Zoopisník Miroslava Bobka - Zápisky ředitele pražské zoo
Miroslav Bobek
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/381980/mid_zoopisnik-miroslava-bobka-zapisky-r-s9q-381980.png
5
87
87
Zoopisník ředitele Zoo Praha obsahuje přes sedmdesát kapitol, ve kterých vás autor seznámí s mnoha pozoruhodnými zvířaty a lidmi. Poznáte zákulisí pražské zoologické zahrady a seznámíte se s dobrodružným světem pouští a pralesů. Více i méně vážná témata, která autor podává neotřelou a odlehčenou formou, zakončují překvapivé pointy a poprvé je doplňují zcela unikátní fotografie. Víte, kudy cestují kvakoši? Jak to bylo s lanovkou v pražské zoo? Kdo založil muzeum bobků? Kdy se slaví Světový den luskounů? Jak se daří pražským koním Převalského v Mongolsku? Který živočich je nejrychlejší? Kudy v Kamerunu jezdí Toulavý autobus? Kolik má Zoo Praha zvířecích obyvatel? To všechno a mnohem víc se dozvíte, když si přečtete nový Zoopisník Miroslava Bobka.... celý text
Přidat komentář
Mám ráda pražskou ZOO a vůbec mám ráda zvířata. Kraťounké kapitoly se zajímavými náměty a nádherné fotografie dělají tuto knihu velmi čtivou. Z některých kapitol dýchá naděje a radost, z některých ale zmar a zoufalství. Čím dál tím víc je člověk přesvědčen o opravdové dokonalosti přírody, ale zároveň o škodlivosti přemnožení lidské populace na této planetě.
Na letošním ročníku knižního festivalu Svět knihy jsem se zúčastnila besedy s ředitelem pražské zoo Miroslavem Bobkem. Mluvil neskutečně zajímavě, například o způsobu pojmenovávání zvířat, a to mě dovedlo až k této knize.
Tento zápisník, členěný do krátkých literárních útvarů, v sobě nese mnoho zajímavostí a také poselství.
Miroslav Bobek vás zve k povídání o zvířátkách, které bleskurychle uteče a přinese vám nové poznatky. Nebo jste snad předtím věděli, co všechno zvířata dělají, když to přeženou s pitím? Že žraloci jsou vysazení na učitelky? A co takový olgoj chorchoj, co to vůbec je? Já tedy ne. Odpovědi na tyto otázky najdete právě zde.
Je to čtení nejen ze života naší největší zoo, ale také ze života samotného autora. O své vášni, tedy zvířatech, promlouvá a píše s neskutečnou láskou, což se samozřejmě neobyčejně dobře čte. Atmosféra je pro mě v knihách vždy jeden z rozhodujících faktorů u hodnocení a tady jsem se v ní cítila velmi příjemně.
Spolu s láskou v zápisníku odhaluje Miroslav Bobek i své obavy. Vyzývá čtenáře k ochraně zvířat, upozorňuje na ohrožené druhy, seznamuje nás se způsoby záchrany a ukazuje jak je v některých zemích těmto tvorům ubližováno. Vysílá tak do světa veledůležitou zprávu. Smekám před všemi, kteří jakýmkoliv způsobem pomáhají, před ochránci i před panem ředitelem.
Podstatná výhoda tohoto knižního vydání jednotlivých sloupků je právě délka. Každý sloupek není delší než pár stran a tím ze sebe činí vhodný text ke čtení třeba na autobusové zastávce, kde času není mnoho a vy se pak nemusíte bát vytržení z příběhu. Jsou to prostě takové jednohubky.
A k tomu fotografie. Perfektní doplněk, který zápisníku dodá ještě větší pestrobarevnosti!
Pokud jste zvídavými čtenáři nebo milovníky zvířat, tak vám tato kniha určitě přinese chvíle radosti.
Tuto knížku jsem si koupila při návštěvě pražské zoo. Přečetla jsem ji během pár dní a moc mě bavila, ačkoli krátké příběhy, které na sebe nenavazují, nemám příliš v oblibě. Tyto kapitolky mě navnadily, abych si o tématech přečetla něco dalšího, podrobnějšího. Gorily, koně Převalského... jejich záchraně se pražská zoo asi věnuje nejvíce, nejvíce mě zaujaly. Určitě jsem se díky této knížce dozvěděla spoustu zajímavostí ze života zoologické zahrady. Doporučuji, ale četba musí být spojena s návštěvou zoo :)
Prazska Zoo me bavi. Obecne vsechny zoologicke me bavi, ale Praha je na pomezi tuzemskych zahrad vysoko vycnivajici, jak kdyby se alespon kousku Prahy slava hvezd dotykala :)
Jsem rad, ze nasledovnikem pana Fejka se stal pan Bobek. Jake lepsi prijmeni by reditel zoo vlastne vubec mohl mit? :)
Ac pres pomerne hluboke znalosti z rise zvirat, tak i zde jsem objevil veci, ktere jsem nevedel, nebo me ani nenapadlo se po nich zjistovat a ma touha videt nekdy Goby zase o kousek narostla. Vlastne bych to nazval reportaze, doprovozene fotografiemi a nebo jeste jinak, rikejme tomu okna do rise zvirat. Otevrete ho, vidite, neco se dozvite, zavrete a jdete otevrit dalsi vedle.
Prijemne cteni
Je to dobré čtení, zajímavé postřehy i další informace o ochraně zvířat a činnosti Zoo v současnosti i minulosti. Jen škoda, že někdy je boj o přežití ohrožených zvířat téměř marný. Někdy ale svitne naděje, i když už to nikdo nečeká. Určitě si také si přečtu další knihy.
Byl jsem příjemně překvapen touto knihou, kterou jsem si vybral jen kvůli splnění jednoho z bodů čtenářské výzvy. Určitě se k ní rád vrátím.
Příjemné a velmi zajímavé čtení ze života v zoo, ale i o jejích ostatních aktivitách např. navracení koní zpět do Mongolska, moc pěkné fotky, čteno díky výzvě, ale určitě si od pana ředitele Bobka přečtu i ostatní knihy.
Pan ředitel pražské zoo vypráví o zoo a též o místech kde byl jako třeba Mongolsko, Afrika...,kde hrozí vyhynutí volně žijících zvířat.Mnoho jsem se dozvěděla a tuto knihu jsem přečetla podruhé.
Tohle byla taková "poetická" krása. Knihu jsem objevil díky Výzvě a jsem tomu rád. Je to krásné povídání o zvířátkách.
O panu Bobkovi jsem věděla jen to, že je ředitelem Zoo Praha. Vůbec jsem netušila, že píše takto zajímavý blog. Z každé kapitoly jsem se dozvěděla spoustu informací, nejen o zvířátkách, ale i z historie zoo nebo o mongolské Gobi.
Velmi si vážím jeho práce, nejen té, kterou odvádí jako ředitel, ale hlavně té, která pomáhá navracet zvířata do jejich přirozeného prostředí.
Můj malý syn nadšeně listoval knihou, užíval si krásné fotky a učil se poznávat nové druhy zvířat.
Krásné a poučné, takovéto knihy mají smysl. Těším se na tu nejnovější - Supi v hotelu Continental!
Krátke texty doplnené krásnymi fotkami.
Pražskú ZOO som navštívila niekoľkokrát a pevne dúfam, že sa mi to ešte niekedy podarí.
Z niektorých informácií som bola mierne v šoku, napríklad, že po narodení tygríčat musela ZOO postaviť k expozícii zábranu a hliadku, lebo pár návštevníkov, rozumej minimálne 1-5%, na sklo klopali, fotili bleskom a podobným spôsobom rušili zvieratá. Napriek upozorneniu na tabuli vedľa.
Trávenie supov pytliakmi. Vražda nosorožca priamo v areáli ZOO (nie v Prahe).
Na druhú stranu som sa dozvedela pár nových informácií a len som sa utvrdila v tom, ako veľmi sú zvieratá zaujímavé a vzácne.
Roztomile o zvířátkách? Historky? Počteníčko? No, to ani ne... Každopádně ale užitečné, informacemi nabité čtení pro lidi jako já, kteří toho o současných zoologických zahradách moc nevědí a jejich činnost registrují spíše okrajově. Knížku mi zapůjčila dcera, nadšený fanda (nejen) pražské ZOO. A nebude poslední, kterou si od Miroslava Bobka s chutí přečtu. Píše otevřeně, srozumitelně, vtipně i naléhavě, s přesvědčivostí zkušeného odborníka zapáleného pro věc, ale bez urputného lpění a přístupného argumentům. Báječné jsou drobné doprovodné zajímavosti i krásné fotky. A také fotky, dokumentující méně krásnou skutečnost. Ta je důvodem, proč podobné číst.
Sloupky ředitele pražské ZOO jsou krátké, zajímavé a čtivé. ZOOpisník je napůl zápisník o ZOO a jejích obyvatelích, napůl cestopis. Autor důrazně poukazuje na alarmující situaci ohrožených druhů a upozorňuje, že proklamace a poplašné zprávy nic neřeší. Mnozí podléhají pocitu bezmoci, jiní při hledání cesty jak přírodě pomoct odradí slepé uličky, Miroslav Bobek naštěstí cestu jako pomoci v rámci svých možností našel, ale že její hledání nebylo jednoduché a ani pak obtíže zdaleka neskončily, nezastírá. Kniha by snad mohla změnit i postoj militantních odpůrců k Zoologickým zahradám – autor je představuje jako zálohy genofondu, který může napomoci přežití druhu pomocí navracení jedinců do divoké přírody. Lepší důkaz pro toto chápání než navracení koně převalského do Mongolska ani být nemůže. Jediné, co mě na ZOOpisníku mrzí je, že část krásných fotografií je znehodnocena umístěním na dvoustránku, v tomto typu vazby je to obzvlášť nešťastné.
Příběhy z pražské zoo, ale i z Mongolska a jiných částí světa. Opět se dozvídáme o pytlačení, vymírání některých zvířecích druhů, dostaneme i jiný pohled na to, že mazlení s malými tygry není samo sebou, že mláďata jsou předčasně odebrána matce uměle odchované, aby si zvykli na lidi.
Také zde nechybí krásné fotografie a na závěr najdeme rozhovor s autorem knihy Miroslavem Bobkem. :-)
Příjemné, poučné, místy smutné a pravdivé čtení nejen o obyvatelích pražské zoo. V jednu chvíli se na skok ocitneme v Mongolsku či Africe, poté můžeme nahlédnout do historie zoo, nejen té pražské, i její současnosti. Celá kniha je doplněná zajímavými fotografiemi. Vřele doporučuji.
Velmi pěkné příběhy o zvířatech, nejen těch v zoo, ale též ve volné přírodě. Velmi podařené fotografie.
Spousta zajímavostí, krásné fotky, radost číst. A před panem Bobkem smekám. Z knihy je patrné, že je to opravdu člověk na svém místě, že mu na jeho práci a hlavně na zvířátkách záleží.