Zpověď trosečníka
Gabriel García Márquez
Sám autor označuje žánr tohoto díla jako "true novel" literární zpracování skutečné události. Márquez popisuje příhodu z roku 1955, kdy se po neštěstí na torpédoborci kolumbijského válečného námořnictva Caldas pohřešovalo osm námořníků; po několikadenní neúspěšné pátrací akci byli všichni oficiálně prohlášeni za mrtvé. Týden nato se však jeden z nich objevil na opuštěné pláži severní Kolumbie, polomrtvý po mnoha dnech strávených v člunu unášeném proudem, bez jídla a vody. Luis Alejandro Velasco se stal téměř národním hrdinou, jeho dobrodružství bylo omíláno provládními novinami, ale samotná příčina námořní katastrofy zůstala utajena. Když Márquez začal pro vládu krajně nepříjemné skutečnosti publikovat v novinách a náklad El Espectadoru se zdvojnásobil, bylo jen otázkou času, kdy bude tiskovina zastavena. Přes veškerý nátlak neodvolal Velasco ani čárku. O dva roky později kolumbijská diktatura padla...... celý text
Literatura světová Literatura faktu Romány
Vydáno: 2004 , OdeonOriginální název:
Relato de un náufrago, 1970
více info...
Přidat komentář
LUIS ALEJANDRO VELASCO je vskutku výjimečný muž! Ač izolovaný a lidmi opuštěný, dokázal zanechat planého přemýšlení a pustil se do boje se skutečností. Aktivně, odhodlaně a s využitím rad instruktora. Ano, musel se potýkat s mnoha těžkostmi, které jeho nezměrné úsilí od počátku provázely, ale ani na chvíli se nepovažoval za oběť okolností, čímž ukázal, že jakmile si člověk vybere, že nepodlehne, že se nenechá zabít, tak zůstane naživu.
Fascinující vyprávění!!!
Tak tady autor vyloženě dostál názvu knihy. Ale napsáno tak, že je to poutavé a s trosečníkem "to" prožíváte společně.
Udivuje ma ako vedia ľudia napísať niekoľko dňové putovanie bláznovstvom, dni bez vody a jedla, strachu a každého možného žánru kedy môže človek prísť o to najcenejšie- o Život. Málo kto to vie, písať tak, aby čitateľ trpel a bál sa zároveň s hlavným hrdinom. Kniha sa mi menej páčila ako Na paměť mým smutným courám, ale i toto dielo mi dalo to, čo som chcela.Vtiahlo ma do deja a prechádzala som tou cestou plnej vody, člna, vĺn, strachu a boja.
Kniha, která je takovou dlouhou reportáží (původně to vycházelo v novinách na pokračování) o námořníkovi, který jako jediný přežil ztroskotání obchodní lodi Caldes. Rozhodně to není špatně napsané, ale v autorově bibliografii považuji tuto knihu za nejslabší.
Má druhá kniha od tohoto již zemřelého světového velikána současné literatury (shodou okolností skonal ten den, kdy jsem začal knihu číst). Zaujalo mě Marquezovo literární zpracování skutečné události, byl jsem zvědav, jak se s tím popere – s takovou zdánlivě "neakční" situací, jako je přežití 10 dní na moři. Člověk by si řekl, že přeživší přeci jen pomalu umírá ve člunu a čeká, než ho někdo zachrání. Není tomu tak. Příběh jsem doslova hltal očima! Když jsem stránku po stránce obracel knihu a čekal, co dalšího se přihodí hlavními hrdinovi.
Pokud mohu doporučit, je to perfektní kniha na cestu – ne moc dlouhá ani složitá, poutavě napsaná, ale dobře rozčleněná, takže je možnost se v ději zastavit a neztratit nit. Pět hvězd.
Gabriel García Marquéz tentokrát méně poetický. Celá knížka má evokovat žurnalistickou zprávu - vypadá to jako forma nalezeného rukopisu, v tomto případě spíše "odevzdaného". Příběh o peripetiích jedné námořní výpravy a jednom trosečníkovi. Kdo čeká velkou míru psychologizace postavy, tak je spíše plošší, méně emocí - není divu, postava má už od svého příběhu, který vypráví "odstup".
Kniha, ktorú prečítate na posedenie. Skutočný príbeh o skutočnom človeku, ktorý bojoval o svoj život. Dokonalé vystihnutie pocitov človeka, ktorý umiera a pri tom ho samotného prekoná jeho vlastná vôľa k životu.
Příběh námořníka Velasca je sám o sobě neuvěřitelný, úžasný. Když ho navíc literárně zpracuje takový pan spisovatel, jako je G. G. Márquez, čtenáři se v rukou ocitne jedinečný zážitek.
Do knihy jsem se ze začátku nemoh moc začíst,ale postupně,když jsem se vžil do okamžiků.které popisoval Velasco,nešlo ji nepřečíst jedním dechem až do konce. Marquéz má dokonale prostý a detailní vkus vyprávění. Touhle knihou si mě ziskal.
Upřímně řečeno nevím, proč jsem po několika měsících bez čtení sáhla zrovna po této knize. Možná kvůli počtu stránek?
Knihu jsem sama zakoupila tatínkovi, protože má autora rád. Já jsem od Márqueze zatím měla čest číst pouze Všechnu špínu světa, která mě neokouzlila zase natolik, abych autorovi propadla. Ale na druhou stranu. Pořád mě zajímalo, co na něm taťka vidí a tak jsem si chtěla přečíst další knížku. Nakonce to byla tato, ale už teď vím, že nebude od autora poslední, protože jeho dílo je pro mě zatím stále záhadou a musím si přečíst ještě něco, abych byla v obraze.
Tato "true novel" byla velmi čtivá a dala se zdolat za chviličku. Jsem ráda, že jsem se o příběhu dozvěděla a děkuji autorovi, že zpověď trosečníka tak hezky sepsal. Víc k tomu ale říct nemohu.
Marquéz je geniální. I když se celý příběh odehrává na moři, dokázal vše vylíčit tak, že jsem se od knížky nemohla odtrhnout celé odpoledne. Přitom neztratil žádné zbytečné slovo. Kdybych to měla k něčemu přirovnat tak ke Starci a moře - o 180° lepší a čtivější. :)
Štítky knihy
námořnictvo 20. století trosečníci rozhlasové zpracování Kolumbie podle skutečných událostí kolumbijská literatura hispanoamerická literatura reportážní romány dobrodružné rományAutorovy další knížky
2006 | Sto roků samoty |
2008 | Láska za časů cholery |
2005 | Kronika ohlášené smrti |
1997 | O lásce a jiných běsech |
2005 | Na paměť mým smutným courám |
Hm, hm, hm. Veľmi pútavé, uveriteľný - neuveriteľný príbeh vo forme denníka - reportáže. Rád by som napísal, že GGM tomu dal nejaký (taký alebo iný) neočakávaný rozmer, ale nemôžem, nebol tam. Ale určite veľmi zaujímavá knižka.