Ztichlý dům
Jenny Blackhurst
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/383796/bmid_ztichly-dum-XBY-383796.jpg
4
359
359
Jmenuji se Emma Cartwrightová. Ještě před třemi lety jsem byla Susan Websterová a zabila jsem svého tříměsíčního syna Dylana. Vůbec si nepamatuji, co se tehdy stalo. Ale když vám něco tvrdí policie, váš lékař i všichni blízcí, tak jim začnete věřit, ne? Ovšem na druhou stranu... Když si nevzpomínáte, co se stalo, můžete si být opravdu jisti, že vám říkají pravdu? Co kdyby se objevila malá naděje, že je váš syn naživu? Neudělali byste všechno pro to, abyste s ním zase mohli být?... celý text
Literatura světová Pro ženy Thrillery
Vydáno: 2018 , DominoOriginální název:
How I Lost You, 2017
více info...
Přidat komentář
Opravdu nevím, proč je kniha v modrých číslech! Vždyť to mělo švih! Za 5*
Velice povedená kniha.Namet úžasně napínavý....četla jsem jak napnutá struna až do konce.Urcite si ráda přečtu další knihy spisovatelky.
Zbytečný, dlouhý nudný příběh, který si už po měsíci skoro nepamatuji. Jen vím že to byla neuvěřitelná nuda se špatnými postavami. Tudíž jako fanoušek thrillerů vám tohle to nedoporučuji.
Uuufff, tak tady jsem plná dojmů a rozporuplných pocitů. Přečetla jsem ji za jeden den, ale přiznám, že jsem větší část knihy a hlavně začátek moc nechápala. V Jackových pasážích jsem se až ztrácela, spousta nicneříkajících jmen a pokaždé, když se příběh Susan (Emmy) přehoupnul do příběhu Jacka, připadala jsem si, jako bych najednou četla úplně jiný příběh, který k tomu prvnímu nepatří. Až asi ve třech čtvrtinách knihy do sebe začne postupně všechno zapadat, začnete pomalu chápat a spojovat si jednotlivé dílky do sebe. Příběh je složitý, strašně zamotaný, ale finále mě odzbrojilo a říkala jsem si woooow, tak to byla síla. Celou dobu jsem, už jen kvůli tomu zamotanému začátku, chtěla dát 4*, ale konec je natolik skvělý, že musím dát 5*. Nakonec jsem opravdu nadšená a kniha mě velmi mile překvapila.
Námět dobrý, podání blbý. Nejdřív to vypadalo fakt slibně, ale proč proboha ten zamotaný a zbytečně zdlouhavý konec, ve kterém se člověk ztratí a zbytečně se musí k některým pasážím vracet a hledat je, aby se trochu zorientoval? Tohle za mě teda ne.
Zajímavý námět na psychotriller. Ze začátku jen čtete a čtete a říkáte si, jak to spolu všechno souvisí? Nic z toho vám nedává smysl. Ale potom… všechny postavy do sebe zapadly, všechny měly svoje místo a celý příběh začal dávat smysl. Skvělé!
Měla jsem náladu na nějaký temný, napínavý psychothriller, který jsem také dostala. Nebylo to vůbec špatné počtení, ale také nic objevného. Za mě průměr, ale autorce bych ráda dala ještě šanci. Ovšem strhávám jednu hvězdičku za kocoura.
Bohužel mě kniha neoslovila. Naivní a zamotane zápletky, bez poradne katarze. Moc jmen, postav, text občas, jako by ho psal adept na harlequiny. Jsou podstatně lepší knihy. Nenechám si ji, třeba dojde k někomu, kdo ji ocení.
Asi nebyl dobrý nápad číst tuhle knihu v 7. měsíci těhotenství, ale možná o to víc jsem ji prožívala a upoutala mě. Sice jsem měla problém s množstvím postav a ke konci byl dej překombinovaný, celkově však mě čtení bavilo :)
Kniha Ztichlý dům je psycho román, který vás dostane až do kolen a zaručeně se s touhle knihou nebudete nudit. Kniha je pro všechny lidi, které mají rády napětí od začátku až do konce. Kniha je velice čtivá, plná napětí, zamotaná a obsahuje spoustu zvratů. Příběh se odvíjí ve dvou časových liniích, abychom lépe pochopili zápletku celého díla. Větší prostor dostala linka současná, druhá dějová linka se odehrává v roce 1987. Knihu rozhodně doporučuji.
Tak nevím, ale já jsem nadšená, nemohla jsem se od knížky odtrhnout a hltala každou stránku.
Myslím si, že téměř každá, i ta sebevíc milující matka, zažila někdy totální vyčerpání a poznala, že mateřství není jen o nažehlených dupačkách a spících andílcích, jak je obecně prezentováno všude kolem nás, a aspoň na drobný okamžik si představila, jak by bylo všechno jednodušší bez toho malého „křiklouna“. Samozřejmě, že to téměř nikdy není myšleno vážně a po takových myšlenkách přichází zákonitě stud. Ale co když se tyto krátké okamžiky změní v reálné deprese a psychózy – někdo je bohužel třeba nezvládne a stane se tragédie…anebo, že by to bylo úplně jinak?
Podobná věc potkala hlavní hrdinku thrilleru Susan – Emmu. Ano… dvě jména a ty jsou v této knize bohužel naprostým standardem. U hlavní hrdinky tyto dvě identity sice nijak nekomplikují přehlednost, ale jak přibývají stránky a současně přibývá i jmen, začíná být jasné, že osob, které vystupují pod jinými jmény, bude asi podstatně víc.
I proto jsem se ze začátku docela ztrácela zejména v kurzívou psaných kapitolách se spoustou zmatečných chlapeckých jmen – v celkem nezáživných popisech útržků ze života klukovské bandy jsem hledala jakoukoliv souvislost s hlavním příběhem, i když bylo patrné, že právě v těchto kapitolách bude ukrytý klíč k celému příběhu. Měla jsem pocit, že autorka si změnami identit vcelku zjednodušila práci, protože místo promyšlenějšího děje, nad kterým by čtenář musel přemýšlet a logicky si ve své hlavě vypracovávat své teorie, prostě změnila osobám jen jméno. Veškerá logika pak docela postrádá smysl a čtenář může jen tipovat, kdo je vlastně kdo.
Celková pointa příběhu je vcelku předvídatelná už od začátku, i když samotná zápletka se mi zdála až příliš přitažená za vlasy. Připadalo mi, že sama autorka se do toho děje a spousty propojených postav dost zamotala a ke konci neví, jak z toho ven, a rozuzlení příběhu trochu překombinovala. Rozhodně ale nebudu knize upírat čtivost. Zas hodně hluchých míst v knize nebylo a děj rychle ubíhal a nutil neustále pokračovat ve čtení.
Asi bych to zařadila mezi takový standardní thriller, kterému bych dala průměrné tři hvězdičky, ale právě za tu čtivost nakonec přece jenom přidávám i tu čtvrtou. Od autorky jsem již četla Podivnou holku, a ta se mi líbila přece jenom trochu víc.
Čtivý a napínavý příběh. Zajímavá zápletka s překvapivým koncem. Při čtení jsem měla své teorie, ale to jak to dopadlo jsem nečekala.
Úplná bomba to nebyla, ale knihu určitě doporučuji. Téma laktační psychózi je rozhodně zajímavé.
mně se to moc líbilo,jde vlastně o ztrátu identity,hlavní hrdinka si přestane věřit a navzdory všemu uvěří že je vražedkyně svého vlastního syna a trvá dost dlouho než si uvědomí že je s ní manipulováno a konečně se tomu postaví.
Paródia na dobrý thriller... Zbytočne sa to naťahovalo, chaos v postavách, zaujímavé to bolo až na konci.. Námet dobrý, ale spisovateľka absolútne nevyužila potenciál príbehu. Keby to malo o 200 strán menej tak okej.
Autorovy další knížky
| 2018 |  Ztichlý dům |
| 2019 |  Podivná holka |
| 2021 | Než bude pozdě |
| 2021 | Noc, kdy zemřela |
| 2022 | Hlas do ticha |
(SPOILER) Tento thriller, autorčina prvotina, začal celkem nenápadně, náznaky něčeho děsivého se objevovaly postupně. Ve druhé půli ovšem nabral takové tempo a napětí, že jsem od něj jen těžko odcházela. Susaniny pocity viny, strachu, zmatení a vůbec neschopnost vyznat se sama v sobě mi ji tak přiblížily, že jsem jí upřímně držela palce. Jenny píše navíc super čtivě. Ano, konec je překombinovaný, ale mně spíš vadilo množství nelogičností - např. Mark se distancoval od "přátel" z univerzity, ale přitom si kousek od kanceláře kápa party koupil dům; když sehnal Susan právničku pracující v oné firmě; lidem, kteří mu vlastně zničili život, věřil víc než své ženě... A nechápu, proč se kniha jmenuje v češtině Ztichlý dům. Vcelku to byla skvělá jízda, ale jak se dalo očekávat podle anotace, plná bolesti.