Zrádná nahodilost

27.02.2022

Těžko můžu hodnotit obsah knihy, kterou jsem vlastně nepochopil, ale můžu hodnotit můj zážitek ze čtení. A to je vlastně princip všech těch komentářů tady na DK. Abychom si řekli, zda to má smysl číst. Pro mě nemá. Respektive stačilo mi podívat se na dvaceti minutové video na YT, kde smysluplně vysvětlili tuto knihu. Nahodilost je svině a vyskytuje se nejvíc v hazardních hrách. Finanční trhy jsou vlastně hazardní hra. Když si nedáte pozor, budete oškubáni. Celé to téma je samozřejmě mnohem komplexní a autor je mega bedna, protože si to dokázal dát do roviny snad se všemi vědními obory, které známe, ale nechápu proč musí všechny urážet, kritizovat a poukazovat na to, že jsme úplní kokoti a že bychom se neměli moc snažit tomu porozumět. Jeden z posledních úvodů kapitoly je, že se to bude snažit vysvětlit tak, aby to pochopili i lidi s MBA titulem, protože bohužel i oni čtou jeho knihu...to jako fakt sorry, ale proč teda měl potřebu tu knihu vydávat? Jestli chtěl napsat nějakou vědeckou práci, tak se mu to nepovedlo. Jestli chtěl napsat kritiku systému a lidí v něm žijícím, tak za to by mohl dostat vyznamenání. Bláhově jsem si koupil i Černou labuť, ale asi ji symbolicky spálím, protože přece jako pouhý bakalář nejsem hoden ji číst. Omg, ten mě vytočil.

01.01.2022

Ne všechno je náhodné, ale rozhodně je to mnohem více náhodné, než si myslíme

Ve druhém vydání knihy autor provedl několik oprav a také několik poznámek, aby upřesnil, že základním poselstvím knihy Fooled by Randomness nebylo, že všechno je nahodilé, ale spíše to, že svět sice není celý náhodný, ale přesto je mnohem náhodnější, než si obvykle myslíme. V jedné části knihy, kterou sám autor označil za nejméně originální, Taleb shrnuje, k jakým předsudkům jsme my, lidé, náchylní. Z toho pak vychází jedna z hlavních premis prezentovaných v knize – naše emoce a vrozená lidská přirozenost nás vedou k tomu nechat se zmást nahodilostí. Kvůli tomu nikdy nebudeme schopni jednat zcela racionálně, což také opravdu není něco tak žádoucího. Kdybychom byli zcela racionální, pravděpodobně bychom nebyli schopni efektivně činit žádná rozhodnutí a následně ani přežít. Jak říká autor, nebyli jsme stvořeni k tomu, abychom porozuměli světu, ale spíše k tomu, abychom unikali nebezpečí a rozmnožovali se. Naše předpoklady nechat se zmást nahodilostí jsou však v pořádku, dokud si je uvědomujeme. Nebo alespoň dokud se nenecháme zaslepit vlastní nadutostí. Historie však ukazuje, že to vůbec není tak samozřejmé, jak by se mohlo zdát. Taleb představuje řadu postav, skutečných i fiktivních, které vybouchly (zkrachovaly) právě kvůli zaslepenosti vůči roli, kterou v našich životech hraje náhoda.

Je asi pravda, že lidé, včetně mě, mají tendenci přičítat své úspěchy určitým schopnostem, zatímco neúspěchy spíše smůle. Možná by z toho všeho mělo vyplynout poselství, abychom si přestali něco nalhávat a začali si připouštět, že náhoda hraje v našich životech mnohem větší roli. (Další vynikající knihou na toto téma je Outliers od Malcolma Gladwella).

20.01.2018

Kniha je psaná čtivě a s jejími závěry se dá naprostou souhlasit. Autor nezabředává do matematických vysvětlení jednotlivých problémů. Z toho pohledu jde spíš o knihu esejů než populárně naučnou knihu. Černá labuť mě bavila o málo víc, ale i tak hodnotím 4/5.

15.04.2015

I když je to, podobně jako Černá labuť i Antifragilita, spíš takové lehčí intelektuální čtivo vhodné též do městské hromadné dopravy, Taleb přináší řadu velmi zajímavých a rozhodně ne banálních postřehů, díky nimž jej stojí za to číst. I když k němu mám řadu výhrad a myslím si, že se v lecčems dopouští (často nejspíše i záměrně) pro mě nežádoucího zjednodušení či drobných demagogií, jeho náhled na možnosti modelování a predikce v zásadě sdílím. Respektive mě dokázal o své "pravdě" přesvědčit, neboť jde, přes veškeré námitky, o dosti erudovaného, inteligentního a také originálního myslitele se schopností argumentovat. I když je Zrádná nahodilost trochu jinak orientovaná než autorova předchozí kniha, oproti Černé labuti se mi zdá poněkud slabší: mnoho se opakuje, celkově se drží spíše na mělčině v soustředných kruzích kolem několika centrálních témat (to vše opět zaobalené do autorovy životopisné sebestřednosti - což ovšem činí knihu spíše zábavnější). Místy poněkud zkratkovité a povrchně provokativní - zejména tehdy, když se autor pouští do oblasti, která mu příliš blízká není (kupříkladu okolnosti Sokalovy aféry). Rozhodně jsem se ovšem nenudil.

Z tematicky spřízněných knih na téma nespolehlivého modelování a predikcí lze doporučit například také výborné dílo Signál a šum Natea Silvera - shodou okolností také vydané nakl. Paseka.

05.02.2015

Na jednu stranu je tak kniha úžasná - přináší nové, neotřelé poznatky, které jdou proti proudu. Na druhou stranu se autor příliš opakuje, střídá velmi odborné pasáže s těmi, kde především chválí sám sebe a ostatní za totéž haní.

13.08.2013

Zpočátku jsem byla nadšená novými poznatky, ale později mi začaly vadit někdy příliš jednostranné soudy, opakování a podrobené pitvání jevů, o kterých se autor zmínil už dříve podle mě víc než dostatečně, také používání pojmů z ekonomické branže bez vysvětlení (případně s objasněním až po několikerém užití).
Zakončení knihy bylo už zase čtivé, ale stejně se nemůžu zbavit dojmu, že Taleb dává v celé knize hodně najevo, že on má "patent na rozum" :-)
Závěr: místy snobsky intelektuální, místy proložené zdařilými moudry, většinou však zahlcené informačním šumem (abych použila autorovu terminologii).

31.07.2013

Hodně náročná kniha, která rozsahem není příliš obsáhlá, ale myšlenkami je nabitá a jejich vstřebávání je opravdu těžké. Části knihy jsou čtivé, ale těch je menšina. Zbytek je něco na způsob vysokoškolské učebnice, což není kritika, ale fakt a vyjádření obtížnosti četby. Kdo se knihou prokouše, jistě mu něco zajímavého uvízne v paměti. Autor míří na vzdělanější a inteligentní čtenáře (jak sám píše, hodně čtenářů je z ŕad MBA, ze kterých si dělá legraci), takže ne každého kniha osloví. Já si ji dovolím hodnotit na 70% a 4*. 31.7.2013.