Zóna
Daniel Majling
Zabudnite na severskú detektívku, najdrsnejšie príbehy sa odohrávajú na Gemeri! Alebo ak chcete v Zóne, tajuplnom priestore medzi Rimavskou Sobotou a Londýnom, kam svoj nový komiksový príbeh situoval Daniel Majling. A ako sme u autora Ruda a Ruzkej klaziky zvyknutí, pátranie po záhadne stratenom priateľovi v ňom pôjde ruka v ruke s hľadaním pravdy, zmyslu života a miesta človeka vo vesmíre...... celý text
Přidat komentář
Prečítané na dva záťahy, bavilo ma to a stránky sa rýchle míňali. Hneď sa núka porovnanie s Rudom: štýl kresby je rovnaký, no tentokrát prišiel Majling s uceleným príbehom, navyše s detektívnou zápletkou; naopak ubudol prvoplánový humor, aj keď stále sa dalo dobre zasmiať na rôznych intelektuálnych vtípkoch s popkultúrnymi odkazmi a najmä na "milostnom" živote hlavného hrdinu (úvodzovky sú fakt na mieste), tam je Majling podobne silný ako v Rudovi. Na záver sa to všetko poprepájalo a potvrdilo sa, že odpovede na najdôležitejšie otázky vesmíru treba hľadať na Gemeri.
8/10
"Toto je moja susedka. Keby jej škrečok mal chorú obličku, ochotne by som mu daroval svoju, ak by som mal čo i len minimálnu nádej, že to zvýši moje šance u nej."
"Keď Petrarca písal sonety pre Lauru, neexistovala ešte zubná pasta ani ústna voda! Vieš, aký musela mať Laura dych? Dnes by si o Laure napísal len niekoľko zlomyseľných esemesiek kolegom. Napísať o nej sonety, to bolo skutočné umenie!"
"Rozhodol som sa, že na ňu nebudem tlačiť a poskytnem jej dostatok času, aby si uvedomila, čo vo mne stráca."
"Ako je to dávno?"
"Tri roky."
"Možno si s tým zoznamom len dáva načas."
"Áno, to bude tým. Dal som ten zoznam urobiť matke a bola hotová za dvadsať sekúnd."
Kniha, ktorá bola pre mňa predovšetkým o hláškach a humore. Aj o tom drsnejšom. Dej si len tak plynul a vlastne ma ani veľmi nezaujímal, hlavne, že som sa pobavila. Určite to nebol môj posledný Majling.
Skvělé, snad ještě lepší než Rudo. Líbí se mi ta podvratnost. Originální variace a neskutečně chytrá parodie na superhrdinské komiksy. Hrdinové s antischopnostmi vycvičení ničím jiným, než svým často zpackaným životem. Deprese jako superschopnost; to tu ještě nebylo... Humor a ironie v tom nejlepším slova i obrazu smyslu. Pomrkávání po literární i filmové klasice. Slovenský Woody Allen komiksu Daniel Majling útočí svou Zónou na moji privátní cenu za nejlepší československý komiks za posledních 10 let. Konkurenci mu zatím dělá jen Rudo a Svatá Barbora. Doporučuji.
PS - Z toho komiksu vyzařuje asi podobné "temné světlo" jako z hlavních postav, něco co Vás nutí odvracet pohled od regálu, kde je ten komiks vystavený, jinak si totiž nedokážu vysvětlit, že jsem Zónu takovou dobu přehlížel a dostal se k ní až po takový době...
Záhadné, ponuré, podivné a vtipné.
Hrdinové zase trochu jinak.
Mimochodem, lidí se super schopností Krakena bohužel pár znám...
Rudo je pro mě víc než deset let absolutní srdcovka - a kéž by vzhled hlavního hrdiny Zóny spolu s jeho jménem na pohlednici nebyla náhoda! Nicméně Rudo nastavil laťku až do nebes, Zóna malinko zaostává za autorovým tehdejším standardem - což nic nemění na tom, že je to výborné čtení a lepší začátek knižního nového roku jsem si nemohla přát.
Skvěle vymyšlený a povyprávěný příběh, stejně jako kdysi jsem se u čtení smála nahlas a libovala si v autorově humoru. Příště ovšem už jen ve slovenském originále, protože - nemůžu si pomoct - česky to má o něco menší šmrnc a vychutnat si Majlingovo dílo tak, jak mu spadlo od pera, rozhodně stojí za to.
Tak zde jsem se hodně bavil. Asi jako většina jsem se při čtění neubránil srovnání s výborným Rudem. Nějaké stejné prvky bych tam našel, ale snad je lepší moc nesrovnávat a užít si naplno tento trochu depresivní, ale vtipný tajemný příběh. Vypointované dialogy (jakož i celý příběh), k nimž se budete rádi vracet a bude si říkat, kam na takové nápady autor chodí.
Je to skvělé. Čekal jsem to trochu záhadnější a ne tak dopodrobna vysvětlené, ale asi jsem radši, že si nemusím nic domýšlet. V komiksu není tolik humoru, jako v Rudovi, přesto je skoro na každé stránce. Sarkasmus a ironie, je Majlingova specialita. Nejlepší vtip (pro mně) nechci prozrazovat, ale byl o hrabání se ve vzpomínkách. Asi si stránku oskenuju a nechám zarámovat. Jinak příběh má dobrou atmosféru a kresba je prostě dokonalá. Rozhodně doporučuju a už se těším na další díla, tohoto skvělého autora.
Bavilo mě objevovat detaily ve zdánlivě úsporné kresbě. Neotřelý a přísný humor byl skvělý. Ale nejvíc se mi líbila existencialistická atmosféra. Opravdu docela dobré, i když hořké vyprávění...
Tak jak byl Rudo úžasný, říkal jsem si, že jen tak něco ho nepřekoná a tady mi teda spadla brada a musel jsem to hned přečíst znova. A pak jsem jel na hory na Poľanu a zažili jsme tam takové psycho a tak divné věci, že jsme z hor v sobotu za krásného počasí i na neděli, utekli. Nikdy jsem nic podobného nezažil a nikdy nic podobného už zažít nechcu. Doma jsem komiks otevřel potřetí a zjistil jsem, že jsme byli asi 20 kilometrů od "Zóny" u jednoho z největších stratokráterů v Evropě. Je zaznamenáníhodné, že Lipovec je údajně také v kráteru sopky.
Ať už je celý koncept Zóny vymyšlen a jestli existuje nebo ne - nemyslím to tak, že by tam lidi měli mít superschopnosti - ale jestli tak působí na lidi, co tam v okolí žijí - zlomy v zemské kůře, které působí poruchy elektromagnetického pole, sopouchy vyhaslých sopek a s tím spojené ložiska těžkých kovů, fakt nevím, ale vím, že jsem potkal dost lidí, kteří se chovali úplně přesně apaticky a podivně jako ti rodiče v Lipovci. Vím, co jsem zažil. Teď už se sice nebojím jít v noci na hajzl potmě, ale je to pořád ve mně. Asi budu muset Danielovi napsat.
Mám za sebou tři Majlingy a ani jeden nezklamal. Zóna má zase depresivní outsiderské hrdiny jako Rudo, ale je ještě trochu temnější, což neznamená, že se párkrát nezboříte smíchy. Skvost.
Stále skvělý. U Ruda jsem se teda řehtal od začátku do konce, tady je přece jen hra na hlubší a vážnější notu, ale pořád skvělý. Jen je to potřeba přečíst několikrát a k tomu nejradši i dalších 10 knih od ruských autorů po filosofy. Ale to k Majlingovi patří. Je skvělej.
Slovné spojenie obľúbený slovenský spisovateľ stále ešte považujem za niečo ako oxymoron, ale áno, Majling to má u mňa našliapnuté správnym smerom.
S hodnocením jsem si dal na čas. Předpokládal jsem, že ve mě uzraje jak víno, ale nestalo se. Navíc už těžko dávám dohromady hlavní příběhovou linku (něco mi připomenul "trudoš", díky). Ale to by se možná stalo i autorovi, v tomto ho nijak nepřeceňuji (pardooon). Oceňuji například, že mi Majling poskytl vhled do složitého fungování teroristických organizací: „Doobeda treba dohovoriť chlapcom vo výcvikovom tábore pre samovrahov, aby to nepreháňali s tréningom. Ostali už len traja. Poobede musíme navštíviť Saláha v nemocnici. Roky pre nás robil monitoring tlače kvoli karikatúram. Teraz mu operovali bránicu.“
Dobré to bylo, pobavil jsem se. A jak píše "kanitsuj" – hluché části ještě podrobím hlubšímu samostudiu a budu hledat perličky na dně.
Není to tak dobré jako Rudo , přesto je komiks místy velmi humorný v přesně takové míře, jakou od něho očekáváme. Některé epizody / dějové vsuvky jsem nepochopila, ale to určitě nebude problém autora:-)
Štítky knihy
filozofie slovenská literatura konspirace černý humor existencialismus smutek absurdní humor sci-fi nerdové
Naprosto nechápu jak dlouho jsem mohl míjet takový komiksový skvost od našich východních sousedů. Majlingův humor mě naprosto odzbrojil a pobavil. Odkazování na ruské klasiky literatury mi také udělalo velkou radost. Samotný příběh je dobře vymyšlen a je velmi originální.