Zprávu nelze doručit
Dante Medema
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/514778/bmid_zpravu-nelze-dorucit-lHI-514778.jpg
4
37
37
Jaké je přijít o nejbližší kamarádku? A jaké je zjistit, že jste ji možná vůbec neznali? Dante Medema přináší komplexní obraz ztráty, tajemství a zármutku. Podmanivé čtení plné emocí nejen pro mladé čtenáře. Bailey a Vanessa spolu sdílejí všechno: smích, tajnosti i pytlíky šumáku pro zlepšení špatné nálady. Jenže tohle se změní v tu noc, kdy se Vanessa zřítí i s autem z útesu daleko od svého domu. Bailey, která si myslela, že svou kamarádku zná líp než kdokoli jiný, zůstane milion nezodpovězených otázek, ovšem člověk, který by jí na ně mohl odpovědět, je mrtvý. A jediný, kdo doopravdy chápe její zármutek, je Vanessin expřítel Mason. Bailey se po Vanesse šíleně stýská, proto pomocí esemesek a e-mailů, které si spolu dlouhé roky vyměňovaly, vytvoří jejího chatbota. Čím víc informací do chatbota nahrává, tím víc jí připadá, jako by doopravdy komunikovala se svojí nejlepší kamarádkou. Tedy až do chvíle, než chatbot začne naznačovat, že jí Vanessa neříkala úplně všechno – a že tohle velké tajemství možná přispělo k její smrti.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2023 , JotaOriginální název:
Message Not Found, 2022
více info...
Přidat komentář
Tato kniha mě hned při prvním pohledu na ní přilákala, zaujala. Líbil se mi námět i vzhled. Na její čtení jsem se vyloženě těšila. A no... čte se to určitě dobře, ale opravdu je to směřováno na dospívající čtenáře. Pro mě už to bylo moc "jednoduché", přeci jen cíleno jinam a podle toho je to i napsáno. Myslím, ale že pro mladé je to opravdu pěkná kniha. Těm doporučuji.
ja som čakala, že mi z toho príbehu bude smutno ... no nebolo ... obvykle mi pri týchto príbehoch je tých detí ľúto a tak trošku to s nimi prežívam, ale toto vôbec, no nebolo to tým, že by to bolo zle napísané, práveže to bolo veľmi dobré, to ako bolo všetko utajené, ako sa k tomu postavili ostatní a hlavne, ako to prežívala hlavná hrdinka
v prvom rade, Vanessa, tá čo umrela, mi bola hneď od začiatku nesympatická, asi to bolo tým, že ju každý opisoval v superlatívoch a tu mi už niečo nesedelo, naozaj som ju nemala rada a "dúfala som", že ten problém bude ona a nie niekto iný
Bailey začala dobre, no postupne ten svoj smútok ako keby potlačila tým fanatickým zisťovaním, čo sa naozaj stalo a úplne sa upla na umelú inteligenciu, aj za cenu "zločinu", bola tým až posadnutá, a aj keď si to uvedomovala, nemohla už prestať
a ku koncu sa už moje sympatie skoro otočili
ja som v určitom momente prišla na to, čo je veci, ale nedávalo mi to zmysel, kto je vlastne ten podvodník, klamár a ten, čo zatajuje pravdu
veľmi pekný príbeh, naozaj
Mě se kniha moc líbila. Nevím moc co k ní dodat. Zajímavé počtení, přečteno za pár hodin a spousta zamyšlení třeba nad tím, že ne vše je opravdu takové, jak se zdá.
Znáte to, někdo náhle zemře, nechcete tomu věřit, pak mu voláte a z telefonu se ozve: „Volaný účastník se nehlásí, zkuste opakovat volání později.“ Jste smutní, máte tisíc otázek a ani jednu odpověď. Tak se asi cítila hlavní hrdinka.
Začátek a průběh napínavý, dynamický a logický. Rozuzlení překotné na jeden odstavec, bez velkého překvapení a pak zbytečně rozplizlé na dalších dvacet stran, navíc nedalo žádnou odpověď na otázku, zda nehoda byla náhoda nebo úmysl.
Líbila se mi obálka knihy (kdo by si nechtěl číst u velkého okna s výhledem na hory). Černobílá grafika knihy se stále se opakujícím obrázkem z titulní stránky navodila atmosféru zimní mrazivé Aljašky, kde se zdánlivě vůbec nic neděje, ponuré až tísnivé nálady hlavních hrdinů. Kniha členěná jako deník s postupným tříděním pocitů a emocí od strachu, přes smutek a překvapení, k hněvu a odporu, jen ta radost se nedostavila. Vložené přepisy SMS konverzace jsou psány jiným fontem, urychlují a oživují děj a hlavně – autorka si pohrála s množstvím „chyb“, jenž dávají pocit autentického smskování mezi kámoši.
„Ležely jsme na posteli, dokud z nás šampáňo nevyprchalo. Totiž doufám, že vyprchalo. Nemohla bych žít s představou, že nebyla úplně střízlivá, když nasedala do auta. Dívaly jsme se ven obrovským oknem v mém pokoji, které sahá od podlahy ke stropu. Sněhové vločky padaly tak hustě, až to vypadalo, jako by se z nebe sypala stříbrná pozlátka. A bylo to tak nádherné, tak fantastické a úžasné, že se Vanessa nepohnula, ani když ji třikrát zabzučel mobil.“
Ne úplně originální zápletka (jak dobře vlastně známe své nejbližší), ale okořeněná velmi současnými otázkami, jakým způsobem nám naše problémy můžou "vylepšit" technologie. A především je to velmi dobře napsané. Škoda, že ji Jota víc nepropaguje.
Opravdu kniha plná emocí, pokud jste o někoho přišli budete na něj při čtení této knihy opravdu hodně myslet. Kniha ne plná zvratů, rozporuplných pocitů jako jsou láska a nenávist a nakonec smíření a odpuštění. Cítila jsem s Bailey od začátku až do konce, rozhodně skvělé čtení i když se mi často řádky rozplývaly před očima, krásně procítěně napsané.
Tato kniha byla emoční jízda od A do Z. Od začátku do konce. Varování: nečtěte ji, pokud nejste úplně duševně fit nebo pokud jste nedávno přišli o osobu blízkou.
Dvě nejlepší kamarádky, na život a na smrt. Vanessa a Bailey. Vzpomínání Bailey na jejich přátelství, vyrovnávání se se zármutkem nad ztrátou kamarádk. Byly jako sestry. Všechno prožívaly spolu. A teď najednou není
V knize je týden po týdnu ukázané, jak se s tím vyrovnává. Jenže v příběhu je ještě něco. Bailey potřebuje znát pravdu. Proč se to stalo? Vanessa měla nehodu a sjela ze srázu, ale co tam dělala, když tam nebydlí ani ona ani její přítel Mason, za kterým od Bailey jela? Proč jí lhala?
Navíc se nemůže zbavit výčitek, proč kamarádce cestu nerozmluvila, proč nechtěla znát pravdu? Proč tomu nezabrání? Zdá se, že je jediná, kdo chce znát pravdua jelikož se zajímá o počítače a umělou inteligenci, kterou se zabývá i její máma, tajně si stáhne její nedokončenou aplikaci a vytvoří si “imaginární kamarádku V se kterou si povídá přes mobil jako by byla skutečná. Z dát, které si stáhne z jejích sociálních sítí, z SMS telefonu, z dalších zdrojů ke kterým se dostane nezákonně
Dozvídá se pravdu, kterou by raději neznala. Knižní příběh, který mě rozsekal. Uff. A upřímně mrazila mě i umělá inteligence a z dat, které si postahovala mluvila jako s kamarádkou. Co vše jde zjistit i po smrti, když se všechna data a SMS, které kdy napíšeme dají do jednoho souboru. Síla. Kdo jí zvládne, doporučuji. Za konec jsem byla velmi ráda, jak to dopadlo. Velké díky, mohla jsem se znovu poskládat dohromady.
Za knihu k recenzi moc děkuji @knihcentrum.cz.
Dívčí román se vztahovou zápletkou plný emocí, které jdou z hloubi duše a od srdíčka. První, co vás zaujme, je grafické zpracování knihy. Každá kapitola i každý týden začíná obrázkem zasněžených hor. Sice stále stejným obrázkem, ale na tu Aljašku vás to přenese. Druhé, co vás zaujme, je výborný popis emocí, které cloumají Bailey. Ať už se jedná o zamilovanost, smutek, štěstí, nenávist. Až po přečtení jsem zjistila, že má autorka 4 dcery. Takže víme, kde bere zkušenosti. Příběh samotný začíná velkým smutkem, nepochopitelnou smrtí kamarádky Vanessy. Nepochopitelnou z důvodu místa, kde se stala. Vanessa neměla nejmenší důvod tam být. A tak se Bailey navzdory žalu, pouští do pátrání. A to, co zjistí, ji doopravdy překvapí. Příběh je čtivý, střídání textu se sms zprávami mu dodává na originalitě. A Baileyniny dvě mámy mě nadchly. Vůbec nepůsobí, že by byly v příběhu na sílu, aby byla autorka in. Naopak, velmi ladí a dozvíme se i jejich příběh. Mínusem je ta šílená zima. Já ji fakt nemám ráda :-)
O tom co je přátelství, opuštěnost a odpuštění ...
Těžké téma je zpracované lákavou formou, díky které kniha rychle odsýpá. Je to patrné na první pohled a možná proto jsem po ní sáhla. Nečekala jsem ale, že mě až tolik chytí za srdce. Dýchá z ní smutek, zima a melancholie se v okolí udrží i dlouho po zaklapnutí knihy.
Bailey přijde během tragické nehody o svojí nejlepší kamarádku Vanessu. S tou si byla velmi blízká, milovala ji jako sestru a se vším se jí svěřovala. Jenže co když to Vanessa nevnímala stejně? Pomocí útržků konverzací si zoufalá kamarádka vytvoří chatbota, aby ji pomohl zaplnit prázdné místo. Trošku jako Black Mirror díl. Hádáte správně, že se to pěkně zvrtne, jelikož Vanessina smrt se skrývá za obláčkem tajemna.
Tento nenápadný thrillerový prvek mě moc bavil a příběh jsem si díky němu více užila. Nechybí ani trošku detektivní pátrání, ohledně toho, jaké byly okolností Vanessiny smrti a kdo vše do ní byl i jen okrajově zapojený. Stále se ale jedná o silný a emotivní příběh o ztrátě, hledání pravdy a tak trošku i nalezení sebe sama. Jako bonus je knížka neuvěřitelně krásně zpracovaná, krátké kapitoly prokládají konverzace a díky tomu je čtenář postavám ještě blíže. Jedinou výtku bych měla k hlavní hrdince Bailey, která mi občas přišla neuvěřitelně sobecká. Myslela si, že o Vanesse ví vše a nikdo jiný neměl právo s ní kamarádit, jenže ruku na srdce, kdo doopravdy o někom ví vše?
-
za knihu v rámci spolupráce děkuji @nakladatelstvijota
Moc smutný a depresivní příběh o kamarádství, nevěře, odpuštění a nevyřčeném...
SPOILER :
protože milovat cadea nestojí za to, abych o tebe přišla.
protože nechci bejt člověk, kterej opakuje chyby tak často, že v nich musí žít.
kterej musí utíkat do příběhů jiných lidí, aby zapomněl na bolest, kterou způsobil.
To, co se stalo, bylo strašný. Vážně. Nepřála bych to ani svýmu největšímu nepříteli. A chvíli jsem si myslela, že můj největší nepřítel seš ty. Ale teď tu sedím v obejváku a dívám se, jak se Mason směje, když máma Jacky paroduje De Nira, a máma Kat líčí Esther, jak v zimě pěstovat bylinky. Hodiny jsme hráli Fázi 10. A já si uvědomila, že jsem šťastná. Fakt šťastná. Což mi po tvý smrti připadalo nemožný. Takže jsem ti chtěla říct, že i po tom všem jsi taky byla jednou z nejlepších součástí mýho života. Doufám, že tam, kde seš, jsou disneyovský princezny. A šumák. A tolik knížek, že nikdy nebudeš muset číst ani jednu stránku dvakrát. Doufám, že píšeš další báječnej román. A že můžeš jít na ples s nějakým šíleně sexy andělem nebo tak. Ale hlavně doufám, že seš taky šťastná. Opravdu šťastná. Jak si všichni zasloužíme. Miluju tě, huso.
Chyba: Zprávu nelze doručit.
Zprávu nelze doručit
V knihovně mě upoutala krásná obálka knížky, po přečtení anotace jsem si ji nakonec půjčila.
Prvně jsem si říkala, že nejsem úplně cílová skupina, nicméně příběh o dvou nejlepších kamarádkách Bailey a Vanesse ze sněhem zaváté Aljašky mě celkem dostal. Začátek je smutný. Určitě čtení zasáhne každého, kdo někdy o někoho blízkého přišel. Takové to, když se koukáte na konverzaci z předchozího (nebo je vlastně úplně jedno z jakého) dne a pořád vám to nedochází, že najednou tady ten člověk už není a ani nikdy nebude...
Bailey začne zjišťovat, co se nejlepší kamarádce stalo. Co dělala na místě, kde nebydlela ona ani její přítel Mason? Vždyť odjížděla domů, kde se měla sejít s Masonem. Bailey trápí výčitky, jestli ji neměla zastavit a nechat ji u sebe přespat, jak bylo prvně v plánu. Nakonec do "pátrání" po pravdě zapojí i umělou inteligenci, k některým věcem se dostane, i když to je nezákonné. Bailey přece jen nakonec zjistí, co chtěla zjistit. Nevím ale, jestli jí to stálo za to. Někdy radši nevědět...
Knížku určitě doporučuji dále. 5*