Zpátky na zem aneb Opravdový život
Jean-Yves Ferri , Manu Larcenet
Jednou jsme Marietta a já začali mít plný zuby města. Tak jsme si pronajali náklaďák, nastrkali dovnitř krabice a vydali se bydlet na Žindavy... Žindavy jsou ospalá díra, je to venkov a jsou tam stromy a kytky a ptáci... Když jsme přijeli, čekal na nás pan Jindra a vlídně nám podal klíče...
Přidat komentář
Roztomilá série stripů, která se mi trefila přesně do vkusu. Má to sympatickou kresbu a mně blízké téma měšťáka, co odjede žít na venkov. Ten se pak nestává jeho krajinou zaslíbenou, ale noční můrou, kde je třeba každý den bojovat o přežití. Nejde o nic hlubokomyslného, ale ani primitivního, přičemž nejpovedenější jsou ty vtipy, které se táhnou napříč vícero stranami. A tak scénka se zvěrolékařem, etuda s kácením kaštanů, nebo cokoliv s paní Zdechláčkovou, to všechno mi rozjasnilo den na několik hodin a moc se těším, že se k tomu jednou vrátím. Jean-Yves Ferri a Manu Larcenet mají dar vytvářet nezapomenutelné figurky, vycházející ze skutečnosti, že stejní lidé se nacházejí ve vašem blízkém okolí nebo že problémy, jež dotyční řeší, nemají daleko k těm, před kterými dennodenně stojíte vy sami. Neříkám, že je to bůhvíjak originální, protože téma je staré stejně jako venkov sám, ale autorská souhra dala vzniknout něčemu, co funguje na té nejbanálnější premise - životních zkušenostech.
To, že ústřední pár vypadá jako děti, nemění nic na údernosti jejich vztahu a vztahu k lidem na vsi. Pobavilo.
člověk se v tom najde a hrozně se pobaví, příběhy ze života když člověk vymnění město za vesnici
Komentář z cdb ze dne 3.2.2010
Když jsem to na komiksfestu viděl u stánku MOTu, taxem to hned kupoval, abych podpořil mé oblíbené, z popela se zvedající, vydavatelství. MOTe, držím palce, abyste fungovali i nadále a vydávali jako o život. No a co napsat o této stripoidní knížežce? Na mysl se mi vkrádá slovo osvěžující. Páreček pařížských měšťáků se odstěhuje na venkov, kde prožívají svá všedně-nevšední dobrodružství-nedobrodružství. Je to až moc evidntně psáno z chlapského pohledu, ženské jsou spíš takový kompars v pozadí, což je v dnešní za každou cenu politicky korektní gender-vyrovnané době moc příjemné. Jeden z autorů je hlavní postava, druhý se tam mihne taky a dozvíme se i jak přišli na nápad něco podobného vytvořit. Celé se to dá zhltat za 15-30 minut před spaním a i když o přidané hodnotě či hlubším smyslu nemá cenu mluvit, je to velmi pěkně nakreslená, příjemná a zábavná oddechovka. Pokud bude pokračování, určitě do něj půjdu.