Zprávy z ráje
David Lodge
Zvláštní, chytré i komické, důmyslné i přemýšlivé a zejména sálající štěstím jsou Zprávy z ráje mistra anglické jemné satiry Davida Lodge. Kdo z nás by nechtěl navštívit Havaj? Ztracený ráj. Ukradený ráj. Znásilněný ráj. Zamořený ráj. Prodaný ráj. Také Bernard Walsh, jednačtyřicetiletý a dosud nepolíbený muž, se vydá se svým otcem z Anglie zahalené mlhou na blažený ostrov. Nejedou však na dovolenou, ale za umírající tetou Uršulou, aby s ní strávili poslední dny jejího života a odpustili si vzájemné křivdy. Ocitají se však v úplně jiném světě, nevhodně oblečení, nedostatečně vybavení, nepřipravení. To, co je potká s cestovní kanceláří Travelwise Tours, na honolulských ulicích či na pláži v několika příštích týdnech, od základu změní jejich další život. Nejen nalezené Uršulino bohatství, ale především nové citové a čisté vztahy popíšou duše našich literárních hrdinů. Odhoďte tedy starosti, popusťte uzdu své fantazii. Kolem vás krouží tanečnice hula, nos dráždí vůně květin z věnce lei, popíjíte mai tai. Vítejte do Lodgeova ráje. Aloha!... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1996 , Ikar (ČR)Originální název:
Paradise News, 1991
více info...
Přidat komentář
Je možné smysluplně zkombinovat humoristický román s teologickým traktátem? Ano lze, ale dokáže do asi jenom pár lidí na planetě a David Lodge mezi ně patří. Jen si nejsem úplně jist, jestli to každý dokáže ocenit ;o) Knihu jsem zhltl takřka najednou, během necelých dvou dní a vlastně mě moc mrzelo, že ty románové postavy nejsou skutečné. Nesmírně silný text. Vtipný a přitom velmi hluboký, podnětný, dojemný... Celkový dojem: 95%
David Lodge je obvykle považován za autora humoristických románů, ale pokud vím, čistě humoristická je pouze „profesorská trilogie“ Hostující profesoři – Svět je malý – Pěkná práce. Všechny ostatní, pokud nejsou vysloveně vážné (Kam až se může, Prázdniny v Heidelbergu, Zrzku, ty jsi blázen…), jen s humorným nadhledem pojednávají o vážných tématech. Stejně jako tento, který mám ze všech autorových děl nejraději: s trochou plytkého patosu jej lze charakterizovat jako příběh člověka, který ztratil víru a našel lásku. Je tam toho ovšem mnohem víc: je to román o rodinných vztazích, posledních chvílích života, o tom, že všechno – Ráj na zemi nevyjímaje – má svůj rub a líc. Autor – jak bývá jeho zvykem – používá celou škálu stylů, od klasické narativní prózy, přes kaleidoskopický pohled na „účastníky zájezdu“, až po deník. Pro mě jeho jednička.
O nemožností ráje v nebe (moderní teologie nebe nemá ráda...) a na zemi (ráj dovolený je umělý, ráj sexu nejistý). A přece poctivost a přímočarost stojí za něco. Vtipný doklad, že klidný pohovor s blízkou osobou děla zázraky, pokud jde o psychologii a lásku.
Svým hodnocením si nejsem moc jistá, škoda že nejsou dávat půlky, protože od knihy jsem čekala trošku něco jiného, než jsem dostala, ale to co jsem dostala se mi líbilo. Sice začátek byl pro mě vcelku nudný, že jsem si říkala do čeho jsem se to pustila a kdy začne nějaký humor. Ale na konci knížky jsem byla nadšena jednak rozjetím příběhu a hlavně vývojem postav. Takže po shrnutí se mi knížka líbila.
Knihu jsem četl před 10 lety, zanechala ve mě velmi příjemný dojem, tak jsem ji teď přečetl znova. A opět mě nezklamala. Autor píše velmi lehce a s "anglickým" humorem, ale dotýká se i velice závažných věcí. I když jsem ateista, ani pasáže o víře mě v knize nevadily.
Proč je tahle kniha označovaná za humoristický román, pro mě zůstává i po přečtení poslední stránky záhadou. Ano, několikrát jsem se během čtení pousmál, ale míst k zamyšlení a zajímavých citací jsem našel přece jen o něco víc. Kromě stránek plných katechismu a citací z dopisů je příběh překvapivě čtivý, alespoň vzhledem k tomu, že mě nijak zvlášť nezaujal. Nebo lépe - nezaujal mě prakticky vůbec.
Můžou se bývalý kněz, umírající teta a věčně si stěžující otec stát pilíři vtipného románu? Pod taktovkou Davida Lodge samozřejmě můžou. Zprávy z ráje umí nenásilným způsobem vypíchnout nejabsurdnější situace v nádherném leč povrchním prostředí Havaje. Tato úžasná a inteligentní kniha si opravdu nezaslouží být opomíjena.
Autorovy další knížky
1980 | Hostující profesoři |
2000 | Svět je malý |
2006 | Den zkázy v Britském muzeu |
2009 | Nejtišší trest |
2012 | Výkvět mužství |
Vážná témata zabalená rádoby do odlehčené, úsměvné verze...no na mě to nepůsobilo. A to ani trochu. Podle anotace jsem se opravdu těšila na ten "ráj", alespoň nějaký. Ale, toho se mi nedostalo ani trochu. Pokud do toho někdo půjdete kvůli Havaji, budete zklamáni. Havaj je tam bohužel jen jako vsuvka. Na mě se prostě tahle kniha minula účinkem, vůbec mi nepřišla odlehčená, ba co víc, řekla bych že jsem po ní zabředla do deprese z témat, které se tam probírala. Depresivní, nějaká části absolutně nezajímavé. Moje první kniha od autora, a myslím, že i poslední.