranu.

Kniha má važne skvelé tempo a aj neočakávaný a nevšedný koniec. Po 60 rokoch od napísania dokáže zaujať a zub času na ňom nie je vidieť ale neodpustím si napísať aj pár negatív. Tá hlavná je v postave vraha, zo začiatku má charizmu, racionálnosť a obdivuhodnú chladnosť v situáciach a spolieha sa na svoje inštinkty a aj počas prenasledovania si zachováva svoju tvár, ale zrazu neskoršie ho už opisuje ako blázna čo ma sklamalo, a druhá vec, že počas zahládzania stop, za sebou zanechá ešte viac mŕtvol ako pri vražde (a to ľahko dokázateľných), ale o ne sa nikto nestará a pokračujú len vo vyšetrovaní tej prvej. Hlavne tieto chyby mi nedovolia dať plné hodnotenie.