Zrada
Anthony Riches
Centurioni série
1. díl >
Autor úspěšné románové řady Římané přináší další napínavý příběh, odehrávající se na pozadí jedné z temných epizod římského impéria: povstání germánských Batavů v roce, ve kterém na trůn usedli hned čtyři císařové. Řím r. 68 n. l. Císař Nero spáchal sebevraždu a v zemi zavládl chaos. Neronův nástupce Galba se dopouští fatální chyby. Propouští z císařské gardy nezkorumpovatelné příslušníky germánských Batavů, jejichž jediným zločinem je věrnost mrtvému císaři, a posílá je zpět na kmenové území na severu. Zároveň propouští z vězení jejich prince a jmenuje ho prefektem zneuctěné jednotky. Julius Civilis však není zdaleka tak vděčný a oddaný služebník impéria, jak se Římané domnívají. Vrací se ke svému batavskému jménu Kivilaz a je rozzlobený a nebezpečný. V předivu událostí, jež budou následovat, uvíznou čtyři kohorty – dvě římské a dvě batavské. Z přátel a věrných spojenců se stávají oběti intrik a nepřátelé v nesmiřitelné válce, k níž se mezi Římem a Batavy schyluje.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno:
2018
,
BB art
Originální název:
Betrayal, 2017
více info...
Přidat komentář
Nenechte se odradit některými komentáři. Tuto sérii autor rozjel rozhodně na podstatně vyšší úrovni, než byly poslední díly Římanů. Určitě je dostatečně akční - 3 velké bitvy a několik menších je až dost i na tento druh literatury. A rozhodně není ukecaná a rozvláčná. Jen se určité události popisují jak z pohledu Říma, tak i Batavů. Není to zkrátka jen triviální dobrodružný román, ale chce to i trochu zamyšlení. Dík, za každé podobné dílo, které popisuje dobu nejen z pozice Říma.
Pro mě byla kniha zajímavá, protože popisuje poměrně krátké historické období vládnutí tří císařů od konce Nerona do vlády Vespasiána. Bylo to vlastně období, kdy legie ustanovovaly své císaře. Přiznám se, že pokud jsem měl nějakou představu o tomto období, tak byla silně ovlivněna románem "Židovská válka" od L. Feuchtwangera, kde tyto události popisuje z pohledu Vespasiána, který sleduje události v Římě z Judei, ale jak to ukazuje tato kniha, nebylo to tak jednouché, a Vespasián nebyl jen pasivním přihlížejícím, kterému spadlo císařství do klína. V příběhu lze najít zajímavé drobnosti, jako např. to, že pokud si císař nebyl jistý, že má zajištěnu veškerou moc, nepřijal titul caesar.
Příběh je také zajímavý popisem bojových taktik a popisem výcviku mužstva a dalšími podrobnostmi.
Na konci knihy je zařazen historický doslov, který doporučuji si také přečíst.
Čekal jsem od knihy více. Příběh mě nebavil a občas jsem si říkal, že některé pasáže jsem již četl.
Strašné zklamání, nedočteno a další díly této série už nebudu pokoušet. Žádná akce, jenom několika stánkové žvanění o nepodstatných věcech, samé proslovy římských veličin, které nikoho nezajímají. Kniha v podstatě nemá žádného hlavního hrdinu, jenom bandu intrikánů. Nelíbilo!!!
Autor si dal menší pauzu od psaní své hlavní série Římané a vrhl se na trilogii o Vespasiánově snaze dobýt si pro sebe Řím. Vše sledujeme z pohledu těch nejmenších - obyčejných vojáků a jejich centurionů, barbarů ve službách Říma či proti němu. Všechno se začíná teprve rozhýbávat. Souhlasím, že autor si přímou řeč postav užíval a dal jí přespříliš prostoru. Nějak si nedovedu představit, jak spolu u ohně sedí vojáci a každý z nich má monolog na stránku o svých myšlenkách. I přesto se knížka četla docela dobře a jsem připravený na další díl - přece jenom, ono se tady toho tolik nestalo.
Z části musím souhlasit s Haroldem. Autorův styl je zvláštní v tom, že příběh je protkán až příliš dlouhými dialogy, což někdy působí hrozně monotónně a nezáživně.
Přitom proložit tento příběh občasným popisem prostředí, atmosféry v římských táborech by knize maximálně prospělo a jednoznačně přidalo na autentičnosti. Tomu se autor, pro mě až nepochopitelně, straní a kniha tak působí strašně jednotvárně.
Je to má první zkušenost s tímto autorem, tak nevím, co od tohoto spisovatele úplně očekávat.
Pustím se určitě i do zbývajících dvou dílů trilogie, už jen kvůli zajímavému tématu římských dějin a pevně doufám, že autor v dalších dílech prokáže větší rozmanitost a cit pro fabulaci.
Kniha vyšla před dvěma lety od autora, který již napsal sérii historických románů z doby antického Říma. Proto mi je trochu podezřelé, že zatím nikdo nenapsal komentář. Po pravdě řečeno knihu jsem nedočetl. Nedařilo se začíst. Autor má zvláštní vlastnost vybrat si velmi zajímavé téma, ale z mého pohledu ho nedokáže správně uchopit. V knize autor neustále vysvětluje, aby i nejhloupější čtenář pochopil, celé stránky jsou popsány informacemi, co si postavy myslí, další stránky jsou popsány nekonečnými rozhovory Viz rozhovor Vitelia s Juliem Civilem(velitelem batávské vzpoury) zavřeným ve věžení, kde Vitelius do detailu popisuje germánovi s římským občanstvím, co a jak chce přesně udělat, jaké má mocenské plány a co kdo z toho bude mít. No nechci zabíhat do politiky, ale proboha, copak by se nějaký velitel svěřoval s nejniternějšími pocity a plány potenciálnímu nepříteli? V podobně tématických historických románech děj vyplývá z kratších dialogů a popisů, přičemž čtenáři je naznačeno, respektive z textu si udělá obrázek. A kupodivu to stačí... Kniha tedy podle mne mohla být poloviční, co se stylu psaní a příběhu týče.
Autorovy další knížky
| 2013 |  Rány na cti |
| 2011 |  Šípy zběsilosti |
| 2018 | Zrada |
| 2012 | Pevnost barbarů |
| 2017 | Krvavý oltář |
Nejvíce na této knize postrádám asi to, že nemá vyloženě hlavního hrdinu, kterému bych držel palce. Je tam vícero hlavních postav a nemůžu říct, že bych se s některou identifikoval tak jako tomu u mě bylo u jiných knižních sérií z doby Římské říše.