Tajemná formule
Vicente Segrelles
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/418907/bmid_tajemna-formule-1Av-418907.jpg
4
51
51
Druhá kniha z řady, u které si můžete libovolný panel nechat zvětšit a pověsit na stěnu jako nádherný obraz. Žoldnéř se vydává na svou zatím nejnebezpečnější cestu. Bude se snažit zastavit všehoschopného alchymistu, který se zmocnil vysoce nebezpečného tajemného lektvaru… Kniha opět vychází vázaná, s fascinujícím doslovem samotného autora.... celý text
Přidat komentář
Mě se to líbilo o něco méně nežli díl první, avšak příběh dostal směr. Kresba opět mimořádná a závěrečné dovysvetlovačky s průřezy historie byly příjemným ucelením knihy. Jdu na další díl.
První díl se mi dost líbil, ale druhý díl už mě zase tolik nepřekvapil a přišel mi i takový dost obyčejný. Z kouzelného světa nad oblaky se stalo docela klišé plné korupce, výbuchů a bitek. Z cesty tak nebezpečné, že je potřeba žoldnéř, aby alchymistu chránil, se stala docela pohoda, kterou si pak alchymista střihne i sám, navíc se ukáže jako pěkný podvodník. Z hlediska příběhu to ale tak pěkné není a opravdu už mi to přišlo vcelku o ničem, navíc bez navázání na předchozí díl. Celkově pak prostě banální.
ke kresbě jsem se už vyjadřoval a na té se nic nemění, dokáže být neuvěřitelně nudná a nicneříkající, zároveň ale krásná, důstojná se vším všudy. Nicméně se to celé nese v duchu té začínající stereotypnosti, která možná brzy bude moc.
V prvním díle jsem se nechal unášet atmosférou a neřešil příběh. V druhém díle, už jsem chtě nechtě, nad ním začal přemýšlet. A to tím způsobem, jestli si autor dělá srandu a vše je jen nadsázka, nebo to myslí vážně. Bohužel v doslovu se mi potvrdilo, že to myslí opravdu vážně (u posledního okna samotného příběhu jsem se musel smát a říkal jsem si: ,,to né....že ne?"). Ale ruku na srdce, co bych měl čekat po fantasy z osmdesátek. Samozřejmě, že lze nalézt díla s dobrým scénářem, ale většinou jde v očích současníka o brak s tupým dějem a dialogy. Takže z jiného úhlu pohledu, jde o povedený kousek, kde jak už tolikrát zmíněno, vítězí forma nad obsahem.
Asi takhle...
První díl byl pěkně osvěžující. Žádný příběh, spousta scenérií a balonů (různého živočišného druhu). Díl druhý nabízí víc akce, víc odřezaných končetin, příběh, padoucha, ale jen jednu nahotinku (a taky méně horkovzdušných balonů). Tak nevím, jestli Segrellesovi stoupla pochvala od Felliniho do hlavy natolik, že se rozhodl zacílit na Pullitzera a literárního Nobela, nebo ho už po jednom díle nebavilo kreslit pouze pro tu nahotu...
V každém případě za určitou snahu vybřednout z braku nemilosrdně srážím jednu hvězdu. Co ale zůstává jsou ony překrásné olejovky, scenérie a delší doslov. A to za pokoukání stojí.
Stejně dokonalá vizuální krása jako první díl.
Forma zde vítězí nad obsahem, ale to mi vůbec nevadí. Nejlepší častí je "to za dějem". Autor je expert na zbraně a tady to využil :)
Oproti prvému dielu tu máme ucelenejší príbeh, ktorý sa zrejme preklenie aj do nasledujúcich častí. Kresba (maľba) stále špičková, kde je čo obdivovať. Vidno že autor bol technický veľmi zdatný kresliar, čo dokladá aj jeho krátka životopisná vsuvka na konci. Ináč - obsahový štandard poplatný dobe vzniku, ktorý nevadí, ak je naňho človek pripravený a vie čo drží v ruke.
U Žoldnéře bude příběh vždy na druhé koleji, ale vzhledem k tomu, že jde o cca 35 let starou knihu, tak to není zas až tak špatné. Každopádně i scénář u druhého dílu je oproti prvnímu pokračování lepší a slibuje, že by i v této oblasti mohl Žoldnéř překvapit. Ono i na tak omezeném rozsahu není možno očekávat velké zvraty a překvapení. Pokud jde o kresbu, tak tam není co vytknout. To je to, co dělá Žoldnéře něčím, co byste určitě neměli minout. Pro milovníky fantasy kresby povinnost:).
Bohužel, stále také platí, že po scénáristické stránce je příběh trochu jednodušší. Album Tajemná formule slouží hlavně k tomu, aby se čtenář seznámil se světem ve kterém Žoldnéř žije, poznal Clausta a tajný klášter. Naivnost žoldnéřova počínání je naštěstí vykoupena právě obrazovou stránkou příběhu. U Žoldnéře totiž můžete zapomenout na všechny ty bubliny s textem a čistě se jen kochat krásou malby samotné. Pokud ale čekáte dějové peripetie, eskapády či dokonce zvraty, Žoldnéř vás zcela jistě nenadchne. Je zde spousta nelogičností a hloupostí, přesto nad tím po dočtení knihy s klidem mávnete rukou. Hlavně díky citu, se kterým Vicente Sergelles Žoldnéře maloval. Taková láska se jen tak nevidí!
Více v recenzi.
Prvý Žoldnéř mi okrem fantastickej maľby príliš nesadol. Scenár bol fakt biedny. Neviem, či to vôbec bol scenár. Dvojnásobne zlé bolo, že ak to aj miestami vykazovalo isté stopové scenáristické prvky... tak boli hrozné. Lietajúce mesto, ženská sekta, to všetko vyzeralo výborne pre oči, ale pre mozog to bola jedna veľká lobotómia. Napriek tomu som si povedal, že to so sériou nevzdám. A urobil som dobre. Druhý diel je na tom po stránke scenára predsa len jednak o dosť lepšie, jednak ústredný hrdina mi prišiel menej neviditeľný a viac sympatický, jednak pribudlo krvi a jednak zápletka mi pripadala o dosť šťavnatejšia, atraktívnejšia a zaujímavejšia. Takže tentokrát už dávam 4*. Síce s prižmúrenými očami, ale dávam. Samozrejmosťou je ženská nahota (hoci už v obmedzenejšej miere, ako minule) a megamasívne autorove dodatky. Tak sa kochajte. Palec dole za z minula skopírované Felliniho odporúčanie.
Sice přímočarý fantasy příběh, ale ta kresba, vlastně malba... protože autor tvořil olejovými barvami... no krása. A jako bonus, jsou tak ukázky a komentáře z jeho jiných prací.
Další příběh Segrellesova tajemného Žoldnéře. Objevuje se antagonista Claust, příliš ambiciózní alchymista. Objevuje se tajemný klášter na ledové planině a jeho obyvatelé, kteří budou v dalších dobrodružstvích hrát důležitou roli. Příběh je opět až příliš jednoduchý, ale, stejně jako v předchozím díle, to nepovažuji za důvod ke snížení hodnocení. Celá série na mě působí zvláštním tajemným dojmem, vše podtrhuje nedefinovaná východní atmosféra, epické obrazy krajiny a zasněžených hor, východní architektura. Budu se opakovat a budu se opakovat asi též u nadcházejících dílů série, malba je nakonec to co mě na Žoldnéři fascinuje nevíce. Díky vydavateli za velký formát.
Tahle série mě opravdu baví. Je to nejen skvostnou malbou, ale i zajímavě vykresleným světem. Vlastní příběhy jsou poměrně jednoduché, ale co by člověk čekal na takovém malém rozsahu, který činí 50 stran. V tomto díle máme o něco více akce než v první, aspoň mi to tak přišlo. Setkali jsme se s novými postavami, a dozvěděli jsme se, že svět je opravdu veliký, a doufám, že ho v dalších dílech podrobně prozkoumáme.
Opět tu máme skvělé bonusové stránky na konci knihy, kde opět mistr vypráví jak tvořil komiks, konkrétně kde se inspiroval v návrhu brnění či kuše připevněné na draku.
Celkové hodnocení 85%
Kniha "Žoldnéř 2: Tajemná formule" je další skvělou ukázkou toho, jak komiks může vypadat a je nutné uznat, že Vicente Segrelles na sebe dál kladl vysoké nároky při tvorbě tohoto komiksu a rozhodně nepolevil ve svém úsilí, protože každá stránka je prostě umělecké dílo, na které se chcete dívat, chcete se jím kochat. A je jedno, jestli je tam město, krajina, postava, nahá postava, mechanický stroj anebo nějaký úžasný tvor. Doufám, že jich bude ještě víc než draci. Ale řeka, která se zde objevuje, je v tomhle směru docela naplněním mých tužeb. Jsem zvědavý, jestli Vicente Segrelles v dalších dílech přišel s trochu lepším příběhem, aby tak pozvedl své komiksy do skutečných výšin, nejen těch výtvarných, ale i těch literárních. Na druhou stranu je pravda, že jeho vlastní malba a rozsah sešitů ho v tomhle trochu omezoval. Ale před námi je ještě dost dílů, aby nás přesvědčil o opaku.
Štítky knihy
autorský komiksAutorovy další knížky
| 2019 |  Kult svatého ohně |
| 1992 |  Zbraně, které zasáhly do vývoje lidstva 1 |
| 2019 | Tajemná formule |
| 1992 | Zbraně, které zasáhly do vývoje lidstva 2 |
| 1993 | Ilustrované dějiny letectví / 2 |
Byl jsem dost na vážkách, jestli je to povedenější než první díl, nebo ne. Malba mi přijde lehce slabší, a příběh je dost základní. Na druhou stranu to ale má mnohem víc hlavu a patu (ostatně i autor v závěru zmiňuje, že první díl působí jako nějaká epizodka, a skutečný začátek je až tady). Zároveň je tu expanze světa a zajímavé koncepty zbraní, v nichž se autor evidentně vyznal, což dokládá i výborná bonusová sekce. Nakonec hodnotím stejně jako jedničku.