Zpěvy sladké Francie
* antologie , Hanuš Jelínek
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/108046/zpevy-sladke-francie-108046.jpg
4
37
37
Sbírka francouzských lidových písní a básní z 15. až 18. století. Jsou přeloženy půvabnou a prostou formou, ale zachovávají si svůj styl původně zpívaných písní. Zpěvy sladké Francie a Nové zpěvy sladké Francie v souborném vydání. Nové vydání dvou souborů, z nichž první výbor, jenž vyšel před třiceti lety, uváděl autor takto: „Podávám zde malý výbor z lidové poesie francouzské od patnáctého do osmnáctého století. Snažil jsem se, aby v něm byly zastoupeny charakteristickými ukázkami hlavní genry lidové poesie od lyricko-epických complaintes, v nichž zřejmě žijí vzpomínky rytířského a křesťanského středověku s jeho drsnou něhou i primitivní brutálností, až po taneční a pochodové písně selské a vojenské s jejich naivním lyrismem a rozpustilými gauloiseriemi.“... celý text
Přidat komentář
Příjemné čtení. V lidových (zlidovělých) písních se odráží esprit národa. Ten francouzský je mi sympatický.
Neoslovila ně vůbec, ale jak čtu komentáře, asi jen proto, ze nemám k francii a francouzštině žádný vztah.
Zpěvy rozverné, milostné, poučné, tragické …Včetně známého Cestáře, Dezertéra a Švarného tambora. Ten je zde v plné verzi, jednou tak dlouhé, než jsme se učili ze školního zpěvníku při hudební výchově. Jak tedy tamborova žádost o ruku princezny dopadla? Král sice v sedmnácté sloce souhlasí:
„Tambore švarný, máš mít moji dceru,
tambore švarný, máš mít moji dceru,
a bum a bum, ratata bum,
máš dostat moji dceru!“
ovšem poslední devatenáctá sloka svatbou přesto nekončí.
Dobrou polovinou knížky jsem se nepročetla, ale prozpivala a vzpomněla si na letní tábory kde frčeli Tři tamboři, na představení o francouzské poezii které jsme nastudovali s dramaťákem/středoškolská studia a první setkání s Dagobertem, dobrým králem/ a připomněla si mou milou Mathurinu, co uměla víno pít.....a další krásné básně a další krásné vzpomínky.
Tyto básně se mi četly opravdu krásně ... některé byly smutnější, to je pravda ... ale byly napsány srdcem ... líbilo se mi to ...
K Francii, francouzštině i francouzské kultuře mám opravdu blízko, a tak u mne tato kniha osmé téma ČV dokonale splňuje. :-) Jen je škoda, že sbírka neobsahuje aspoň některé z písní i v originále. Mohl to být zajímavý doslov knihy.
Jsou to krásné písničky; některé jsme se učili zpívat v hodinách francouzštiny. A stojí za to si uvědomit, že z doby, kdy si obyvatelé území, jež se později stalo Francií, zpívali, že Dagobert dobrý král naruby gatě sobě vzal, se v našich krajích, poněkud opožděných ve vývoji, nedochoval ani řádek, ani notička. I v tom spočívá rozdíl mezi západní civilizací a Střední Evropou.
Jedním slovem: Krása.