Zrzavý Orm: Plavci na západ / Doma a znovu na lodi
Frans Gunnar Bengtsson
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/50889/bmid_zrzavy-orm-plavci-na-zapad-doma-a-z-7uV-50889.png
4
178
178
Kniha obsahuje dva díly: Plavci na západ a Doma a znovu na lodi. Ilustrace Adolf Born. Román švédského humoristy z období vikingských výprav z doby, kdy do severských zemí zvolna začínalo v 10. století pronikat křesťanství. Autor barvitě kreslí podnikavého vikingského náčelníka a jeho druhy, přímočaře líčí jejich dobrodružství a s notnou dávkou humoru zbavuje toto období nánosu mýtů. přeložené originály: 1941 (Röde Orm. Sjöfarare i västarled.) 1963 (Röde Orm. Hemma och i österled) 01-087-85... celý text
Přidat komentář
Orma jsem na naléhání táty a dědy poprvé přečetla v páté třídě a to hned dvakrát za sebou, od té doby ho čtu minimálně jednou ročně a stále mě neomrzel. Skvělá knížka, nejvíc miluji černý humor, s nímž je napsaná a který vás nutí ze všech sil fandit vrahům a násilníkům, kteří s radostí zabíjejí, kradou a ženy jsou pro ně jenom věci, přestože bychom jejich chování vlastně měli odsoudit. Doporučuji každému, kdo se rád pobaví a zasměje.
Mimořádná severská sága vikingských mořeplavců. Slavná doba dobyvatelských, loupeživých vikingů se předestírá prostřednictvím životních osudů náčelníka Orma a jeho přátel. Bengtssonovi hrdinové přepadají, loupí a unášejí, vikingové přece nebyli žádní svatoušci. Ale obvykle ani padouši. Vikingové to viděli jednoduše a tzv. na férovku. Kdo si nedokáže svůj majetek a svou ženu ohlídat, prostě si ji nezaslouží. Bengtssonovi hrdinové tak oplývají všemi dobrými i špatnými vlastnostmi, touhami i sny, nepostrádají vtip a ani po téměř 60 letech neztrácejí jejich příběhy na půvabu a jiskřivosti.
Kořením Bengtssonových vikingských příběhů jsou pro mne jména významných českých dějinných postav, (kníže) Krok a (sv. patronka Čech) Ludmila, která Bengtsson dal hlavním postavám kolem Orma, a která dle mého dokládají vikingské výpady hluboko na slovanská území. Neméně zajímavé bylo pro mě vylíčení doby christianizace (násilné a pokrytecké) a pragmatismu (dle mého typicky severského), kdy Bengtsson nechal Orma projít škálou náboženských věrouk. Z pohana se tak stává nejdříve muslimem a později křesťanem. Seveřani se nakonec s křesťanskou vírou poprali po svém a většinově se přiklonili k protestantismu. Moc povedený, dobrodružný příběh o neméně dobrodružné době.
Knihu jsem si půjčila kvůli čtenářské výzvě a nelituji. Normálně tenhle žánr nečtu, ale bavila jsem se celou dobu.
První část knihy je vynikající - zhruba do doby, než se Orm seznámí se svou budoucí ženou. Pak se z úžasných dobrodružství stává poblouzněná romantika a je to takové slabší. Cesta do Bulharska je pak zase skvělá. Velmi bych vytkl tu aférku s nevěrou, ta je dost těžko neuvěřitelná a celkem je i nepříjemná. Jinak je ovšem kniha psaná dost realisticky a poměrně uvěřitelně, ač vlastně vše končí happyendem a vše se Ormovi daří.
Díky Čtenářské výzvě se mi dostal do rukou tento knižní skvost a královsky jsem se bavila!
Jedna z mých nejoblíbenějších knih, dobrodružná, humoristická, napínavá, uvěřitelná až neuvěřitelná, ze života, jedním slovem výborná. Jedna zmála knih, která mne nadchla jako kluka a u které jsem postupem času z hodnocení neslevil. A pokud je možnost číst vydání s Bornovými ilustracemi, bonus navíc. Doporučuji ze všech sil.
Má oblíbená kniha, ke které se určitě budu opakovaně vracet. Dobrodružný příběh z mého oblíbeného historického období drsných severských nájezdníků okořeněná štědrou porcí leckdy i černějšího humoru. Takhle nějak si vikigy a jejich náturu představuju :-) Ale jak už tu přede mnou bylo napsáno - škoda toho, že se dali na to křesťanství, no. Dokud plenili kláštery a věšeli otravné misionáře v posvátném háji, byla s nima větší prča :-D
Zrzavý Orm je naprosto nezapomenutelná kniha mého dětství, kterou jsem si teď, pod záminkou lustrace v zájmu svých vlastních dítek, asi po páté či šesté přečetla. Překvapily mě dvě věci. Za prvé jak moc se mi v dospělosti zdá ten příběh plný násilí, doprovázený geniálními ilustracemi Adolfa Borna znázorňujícími uťaté hlavy letící vzduchem či obnažené otrokyně, které rozesmátí námořníci drží nad mořem. Na to si moje děti přinejmenším dalších pět let počkají. Nicméně jako malou holku mě nic z toho netrápilo a je pravda, že v Bengtssonově podání bere většina postav svůj chmurný úděl vcelku na lehkou váhu a s humorem. A za druhé mě překvapilo, jak úžasná ta kniha pořád je. Kdybych ji dnes četla poprvé, nemohla bych jí dát méně než těch pět hvězd, které bych jí byla udělila jako dítě. Skvěle napsaná, výborně přeložená, historickými fakty podložená (a poznámkami nadupaná), vtipná, dobrodružná, napínavá - vyberte si, Zrzavý Orm má prostě vše :)
Velmi čtivá kniha na motivy hrdinských ság z vikinských dob. Škoda jen, že hlavní hrdina ve všech nepřízních obstojí tak samozřejmě, že se člověk ani nestihne bát.
Skvělá a nesmírně vtipná kniha , ve které nechybí skvělý černý a suchý humor. Jsem velice rád, že se mi podařilo sehnat toto souborné vydání.
Zrzavý Orm je kniha, která ve mně zanechala hluboký dojem a ke které jsem se už několikrát vrátila. Chytila mě její atmosféra i obraz krajin, do kterých se Orm na svých cestách dostal. Zamilovala jsem si drsné válečníky, kteří nejenže si nestěžovali na osud, ale chválili svoje štěstí, i rozhodné a statečné ženy: Orm, Olof Motýl, i historická postava, král Harald Modrozub (odtud Bluetooth, btw), Ormova matka Asa, jeho dcera Ludmila. Líbil se mně i drsný humor - historka o pěstěných vlasech jednoho z Vikingů.
Úžasná knížka, plná dobrodružství...Orm se dostal snad všude, kam se jen dostat mohl. Je to skoro hloubková sonda do myšlení tehdejších lidí severu...jak uvažovali, jak se bavili, jaký měli postoj k bohům a náboženství, jaký k lidskému štěstí, jaký k majetku a jak se stavěli k věcem, které se kolem nich udály. Humor je zvláštní, jemný a pro seveřany naprosto sebekritický.
Moc jsem se u knížky bavil a určitě bude ozdobou mé knihovny, kterou vždy rád doporučím těm, kteří budou mít zájem o příběhy ze starověkého severu.
Taková vtipnější, rozvernější a méně brutální a špinavá verze vikingů, než jsme dnes zvyklí - nicméně narvaná nesmírně rozmanitými dobrodružstvími - možná až tak rozmanitými a četnými, až už to postupem času začíná být malilinko únavné a předimenzované.
Zrzavý Orm je první knihou s vikingskou tématikou, kterou jsem ještě jako kluk zhltal během pár dní. I když je psána odlehčenou fomou, probudila ve mě zájem o vikingskou literaturu jestli to tak mohu napsat.
Výborná kniha. Četl jsem už na základce a právě jsem dočetl zas. Kniha plná dobrodružství, vikingských nájezdů do Evropy, žen, stříbra a...... PIVA. No, jsem rád, že knihu vlastním.
Nesmírně vtipná záležitost a zároveň jedna z mála smysluplných variací na téma, které dráždí jak světovou literaturu, tak dějepisce: totiž jací byli staří seveřané, o nichž vlastně nic nevíme, historicky máme jen kusé zmínky, ale nesmírně legendárně je obdivujeme...? Takoví černí baroni, akorát spíš drakarsky-mořeplavečtí vikinští dobyvateloni v podání severského autora, tudíž někoho, kdo má všechna práva legendu tvořit anebo parodovat. Obojí, s důrazem na to druhé, a brilantně čtivé.
Zrzavý Orm od F. G. Bengtssona je nesírně krásná kniha a navíc velice poučná. Divím se, že tady nemá žádný komentář a je mi ctí ho zde mít první. S knihou však byla jedna potíž a to ta, že jsem ji dočetl, ale to není věcí knihy.
Štítky knihy
Vikingové humor švédská literatura severská literatura
Autorovy další knížky
| 1985 |  Zrzavý Orm: Plavci na západ / Doma a znovu na lodi |
| 1948 | Rudý Orm: Plavci na západ |
| 1980 | Zrzavý Orm – Doma a znovu na lodi |
Roztomilá, zábavná a napínavá kniha o tom, jak taky mohli přemýšlet Vikingové. Jednoduchý svět, kde si v zásadě můžeš vzít, co chceš, a jestli si to udržíš, to je druhá věc. Přitom pořád jsi čestný muž, hodnoty jsou od našich dnešních posunuté o pořádný kus. Ale člověk si ty drsné chlapíky nemůže nezamilovat. A kniha rozhodně nestárne.
"Ostatní muži by rádi věděli, proč ten podivný cizinec odmítá s odporem uzené vepřové maso, ačkoliv se nemůže dosytit horšího jídla. Berse jim vysvětlil, že s uzeným je to asi jako s veslováním v sobotu; židovský bůh prý se zlobí, vidí-li žida jíst vepřové maso; ale proč se vzteká pro takovou maličkost, to Berse ještě nepochopil. Nejspíš asi, soudil, si ten bůh sám libuje v této krmi tolik, že ji nepřeje svým lidem; a muži souhlasili, to že bude nejlepší vysvětlení, a libovali si, že sami mají bohy, kteří se do takových věcí nemíchají."