Populární knihy
Nové komentáře u knih Alfred Bester
Hvězdy, můj osud
„Hvězdy, můj osud byla příjemným retro sci-fi překvapením. Hlavní postava, Gully Foyle, je takovým druhým Hrabě Monte Cristem, jen s možností teleportace a řízení vesmírných lodí. Vyloženě kladná postava to sice není, ale přesto jsem mu svým způsobem fandil. Skokový vývoj jeho charakteru je v knize přirozený a skoro bych ho přirovnal proměně Waltera Whita v seriálu Breaking Bad. Knihu jako takovou nakonec hodnotím slabšími pěti hvězdičkami, protože celkový dojem mi zkazil přehnaně filozofický a celkově zvláštní konec.“... celý text
— StrYke
Zničený muž
„Dick je mnohem lepší. Podivuji se také nad tím v jakém světe Bester žil. Dneska podle mě neobstojí.“
— martin3420
Hvězdy, můj osud
„Bester vedel písať, o tom niet pochýb. Pri porovnaní so súčasnými autormi, je aj v tejto klasickej sci-fi výrazný rozdiel v štýle, vkuse (s ohľadom na dobu napísania) a chuti (vtedy sa nepoužíval margarín, ale všetko bolo maslo) skrátka, bolo to pred vekom „Hard sci-fi“. Spisovatelia tejto éry sa necítili nútení vysvetľovať „prečo“ alebo „ako“ niečo fungovalo, len žiadali čitateľa, aby prijali fantastické veci ako normálnu a integrálnu súčasť sveta, ktorý vytvorili. Keďže počítače vtedy neexistovali v dnešnej podobe, je milé vidieť, ako sa mnohé technológie vysvetľovali skôr z hľadiska psychických alebo pseudomystických javov. Presne ako "jauntovanie". A z toho vlastne vznikol názov knihy: Hviezdy, môj cieľ. Pretože hrdina príbehu Gully sa nepotreboval preniesť len z miesta na miesto v rámci planéty, ale v záujme svojej pomsty dosiahol schopnosť prenášať sa v rámci vesmíru, a bol a zostal jediný. Záverečná tretina knihy je pomerne polarizujúca, pretože Gullyho striedavo nenávidíte, držíte mu palce, vzápätí ho ľutujete, následne chápete a tešíte sa z toho, čo vyvádza. Skrátka, správny psychoúlet, takže za mňa, ďakujem vám, pán Bester, bola to príma jazda.“... celý text
— Ivan F
Hvězdy, můj osud
„V rámci sebevzdělávání v rámci stařičkých sci-fi jsem si střihnul další z legendárních románů Hvězdy, můj osud. I když, legendární, jak se to vezme. Já jsem po přečtení tak nadšený nebyl.
Musím říct, že mi chvíli trvalo, než jsem se do příběhu dostal, což, pravda, podobné jsem měl i s Nadací. U hlavní postavy knihy - Gullyho Foyla - můžeme polemizovat, zdali je hrdina nebo ne. Minimálně je to hlavní postava, která se hned od první stránky vyvíjí, byť jeho životní záměr je zřejmý mstít se a nejsem si jist, že by jeho jednání komukoliv sedlo. Zajímavé ale je, jak se tu jeho postava vyvíjí a postupem času ho začínáte i chápat a nechci říct, že mu fandit, ale minimálně jeho jednání i trošku ospravedlňovat.
Příběh má hodně zajímavých momentů, u kterých dokážu pochopit, že ve své době musely zaujmout. Autor do románu vepsal mnoho myšlenek v rámci vzdálené budoucnosti, telepatie, chování jedince, cestování v čase a dalších bodů, že v jedné knize toho na svojí dobu muselo být mnoho nového. Zároveň je ale děj dost komplikovaný, náročný na čtení a ani dnešnímu čtenářovi nedá nic zadarmo.
Hodnotím nakonec třemi hvězdami ne proto, že bych hodnotil román z 50. let, ale proto, že dnes už jsem na podobná témata četl zajímavější tituly. Za zájem ale určitě tato kniha stojí. Přeci jen má v sobě řadu prvenství, které by neměly být ignorovány.“... celý text
— Malarkey
Hvězdy, můj osud
„Škoda, že místo nudný a ukecaný Nadace, kterou jste mohli mít rádi tak maximálně ve 14 letech, radši nezfilmovali tohle. Celkem přímočarý děj se odehrává jednou v kosmickym vraku ve vesmíru, na Zemi, na asteroidech. Teleportujou se tam, lidi jsou biotechnologicky vylepšený... To střídání lokací je dobrý, odsejpá to. Je vidět, že se autor živil psaním scénářů. Fakt je škoda, že to nikdo nenatočil. Přišlo mi to dost vizuální.“... celý text
— R47
