Zpověď
Arnošt Lustig
Literárně zpracovaný fonetický záznam vzpomínek a úvah Arnošta Lustiga. Úprava a literární zpracování Eva Hlavsová.
Literatura česká Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2008 , MultisonicOriginální název:
Zpověď, 2006
více info...
Přidat komentář
Autorův stručný souhrn života, který se s ním teda nemazlil. Moc zajímavé a člověk si najednou uvědomí jaký skvělý život v současnosti má.
Pan Lustig měl rád život a život ho měl tak nějak rád, protože díky tomu mohl tohle všechno přežít.
Syrové vyprávění pana Lustiga o jeho životě, které začíná už v nejranějším dětství. Vůbec si nedokážu představit tu dobu, ve které vyrůstal. Třeba jak vzpomíná na to, že neměli co k jídlu, jindy zase dostal výprask, protože doma snědl cukr. Měli bychom si ze Zpovědi vzít ponaučení a víc si vážit toho, co máme.
Hodně syrová kniha mého oblíbeného autora. Člověk s tak poutavým osudem. Je dobře,že o tom ,co prožil,píše.Na to se nesmí zapomínat.
Tohle se nedá posuzovat jako kniha. Je to opravdu zpověď a nemyslím, že má ambice být něčím jiným. Osobní a hluboce lidské vzpomínky člověka, který prošel peklem. A dokázal žít dál bez toho, že by ztratil lidství.
Doporučuji
Krásná, upřímná zpověď skvělého spisovatele. Pan Lustig má úžasný osobitý styl. Žádná křivda nebo touha po pomstě zde není. Z celé knihy je cítit úžasná touha po životě a krásný laskavý humor. Obdivuhodná je i jeho láska k rodné zemi.
Člověk při čtení této knihy zatajuje dech hrůzou a nechce se mu věřit, co dokázali lidé proti lidem vymyslet. Obdivuji, že pan Lustig byl schopen sdělit další generaci tyto informace. Doufám, že takové peklo už nikdo nikdy nebude realizovat, proto je nutné, aby mladá generace měla informace o tom, co prožívali lidé za druhé světové války a čím vším procházeli.
Knížky pana Lustiga jsou výborné a jsem ráda, že jsem si mohla přečíst i zpověď o jeho životě a dětství, které neměl lehké. Jak už tu bylo zmíněno, nenechal se zlomit. Patří mu můj velký obdiv!
Hledala jsem cestu, jak splnit 13. téma letošní výzvy a dostala se mi do rukou tato titěrná a niterná knížečka. Malá vzhledem, velká obsahem. Nenechal se zlomit. A my, kdyby na to nedejbože došlo, se také nesmíme nechat.
Tak číst tuto Zpověď v tyto dny nebyl dobrý nápad.
Úryvek:
Když se to stalo, víme, že se to může stát znova, což je hrozné. Ale je to varování. Co se stalo jednou, může se stát podruhé, potřetí, podesáté…
Je to jako hrozba atomové bomby. Víme, že vybuchne-li v Pákistánu, v Indii, země se otočí a namočí se do radioaktivního mraku nebo jeho zbytku.
To bude konec člověka. A bude to trvat sto tisíc nebo miliony let, než se narodí třeba nějaký mlok.
Knížka se mi moc líbila. Krásně se četla. Z každé stránky bylo znát, jak moc autor miluje naši zem.
Když se člověk ohlédne za svým životem ve stáří, vzpomíná opravdu na ty nejsilnější zážitky. Vznikne mozaika, kde většina barev je křiklavých a vzájemně snad až nesourodých. Člověk by meditací nad jednotlivými střípky a jejich barvami, odlesky mohl a chtěl strávit hodiny.
Poslouchala jsem jako audioknihu v podání pana Lustiga a užila jsem si ji. To byla tak syrová zpověď. Dětství, Osvětim. U toho mi bylo chvílemi i fakt zle....prostě naprosto bravurní...
Nádherné, upřímné čtení...jsem ráda, že jsem si knížku vybrala. Strašně dobře se četla a alespoň trochu teď pana Lustiga znám, za to jsem moc ráda.
Dovedla bych si představit, že kniha bude delší, opravdu to bylo jen zběžné ohlédnutí za životem pana Lustiga. Na druhou stranu základní informace o jeho životě kniha zaručeně poskytla. Arnošt Lustig byl ve vyprávění velice otevřený a přirozený. Rozhodně jsem si toho z knihy hodně odnesla a přečtení vřele doporučuji!
Lidé jako Arnošt Lustig znali cenu života. Jeho sponánní vyprávění je mnohem silnější než všelijaké knihovnice nebo tatéři z Osvětimi (nebo jak se ty knížky z módní vlny o holokaustu jmenují). Jedna z nejkrásnějších scén je ta o zkoušce z filozofie: ano, vědoucí lidé umí být velkorysí! Učíme se od nich žít.
Tahle kniha vám dá víc, než několik nudných hodin dějepisu o druhé světové válce. Nadšení.
Autorovy další knížky
2002 | Démanty noci |
2001 | Colette z Antverp |
2007 | Dita Saxová |
1968 | Hořká vůně mandlí |
2003 | Krásné zelené oči |
Vždy jsem knihy p.Lustiga četla s respektem k životu, k naději. Jeho zpověd je psána s nadhledem, s touhou po přežití a zachování si zdravého rozumu přitom, co se přežít nedalo, co bylo lidmi proti lidem pácháno.