Zprávy tajnou řečí
Ewald Murrer (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/465832/bmid_zpravy-tajnou-reci-NuN-465832.jpg
4
7
7
Je z říše tajemství, ze země, kde se sní s otevřenýma očima. Otevřené oči všechno vidí, co se děje ve dne, co skrývá noc, všechna přání, všechny touhy, všechny sny. Těmito slovy uvádí svou sbírku veršů pro děti český básník Michal Wernisch s tajuplným pseudonymem Ewald Murrer, který proslul kupříkladu poetickou knížkou Zápisník pana Pinkeho a sbírkami veršů pro dospělé Nouzové zastavení času či Noční četba, za níž získal cenu Magnesia litera. Třetí svazek edice Poežie.... celý text
Přidat komentář
Asi jsem to nepochopila. Nebavilo mě to ani se mi to nelíbilo. Ilustrace i text. Pokud to měly být básničky, tak by se měly aspoň trochu rýmovat, aby se to lépe četlo. Takto to bylo málo čtivé, kostrbaté. Za mě ne.
Lehko se vám může stát, že knihu odložíte jako soubor zručně napsaných básní o banalitách. Ale byla by to škoda. Sbírka se rozezní až plynutím skrze vícero textů, jejich skládáním k sobě. Úběžník sbírky je malý vypravěč, chlapec sdílející v básních svou každodennost, a to do velké míry svá snění a svoje hry. Ale i strachy, křivdy, bolesti, zážitky nepochopení, odmítnutí a násilí. A najednou jste blízko u jeho nitra a věříte mu to a jste okouzlení a dojatí, jako když se vám otevře dítě nebo zranitelný dospělý. A pak poznáte, že jazyk sbírky, stylizovaný částečně jako nehledaná výpověď dítěte, je vlastně krásný a výborně zvolený. Rýmy by těmto básním tolik neslušely. Knihu si nakonec řadím do desítky nejlepší poezie pro děti. Předškolačce jsem ji četla víckrát, oblíbila si ji stejně jako já.
V hlavě mám brouka
V hlavě mám brouka.
Šeptá mi smutná slova.
Mám v hlavě brouka,
on mi tam bydlí,
má tam svou postel a svou židli.
A jak to vím?
Říkal to táta,
když jsem se ho ptal,
proč na světě nejsou všichni šťastni,
proč jsou i děti, které nikdo nemá rád.