Zpráva o organizovaném násilí
Vilém Hejl
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/38942/bmid_zprava-o-organizovanem-nasili.jpg
4
26
26
Kniha hlavně na základě materiálů z archivů Ústředního výboru KSČ, Úřadu předsednictva vlády, ministerstva spravedlnosti a dalších čs. úřadů a institucí, které se podařilo vyvést na západ (přičinil se o to hlavně Karel Kaplan, historik, jež v šedesátých létech pracoval ve stranických komisích vyšetřujících kriminální pozadí procesů padesátých let) mapuje tu nejčernější historii socialistického Československa s Komunistickou stranou Československa coby vúdčí pozicí ve společnosti od roku 1945 do konce let šedesátých.... celý text
Přidat komentář
Zajímavá knížka. I tahle pochází z pera Karla Kaplana (tento historik, byť občas označován jako komunistický, se čte opravdu dobře), literárně upravil Vilém Hejl. Tolik informací o Táborech nucených prací, o trestech pro odsouzené politické vězně, třídní nepřítele či "reakci", ale také pro katolíky, inteligenci a židy, jde z toho trochu hlava kolem. Byla to poslední knížka, kterou jsem v rámci přípravy na olympiádu přečetla. Tohle téma je nosné a je určitě důležité o komunistických zločinech neustále mluvit, protože všechno je možné i dneska... Ale už toho násilí, toho zvěrstva bylo moc. Snad bude příští knížka trochu veselejším čtivem...
Jedna z prvních knih, které jsem po revoluci na toto téma přečetla. Byl to pořádný šok. Od té doby čtu a stále ještě žasnu, jak moc temná byla poválečná historie naší země. A poslední dobou taky žasnu, jak rychle zapomínáme, nebo chceme zapomenout....
Tohle by měla být povinná četba, aby mladá generace pochopila co jsou zač komunisti a že historie by se neměla opakovat
Poučná četba pro ty, kteří uvažují o tom, že komunistický režim nebyl až tak špatný. Současně je tam i ukázáno, co dokáže s lidmi udělat pocit moci a beztrestnosti, ale na druhé straně i strach, zbabělost, závist a sobectví. A to není jen problém komunistického režimu.
Dneska už to ví každý, ale četba podrobnějších situací k lepšímu pocitu moc nepřidá. Akorát vás utvrdí v tom, že lidi jsou prostě svině.
Štítky knihy
50. léta 20. století 60. léta 20. století poválečná doba totalitní režimy archivy zločiny komunismu organizovaný zločin KSČ tajné informace totalitaAutorovy další knížky
| 1979 |  Zásada sporu |
| 1990 |  Zpráva o organizovaném násilí |
| 1966 | Sebrané zločiny Vladimíra Hudce: Úřad pro každou příležitost |
| 1984 |  Případ s černým vzadu |
| 1977 | Případ zlatých vlajek |
Tato kniha je nesmírně důležitá. Opravdových stalinistů už mnoho nepotkáte, ale kdekdo Vám bude tvrdit: Ono to zase tak špatný nebylo, ty padesátý léta byly teda hnusný, ale potom to přece povolilo, a za Husáka se žilo vobyčejnýmu člověku docela dobře... Případně se dozvíte něco o úspěchu socialistické výstavby, kdy se za dvacet let toho vybudovalo několikařádově víc, než od Listopadu doteď. A že si nevážíme práce našich rodičů a obětí našich osvoboditelů.
Inu, ono je něco za něco. A poválečná výstavba na západě byla v roce 1990 přece jen někde úplně jinde než reálně socialistické Československo, a nepotřebovala k tomu nic z toho všeho, co je popsáno v této knize. Je to obžaloba, ale nejen režimu, ale všech, kdo se na něm podíleli. Právě díky této knize se vrátila jména jako Doubek, Prchal, Kohoutek, Sommer, Pytlík, Grebeníček a další, kteří komunistický teror realizovali na nejnižší úrovni, vlastníma rukama a s chutí. A nejen to -- i vrazi posledních obětí komunismu, Jaromíra Šavrdy a Pavla Wonky. Je důležité si připomenout, že to nebyla anonymní masa.