Zrkadlo
Táňa Keleová-Vasilková
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/422383/bmid_zrkadlo-zgF-422383.jpg
4
109
109
Helena s Vladom majú také.... obyčajné manželstvo. Bez väčších konfliktov,ale aj bez potrebnej iskry, ktorá by mu dávala láskavosť a hrejivosť. Helenu to trápi,no nevie, čo s tým, ako to zmeniť. A tak zatiaľ čoo sa jej manžel vo voľnom čase venuje svojmu hobby,ona blúdi po internete a sníva....o všeličom.... Žijú ako spolubývajúci. Našťastie majú dcéru, ktorá im nevedomky nastaví zrkadlo.... celý text
Přidat komentář
Krásná kniha ze života... S těmi všedními dny, sny, které se občas i naplní....
Autorku mám moc ráda a její knihy prostě miluji :) ....
Na knihách této autorky se mi líbí, že jsou to příběhy ze života, jsou napsané čtivě a hezky plynou. Bylo to pohodové, nenáročné čtení, které jsem si užila.
Přečtená loni .
Helena svou práci v kosmetice miluje. Má ale závist vůči kolegyni, která zatím nemá děti. Ona sama by měla být šťastná, ale není. Má dospělou dceru, která by pořád jen četla a na dítě a chlapa má podle sebe ještě čas. Manžel Martin zase místo své ženy obdivuje letadélka, se kterými tráví většinu času. Manželství tak mají bez té správné jiskry, oba jsou "chladní sousedi." Zasáhne osud v podobě sečtělé dcery Martiny.
MALÝ SPOILER!
osobní názor: Helena mě neskutečně štvala! Jak někdo může říct o čtení, že je ztráta času!!?
Pro mě docela zklamání... Jasně, vím, co tím chtěla autorka říci...., ale je to takové odbyté, odfláklé...
Tak včera jsem začala číst a dnes ráno hlásím dočteno:) Tato kniha od autorky je vlastně taková jednohubka, setkává se zde s rodinou Heleny, jejím manželem Martinem a dcerou Martinou, která studuje vysokou školu a je po rozchodu s přítelem. Život Heleně připadá jako jednotvárný, ráno odejde do práce,večer se vrátí nachystá večeři, manžel odejde do ložnice a ona zasedne k počítači a tak je to poslední dobou každý den...Někdo se v tomto ději může klidně i vidět...A proto jako i ve skutečnosti se přece dá některé věci změnit :)
Zrcadlo
V anotaci je chyba ve jméně. Heleny manžel se jmenuje Martin. Ostatní je správně.
Příběh manželství, kde se časem vytratila jiskra. Trochu vzruchu přinese do rodiny vztah dcery Martiny s mladším klukem Tomášem. Tomáš si všechny získá a dějí se změny ... , jaké? Přečtěte si příběh a uvidíte. Doporučuji. Román je milá a čtivá jednohubka, kterou hodnotím na 4 hvězdy.
Minimalistický rozsah stran má vliv na obšírnost děje - na 150 stranách textu s obrovskými mezerami mezi řádky se dá jen těžko vystavět komplikovaná zápletka. Obzvlášť při stylu, jakým autorka píše. Nechápejte mě špatně, příběh je svým způsobem čtivý, ale zároveň je podáván způsobem, jako by vám ho vyprávěla známá při kávičce. Spousta vycpávek a nepodstatných dialogů o ničem, které mají čtenáři přiblížit jednotvárnost života hlavní hrdinky. Zásadním problémem pro mě byl právě Helenin charakter a její negativní nahlížení na svět - všechno jí vadilo, ať už manželovy koníčky, návštěvy u rodičů či dceřin partner. Většinu děje zabíraly jen Heleniny stížnosti a fňukání, jak ji vlastní existence unavuje.
Po dočtení jsem ale pochopila, že šlo o autorčin záměr, kdy chtěla poukázat na to, jak se změnou smýšlení může stát náš svět krásnějším místem pro život. Bohužel nejsem cílová kategorie - není mi 50 a můj život mě nijak výrazně neprudí. Možná věkem lze podobnou krizi očekávat, ale zatím se s takovým postojem nedokážu ztotožnit. Nicméně pointu chápu, samotná myšlenka se mi líbila a nechci knížku neoprávněně pranýřovat za to, že nejsem vhodným čtenářem. Přesto nemůžu dát vyšší než průměrné hodnocení. Malý rozsah, nesympatická hlavní hrdinka, nevýrazné dialogy... Ani s přihlédnutím na příjemně pozitivní závěr nevidím důvod se ke knížce v budoucnu vracet. Pokud vás ale podobný styl příběhů baví, proč ne. Nejde vyloženě o špatnou knihu, i když dle mého názoru autorka napsala i lepší dílka.
Jsem tentokrát docela zklamaná, kniha nemá úroveň předešlých autorčiných knih. Námět je zajímavý a aktuální, ale pořád se vše opakuje, chvílemi jsem se nudila a vytrvala jen díky tomu, že jsem byla zvědavá, jak to dopadne. Ale i ten konec byl nějaký jako narychlo vytvořený a všechno až řekla bych nereálně sladce a úžasně vyřešeno. Sympatická mi hlavní hrdinka moc nebyla. I když v manželství pociťovala odcizení, to jak byla neustále nespokojená, bylo trochu přehnané, spíš bych řekla, že si mnohého ve svém životě nevážila. Jejího manžela jsem si oblíbila více, měl alespoň nějakého koníčka a ke svojí ženě se choval pěkně. Celkově to nemělo žádný spád, jen takové monotónní vypravování.
Jako bych už v jiné autorčině knize o stejné hlavní hrdince četla. Unavená životem, nespokojená v manželství, ztrhaná z práce a péče o domáctnost, o dospělé dítě a o rodiče. Alespoň že ten závěr to spravil, ale popravdě jsem postavám takový obrat nevěřila.
Knihu jsem měla přečtenou velmi rychle, kdyby tam nebyly takové mezery mezi řádky, možná by to bylo i jen 150 stran, jednohubka.
Tentokrát jsem z knihy od mé oblíbené autorky zklamaná -příběh manželství Heleny a Vladana-byl takový plochý bez nápadu.
Příběh nebyl špatný,ale takový obyčejný,bez nápadu.Obyčejně plynul bez žádných velkých zvratů.Dříve byly příběhy hezčí
"víkendovka"
Příběh - jak jinak opět romantika s nádechem špatně fungující rodiny- o tom, co se může stát, když v je v manželství něco špatně.
Krásná knížka, o životě, o rodině, chvilkama k zamyšlení. Rychle se čte a čte se sama, za mě doporučuji. Já si čtení užila.
Sladká romantická knížka, tak jak má být. Je zde vše zalito sluníčkem, jen občas se objeví malý mráček, který se brzy rozpustí. Pohodové čtení.
Příběh vlastně bez nějakého hlavního tématu . Bez zvratů či překvapení ... Prostě jen plyne .
Knížka je to milá, avšak bez nějakých extra zvratů. Nenadchne, neurazí, takové nenáročné čtení na odpoledne, když člověk nechce hluboce přemýšlet, za mě jedna ze slabších od této autorky, ale propadák to v žádném případě není!
Tak tohle byla další rychlovka, taky bych řekla že spíš delší povídka (180 str, široké řádkování, spousta prázdného místa :( ) Čte se sice hezky, příběh ale plyne jako klidná voda a najednou jste na konci. Už jsem si posteskla několikrát, že dříve byly knihy T. Keleové-Vasilkové mnohem lepší.
Autorka se věnuje ve svých příbězích především rodinným vztahům. Tentokrát je však manželství Heleny a Martina nudné tak, že tady ani k žádné zápletce dojít nemůže a Helena se velkou měrou podílí na tom, kam jejich vztah po 23 letech dospěl, bez možnosti aspoň trochu se snažit něco změnit k lepšímu. Jejich dospělá dcera jim však nastaví to pomyslné zrcadlo, aby viděli sami sebe. Snad jim to v dalším životě pomůže..... Souhlasím však s mnohými čtenářkami, že dřívější tvorba autorky byla lepší. Jakoby už vyčerpala náměty o čem psát? nebo jsem se já už posunula někam jinam? A není to poprvé, co mě to napadlo.