Zpovědník vrahů
Slavomil Hubálek
Dopadne-li kriminálka vraha, žádá obvykle znalce-psychologa spolu s psychiatrem, aby ho vyšetřil a nahlédl mu do duše. Aby rozebral jeho osobnost, zjistil vrahovu inteligenci, rozkryl jeho povahu a určil, zda byl v době činu příčetný. A aby nakonec řekl, zda se ten člověk má jednou vrátit zpátky mezi nás, anebo jestli bude lépe, když v zamřížovaném světě zůstane navždy. Nejznámější z takových znalců je dnes v naší republice dr. Slavomil Hubálek. Ve své knize vypráví o vraždách a vrazích, které vyšetřoval, anebo k nimž přiřadil jejich psychologický portrét. Líčí, jak musí pokaždé svůj posudek obhájit před soudem, i když je vrahův obhájce velice často ostrý. Vzpomíná i na zločiny, které byly kruté, ale které spáchal člověk s téměř nulovou příčetností, a přesto si pak pro něj veřejné mínění vynutilo na justici ten nejvyšší trest... Příběhy zločinů a smrti se v knize odvíjejí na pozadí Hubálkova barvitého života, k němuž patří vzestupy i pády, štěstí i úzkost, otázky charakteru, podrazů a korupce, práce v psychiatrické léčebně mezi sexuálními devianty s těmi nejbizarnějšími úchylkami, stejně jako psychologické testování uchazečů o špičková místa v byznysu a tajných službách. Jednou se dokonce neznámí pachatelé vloupali do Hubálkových kanceláří, aby se zmocnili elektroniky s fakty o případu, v němž se příprava vraždy pojila se záhadami v rozvědce a s tušením mezinárodního skandálu. V té chvíli dostává kniha ráz špionážního románu... K Hubálkovým vzpomínkám napsal předmluvu náš ve své době nejznámější státní zástupce, dnes senátor Miroslav Antl a doslov je z pera kriminalisty Josefa Mareše, šéfa pražského oddělení vražd. V obrazové příloze je zachycen psychologův život od dětství až po dnešek včetně jeho setkání s veličinami odborného a politického světa.... celý text
Literatura faktu Literatura česká Biografie a memoáry
Vydáno: 2012 , DaranusOriginální název:
Zpovědník vrahů, 2012
více info...
Přidat komentář
Skvělá kniha, doporučuji přečíst každému koho zajímá psychologie. Pohled do života psychologa, psáno čtivě, zajímavě. Moc se mi kniha líbila.
Pan Hubálek byl pan s velkým P.
Nejen, že mě kniha obohatila, ale zahřálo mě, že se "ještě " i v této době, dají najít lidé s charakterem a lidskostí i na takových postech, které pan Hubálek zastával.
Povinná četba pro ně ostatní ?
Název knihy je zavádějící, nejde o sbírku soudních případů, nýbrž o vzpomínky. Což ovšem vůbec nevadí, Slavomil Hubálek zažil dost zajímavého a uměl o tom psát s nadhledem a citem. Ať už píše o své rodině, o svých kolezích a pacientech, o korupci nebo atmosféře divokých 90. let, vždycky je to pohled výrazně morálně smýšlejícího a sympaticky působícího člověka, který se nebojí říct vlastní názor a umí tnout i do vlastních řad. Sociologické postřehy pak s odstupem času vycházejí velmi přesně.
Škoda ale, že se žádné z početných oblastí nevěnuje kniha podrobněji. I v rámci jedné kapitoly přeskakuje vyprávění časově v rozmezí desetiletí, tematicky pomocí občas varchlatých oslích můstků od soudních posudků k manželčině babičce. V daném rozložení kniha připomíná vyprávění rodičů, kteří povídají o tom, nač si zrovna vzpomenou. A zmlknou vždycky ve chvíli, kdy to je nejzajímavější.
Shrnuto, Hubálkovy vzpomínky jsou čtení příjemné a zajímavé, ale vzhledem ke snaze o otevřenost příliš uhlazené.
Rychle přečtená oddechovka od zajímavého člověka, který zde popisuje svoji cestu pracovním životem a to příjemně civilně a vtipně. Jsem ráda, že jsem knihu objevila.
Očekávala jsem asi něco jiného, než kniha nabízela. Byla čtivá, ale znovu po ní asi už nesáhnu.
Autobiografie uznávaného psychologa Hubálka se spoustou popisů případů, k nimž se dostal i berličkami z porevolučního Československa... Škoda, že pan Hubálek skonal tak náhle, Česko přišlo o vynikajícícho člověka a autoritu ve svém oboru.
Asi jsem měl příliš vysoká očekávání ohledně odborné složky knihy. Příjemná autobiografie vyzařuje moudrost a nadhled, jistě i s pomocí ghostwriterů, jmenovaných v tiráži, ale zpracována je tak nějak povšechně. Případy jsou zmiňovány stručně a hlavně popisně, stylem pachatel něco udělal, byl takový nebo makový. Ale o tom nejzajímavějším, procesu pronikání do psychiky, se dozvíme překvapivě málo. O posuzování příčetnosti pak téměř nic, i když je označeno jako jeden z prvotních zájmů autora. K psychoterapii zazní, jak je účinná a jak vše změnila, ale zase chybí její rozbor, postupy, limity. Chtěl jsem vědět, jak daleko je spolupráce kriminalistů a justice s psychology, jakou mají posudky podle současných poznatků věrohodnost, co se diagnostikuje snadněji a co obtížněji, atd. Ale dočkal jsem se spíše „vyprávění ke kafíčku“, osobních zážitků, prezentace vlastního světonázoru, popisu podnikání a subjektivní reflexe společnosti. Na tom by nebylo nic špatného, naopak, jistě byl pan Hubálek osobností s nějakým morálním kreditem, ale název a podnázev knihy jsou jen marketingem. Nehledě na fakt, že by podobné knize slušel i nějaký oponentský hlas, byť se to u populárních autobiografií samozřejmě nedělá, pozvat si do nich „nekamarády“.
Poněkud sebeoslavné, jednostranně ideologicky pojaté (pravda a láska...). Jednoduchý styl.
Čekala jsem od toho víc.
Dokonalá kniha! Sice slibuje příběhy vrahů a deviantů, ty se sice objevují, ale hlavně jde o autobiografii pana Hubálka, kterého si po přečtení nesmírně vážím! Nebál se jít proti davu, když to bylo v souhladu s jeho přesvědčením, za cenu toho, že si tím nadělá nepřátele. Férový, inteligentní a skromný člověk. A zpět ke knize - propletené životní peripetie od války až po nejnovější dějiny - heparinový vrah, Anička Janatková... A hlavně - nikdy nic není tak, jak to na první pohled vypadá. Velmi doporučuji k přečtení všem!!
Spíš, než slibované příběhy zločinů, je to příběh osobní. Když mi však došlo, že podtitul je evidentně jen komerční tah vydavatele, se zájmem jsem se začetl do vyprávění vzácného člověka, který obdivuhodně dokázal vzdorovat marasmu doby. Smutné svědectví o prohnilosti systému, ve kterém žijeme...
Před 3 rokama jsem poznala úžasného člověka, kterého jsem obdivovala... a jeho kniha nebyla o nic méně obdivuhodná. Jediné zklamání jsem prožívala na konci, kdy mi došlo, že Slávek již není mezi námi a žádná další kniha být tedy od něj nemůže... :)
Vynikající kniha!! Pan Hubálek byl opravdu úžasný člověk, zásadový, čestný, působící sympaticky. Jsem opravdu ráda, že jsem si knihu přečetla a že jsem se mohla dozvědět o zážitcích, o které se s námi pan psycholog podělil. Já osobně jsem velice hrdá na to, že tento člověk byl součástí oboru české psychologie a také že se podílel na řešení spousty zločinů. V knize jsou nejznámější případy posledních několika desetiletí zmíněny a u každého z nich něco zajímavého dodáno. Poslední stránky pamětí se mi četly velice těžce, možná jsem byla až dojatá či smutná, jelikož panu Hubálkovi byl po vydání knihy dopřán už jen krátký okamžik života....
Přijde mi, že první část knihy (něco přes třetinu) je čtivější, než zbytek... Že by byl zaměřen více životopisně? Nebo jen ubývalo "setkáních s vrahy"? Kažpádně i tak knize nezle upřít plusy... Kdo z těch, co vezmou dílko do rukou, se zájmem nezlhtne Hubálkovo líčení případy Anny Janatkové či heparinového vraha? Škoda, že si prostě neudržela tempo, co na vás na začátku vše valí a vy nestačíte zírat... Ale pak...
Výborná knížka, čekala jsem autobiografii, on byl opravdu výborný psycholog, "zpovědník vrahů". Škoda jeho předčasného odchodu.
Spíše životopis nežli náhled do hlubin vrahovi duše, to je tam velice okrajově. Naštěstí svůj život popsal celkem vtipně a čtivě, to přičítám knize k dobru. Jsem ráda, že jsem se o něm dověděla více a nelituji toho.
Štítky knihy
skutečné kriminální případy autobiografie
Autorovy další knížky
2012 | Zpovědník vrahů |
1992 | Křesťanství a psychologie |
1992 | Zdraví, pojišťovna a vy |
1989 | Prevence AIDS ve výchovné práci škol a školských zařízení |
Sympatická, krátká audioknížka, ve které nahlížíme jak do života samotného doktora Hubálka, tak pod roušku případů. Je to zajímavé, zvlášť pro milovníky detektivek. Příjemné, milé, místy vtipné, místy děsivé - na mysli mám popisy případů, které pan doktor posuzoval, ať už "slavné" vraždy, nebo neznámé pacienty z léčebny.