Zpověď Kukaty
Josef Žemlička

Příběh druha knížat a králů z Čech okolo roku 1100. Hlavní hrdina Kukata, jehož úkolem je zabíjení nepohodlných protivníků svého pána, se pohybuje v pestré společnosti.Od knížat až po otroky. Dá se mezi nimi určit nejedna skutečná osobnost. Kukata málokdy zůstává delší čas na jednom místě. Stále někam chvátá a něco chystá. Loví, bojuje, hoduje, provází své knížecí pány, opouští je, táhne s vojsky, mstí se, má nejen přátele a lstivé protivníky, ale i své lásky a potěšení. Znojmo, Praha, Zbečno, Brno, Chrudim, Malín, Sázava, Vyšehrad nebo Řezno na Dunaji patří jen k některým zastávkám jeho putování. Autor je renomovaným odborníkem, který se dlouhodobě věnuje středověkým dějinám.... celý text
Přidat komentář


Pro mě ,jako milovnici české historie, to byla velmi zajímavá knížka . Díky vypravěčskému umu pana Žemličky si uděláte celkem dobrou představu o způsobu života v raném středověku.


Zajímavě pojatá kniha, vcelku čtivá a poutavá. I díky této knize si člověk může udělat obrázek o tehdejší době. Ten kdo si ji přečte neprohloupí.


Hodnotu knihy spatřuji především v její faktografické stránce, dané erudicí Josefa Žemličky, uznávaného historika. Ovšem této úrovně nedosahuje svou čtivostí. Jedná se o poměrně suché vyprávění knížecího družiníka Kukaty (v knize vůbec není použita přímá řeč), ze kterého čiší didaktičnost. Ovšem pokud si chcete udělat představu o přelomu 11. a 12. století, pak poslouží výborně. Čemu ovšem nerozumím, proč - dle mého názoru zbytečně - prozradit hned na začátku (skoro)konec. Totéž se týká úryvku na zadní straně obalu.


Strhující, brutální, historicky věrné (autor je historik). Takhle to na knížecích a královských dvorcích muselo skutečně vypadat.
Autorovy další knížky
2009 | ![]() |
2019 | ![]() |
2011 | ![]() |
1986 | ![]() |
1997 | ![]() |
Zpočátku jsem se trochu ztrácela v těch rodových vazbách a politických souvislostech, ale pak se všechno vyjasnilo. A bylo to velmi pěkné a čtivé. Přímá řeč mi vůbec nechyběla, slovy vypravěče bylo vše podáno tak dobře, že jsem ji nepostrádala. Jen to místy bylo poněkud brutální... Ale to jsou zkrátka ty romány středověku.