Zrádce trůnu
Alwyn Hamilton
Amání utekla ze svého rodného města na konci světa společně se záhadným cizincem Jinem na hřbetě mytického koně. Tehdy šla jen za svou vlastní svobodou, ale nyní bojuje za svobodu celého Mirádži. Tomu panuje krvežíznivý sultán, který neváhal zavraždit svého otce, by se dostal na trůn. Amání se ocitne jako zajatkyně přímo v sultánově paláci a je odhodlána udělat vše, aby ho sesadila. Zatímco se pídí po tajných informacích na jeho dvoře, snaží se zapomenout, že Jin zmizel, zrovna když to vypadalo, že k sobě mají opravdu blízko, - a taky že je vlastně vězenkyní nepřítele. Čím dele však v paláci je, tím víc pochybuje, jestli je sultán opravdu tak hrozný, jak jí tvrdili, a přemýšlí, kdo je v její rodné vlastně ten zrádce.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2018
,
CooBoo
Originální název:
Traitor to the Throne, 2017
více info...
Přidat komentář
Wow! Za mě je toto pokračování snad ještě lepší než první díl, snad i proto, že jsem už věděla, co od knihy čekat a byla jsem připravená na spoustu nadpřirozena, které mě v prvním díle trochu zaskočilo. Každopádně, je to napsáno stejně poutavě jako jednička, ne-li poutavěji, a i když je téměř dvakrát delší, já se rozhodně nenudila. Nemluvě o tom, jak moc překvapivých zvratů se v knize odehrálo. Opravdu doufám, že bude přeložen i závěr téhle skvělé série. 5* :)
Po dlouhé době od přečtení prvního dílu jsem popadla tento druhý. Ta doba byla znát, jelikož začátek pro mě byl malým chaosem. Především hromada jmen patřící postavám, které jsem nemohla hned zařadit. A taky skočili jsme rovnýma nohama do akce, o které jsem neměla ani ponětí, jak jsme se tam dostali. Každopádně, těšila jsem se, protože jsem první částí příběhu o Amání byla téměř unešena.
Kniha, stejně jako Poušť v plamenech, byla velmi čtivá a natřískaná akcí a napětím. Nebylo hluché místo a celkový můj dojem je víc než dobrý. Děj byl složitější - víc politiky, strategií, pletichaření, zrádcovství a nakonec i samotné krve a smrti. Hodně postav, jiné prostředí a cíl či myšlenka. Nebylo to však na jednu stranu špatné.
Hlavní hrdince Amání jsem fandila. Byla pořád stejně odvážná, rázná i citlivá. Někdo pode mnou zmiňoval, že Jina tam byla málo. Bylo. Kapku škoda, ale když už se objevil na scéně, užívala jsem si to. Milostná linka, která se proměnila v lano, byla jistými chvílemi ještě silnější, přesto pro mou romatickou duši - bylo ji tam sakra málo.
Na jednu stranu jsem byla moc ráda, když se tam objevil Tamíd. V prvním díle jsem ho měla moc ráda a bylo mi ho líto - oplakala jsem ho. Chápu jeho postoj, jeho určitý druh nenávisti vůči Amání a nedůvěru, ale nějak mi to nesedělo. Možná jsem od toho čekala něco jiného anebo prostě víc. Ohledně sultána... byl vystíněn jako vrah, hyena a tyran. Přesto jsem neměla ten dojem, když Amání byla v paláci. Proto jsem si snad myslela, že by to mohl být nakonec úplně jiný člověk. Oklamal mě stejně dokonale jako ji. Tleskám mu, šmejdovi. Ahmed je rebelský princ, kterého musí mít každý rád. Nejsem výjimkou. Proto jsem v samotném závěru byla šokována a pak ještě jednou - možná víc.
Nemá cenu se vyjadřovat ke každé postavě zvlášť. Dost jsem jich měla ráda, dost jsem jich nesnášela, dost mě jich výrazně nezajímalo. Autorka podle mě opět dokázala, že prvotní um skvěle psát plně ovládá i v další knize. Umí dobře pracovat s emocemi a i s postavami - snad až krutě pro čtenáře. Závěr dopadl zase tak, že člověk touží po pokračování. Nejlépe hned. Ano, těším se na něj a doufám, že bude hodně brzo. Vážně mě zajímá, jak to celé bude pokračovat, jak to skončí?
V rámci hodnocení to vidím na takových 4,5*. Líbilo se mi to, ale v začátcích jsem byla zmatená, našla jsem tam i pro mě dalších pár drobných mušek na kráse, a tak nemohu hodnotit na 100%, každopádně doporučení zajisté dávám! :)
Kdyby přece jen někdo váhal, jestli se do této série pouštět nebo v ní prostě jen pokračovat, tak kvůli tomuto dílu to rozhodně stojí za to. Jen to čekání na další díl...
Celý příběh se mi opravdu hodně líbil a byl velmi napínavý. To, co jsem od knihy očekávala se mi na 100% splnilo.
Zpočátku jsem se ztrácela v množství jmen a osob, ale postupně jsem se začetla a nemohla se od příběhu odtrhnout. Samozřejmě, že autorka příběh utnula v nejlepším a teď nezbývá než s napětím vyhlížet další díl.
Úžasná knížka. V tomto díle bylo víc akce, než v tom prvním a celkově mi přišel takový svižnější a zajímavější. Celou dobu, od začátku až do konce, byla knížka velmi čtivá, ale posledních pár stránek... To byla pecka, prostě SUPER. Nemohla jsem se od knížky odtrhnout a stránky jsem hltala neskutečnou rychlostí jak jsem potřebovala vědět jak to dopadne... :D
POZOR SPOILER!
Od kapitoly z pohledu "Rebelského prince" jsem si pořád dokola opakovala: "Ne. On neumře. Určitě ne..." No a pak umřel. A já přes slzy skoro neviděla písmenka, ale stejně jsem musela číst dál. A pak? Pak jsem zjistila, že neumřel... A radost mi vydržela asi 5 vteřin, než mi došlo, že ten koho popravili byl/a Imín. To už jsem brečela nanovo.
KONEC SPOILERU
Hodně se těším další díl. ❤
Líbilo se mi to. Svižné, čtivé, plné akce. V některých momentech je to trochu naivní, především co vše Amání vydrží (i když je demdži). Přijde mi to ale lepší než druhý díl a určitě jsem zvědavá, jak to nakonec dopadne :-)
Tuto knihu jsem samozřejmě musel mít, jelikož je to druhý díl Poušť v Plamenech a snažím se přečíst všechny následující díly, když mě kniha zaujme. Tak jako první kniha, má tato krásnou obálku.
No a ke knize samotné. První knihu jsem četl před šesti měsíci o dovolené na pláži, takže to bylo super. Takže ten několika měsíční odstup od postav a děje se bohužel projevil. Na padesáté stránce jsem se musel vrátit na začátek, protože mi nedávalo smysl proč autorka pojmenovaná nejdříve jednoho že dvou princů jako " cizí princ" a následně na to takhle pojmenovaná i toho druhého. No měl jsem v tom zmatek a myslel jsem si, že mi něco uniklo. Proto jsem se vrátil na začátek. Bohužel neuniklo, autorka to prostě psala jak se jí zalíbilo a ja byl celkem dost naštvaný, ale musel jsem to nechat být jinak bych se nikam nedostal, protože to prostě nedávalo smysl - proč je jeden princ cizí a druhý ne a následně je ten druhý princ cizí a ten první ne - dává vám to smysl, mě neeee. Může se zdát, že je to hloupost, ale mě to opravdu hodně vadí,když v knize kde má být něco popsáno a vysvětleno a ono tomu tak není.
Spoiler :
Příběh mě popravdě nebavil jako u první knihy ( aspoň tedy začátek) a musím říct, že jsem se dost nutil abych vůbec četl. Když se dostala Amání do Sultánovo harému tak už děj začínal být zajímavý, ale žádný velký drama z toho nebylo. Posledních sto stran bylo už něco jiného. Konečně nějaká akce, vrátil se Jin a znovu stáli spolu proti všemu zlému. Sám jako nová postava mi byl sipmaticky. Nějak jsem nepochopil proč Tamíd nevytáhl železo z Amání, když ho tam sám dal a museli si dát tu práci, aby ji ho vytáhla zrádná Teta. Jsem zvědavý na pokračování a samozřejmě i přes to všechno si třetí pokračování chci přečíst. Bohužel nedám plný počet hvězd.
Jsem pomalá čtenářka. Když mě něco neuchvátí okamžitě, jsem schopná se tím prokousávat i celé měsíce. Ale to rozhodně nebyl tento případ. Zrádce trůnu jsem si musela šetřit. Je tak úžasně čtivý, napínavý a plný zvratů, že odložit ho je opravdu problém. Na druhou stranu je škoda jej rychle prolítnout, protože kdo ví, kdy (a jestli vůbec) se nám dostane pokračování. :-/ Pevně doufám, že CooBoo vydá i trojku, ačkoli letos už to asi nebude. Zrádce trůnu (i Poušť v plamenech) si zaslouží mnohem víc obdivu, než má. Dlouho mě něco tak neohromilo a nenadchlo, vřele doporučuji! :-)
Ze začátku jsem měla problém se začíst. Asi to bylo způsobeno tím šestiměsíčním časovým skokem na začátku knihy, kvůli kterému jsem měla pocit, že jsem o něco přišla. Pak už ale knížka byla lepší a lepší. Stejně jako první díl. A samozřejmě jsem se hned musela vrhnout na třetí. Snad vyjde i česky. (čteno v originále)
Druhý díl série Poušť v plamenech mi doslova sebrala dech. Knížka se čte vyloženě sama od sebe. Nezradí Vás, pokud hledáte pořádnou nálož aktivních scén, bojů, trochy té lásky a na své si přijdou i ti čtenáři, kteří mají chuť na intrikaření, hledání stop a rozlousknutí tajemství. Zamilovala jsem si Zrádce trůnu i díky novému prostředí - tedy sultánově paláci - a jsem velice ráda, že se zde autorka zaměřila i na největšího záporáka :)) Vřele doporučuji tuto sérii, nebudete litovat!!!!
Recenze/bookhunter5
Druhý díl určitě neztratil jiskru, naopak příběh zde gradoval do nebeských výšin. Pokračování tohoto příběhu mě dostalo. Smála jsem se, občas nedýchala a na konci málem i brečela!
Poušť v plamenech byla skvělá a druhý díl jede ve stejném rychlém akčním tempu. Zbožňuji Amání a věřím, že sultánovi ještě pořádně nakope zadek.
Nový úsvit. Nová poušť.
Zrádce trůnu je plný akce, napětí a humoru. Při čtení jsem si připadala, jako bych se nacházela tam, kde Amaní a prožívala to tak, jako ona. Nejde si styl psaní neoblíbit.
Autorka se viditelně zlepšila oproti prvnímu dílu a udělala z Miradži svět plný pohádek a příběhů o džinech, které vypráví matky svým dětem. Avšak v tomto díle pohádky ožívají a stávají se z nich přehnaně krásní a sebevědomí tvorové.
Amaní je hrdinka, kterou si okamžitě oblíbíte díky jejímu ostrému jazyku a odvážné povaze. Také jsem si velmi oblíbila Šazád, Šíru a Rahíma. Jedna z věcí, která mi vadila, byla, že na můj vkus bylo Jina v knize málo. Autorčin záměr byl zdrcující, ale o to víc jsem si užívala kapitoly s ním.
Knihu hodnotím všemi pěti. Proč? Přečtěte si ji. A zamilujete si tuhle sérii jako já.
Nemůžu si pomoct, sice se to krásně četlo, ale přišlo mi tam toho všude zbytečně moc. Moc postav, moc "okecávání"... za to ubírám hvězdičku. Nemám ráda, když mám pocit, že bych si knížku mnohem víc užila, pokud by byla výrazně kratší.