Na hraně temnoty
Nathaniel Wonderful , Theodora Stonewall
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/446149/bmid_na-hrane-temnoty-638070b5d274b.png
4
37
37
Ztracen v čase série
1. díl >
Drahý čtenáři, zůstavuji Tě s událostmi, které se odehrály v jiném světě, jiné době, a především v životě jiného muže jménem Zakhar. Čaroděje, jenž nalezl svobodu a vykoupení na místě z nejbeznadějnějších. Na dně starého kalamáře a na hrotu ostrého pera. Jsem povinen Tě však předem varovat, neboť tento příběh je vskutku ohavný. Krev prosakuje jeho zápletkou a kane po listech knihy, již právě držíš ve svých rukou. Cítíš to horko, které z ní sálá? Slyšíš ten tichý tlukot srdce? Ještě není pozdě ji odložit… Neboť do morku kostí zkažené jsou postavy v ní. Postavy, jež skutečně žily a stále žijí v tom cizím a nepřátelském světě. A námět, můj drahý čtenáři, ten samotný je na výsost odporný a věř, že pro mnohé taktéž i děsivý. Nerad bych ovšem, aby zde došlo ke zmýlení, neboť bez seznámení se s neřestí, nelze doceniti krásu ctnosti. Obojí skloubí se totiž v každém z nás a jen když nalezneme odvahu, prozkoumat pečlivě obě strany téže mince, můžeme teprve s jistotou říci co přesně se v dotyčném člověku skrývá a jaký skutečně je. Pakliže jsi dočetl až sem, vyzývám tě – Obrať list, smrtelníku…... celý text
Thrillery Literatura česká Fantasy
Vydáno: 2020 , Kateřina Mudroňová , vlastním náklademvíce info...
Přidat komentář
Květnatý styl psaní asi nebude sedět každému, ale co se mě týče, čtení jsem si užívala, bavila mě nápaditá přirovnání, k Zakharově zpovědi mi vše dokonale sedělo.
Na hraně temnoty se nesoustředí na samotný příběh, ale především na to, co se děje uvnitř Zakharovy hlavy. Kvůli jeho dětství je naplněn nenávistí vůči lidem a vůči dotekům. Nenávidí každého koho potká, nesnáší lidi celkově. Neustále ho pronásledují myšlenky, jak někomu co nejvíce ublížit, tak moc život ublížil jemu. Dopředu ho žene myšlenka na to, jak získá věc, po které touží.
Zakharova osoba je vykreslena skvěle, barvitě, při čtení z knihy doslova sálá nenávist a všechny ty pocity, které cítí. Atmosféra je přesně tak temná, jako jeho myšlenky. Myšlenky a pocity, které nejsou ničím překvapivým, vezmeme-li v úvahu, co prožil.
Na hraně temnoty je kraťoučká kniha a myslím, že víc stran nepotřebuje. Postupem času na mě začalo být myšlenek o Zakharově nenávisti příliš, chvíli jsem měla pocit, že celá kniha má být jen o tom, jak nenávidí. Samozřejmě, je to zásadní, tak se zkrátka cítil, ale stávalo se, že když jsem měla pocit, že konečně začne víc příběh, skočilo vše opět k myšlenkám na nenávist.
Plné hodnocení dát nemůžu, ale myslím si, že kniha a především její autoři mají potenciál a sama jsem zvědavá, jak bude Zakharův příběh pokračovat. Do dalšího dílu se určitě pustím.
Na hraně temnoty je netradiční fantasy příběh o mladém čaroději, prosáklý krví a temnotou skrz na skrz. Už během několika málo stran je jasné, že Zakhar není typickým hrdinou. Má značně pohnutý osud – je míšenec, na něhož ostatní koukají skrz prsty, matka jej odložila do sirotčince, kde zažíval velmi krušné chvíle, a zároveň se mu dostávalo pozornosti, o kterou rozhodně nestál. Nese si tak s sebou těžké břímě a nenávist. Nenávist tak velkou, že prorůstá celým příběhem skrz naskrz. Prožijete s ním vztek, frustraci i deprese a nahlédnete do hlubin jeho pokroucené mysli.
Pohled do Zakharovy vědomí jsem z celé knihy vnímala nejsilněji. Vždy je osvěžující číst něco, co se vymyká zajetým kolejím. Imponovala mi jeho touha změnit svůj osud a jeho zlobu bych chápala, kdyby však nebyla až chorobná. Nenávist téměř ke všemu, co se jeho směrem jen podívá, z něj postupně udělala velmi předvídatelného hrdinu. Na konci se sice objevila postava, která do tohoto jednoduchého vzorce vnesla vítr, ale než se čtenář naděje, je konec. V tomto případě přišel až příliš brzy.
Autoři píší netypickým stylem, takže pro někoho možná nebude jednoduché se začíst. Osobně mi archaičtější jazyk nevadil, jako spíš to, že z něj autoři místy lehce vypadávali. Rozhodně však oceňuji barvité popisy i velkou slovní zásobu. Děj také doplňují krátké úryvky z knih učenců, které svět dokreslovaly. Bohužel jsem ale nedostala možnost tento svět sama poznat a mezikapitolky tak poněkud ztratily na svém kouzle.
Celkově tedy Na hraně temnoty vnímám hlavně jako psychologickou sondu do jedné zničené mysli, jelikož kompozičně nám to místy až příliš vázne. Dvakrát se zopakuje téměř totožná scéna a dvakrát během krátké chvíle dobrodružství v podstatě samo nakráčí za Zakharem až domů. Jako kdyby autorům došel dech, a přitom jsme toho se Zakharem prožili tak málo. Možná kdyby se trochu více rozmáchli, byla bych nakonec spokojenější…
Hodnocení: 55%
Za poskytnutí knihy k recenzi moc děkuji autorům.
Hned v úvodu je čtenář varován, jak ohavná kniha bude a že “krev prosakuje jeho zápletkou a kane po listech knihy.” O to víc jsem byla zvědavá, jaká kniha bude a zda bude opravdu tak odporná a děsivá.
Hlavní postavou je mladý čaroděj Zakhar žijící v sirotčinci, který nemá rád něčí přítomnost a je nejradši sám, dokonce má fóbii z lidí a jejich dotyku. Ze sirotčince ho vezme jiný čaroděj, kterému začne sloužit.
Zakhar je na jednu stranu cílevědomý a nic ho nezastaví. Na druhou stranu je podle mě až bezcitný a je schopný jít přes mrtvoly – hlavně, když dosáhne svého. Jeho postava je dost podrobně popsaná a svým způsobem zajímavá – přesto mi ale svým chováním a jednáním příliš k srdci nepřirostl. Celkově je na mě kniha až moc ponurá a temná a určitě je potřeba s tím při čtení počítat – ovšem v úvodu je to jasně napsané, žádné lehké čtení to opravdu není. Je pravda, že nic podobného jsem ještě nečetla, takže je kniha určitě originální.
Dopředu jsem byla varována před brutalitou, nechutnostmi a přílišným naturalismem, s čímž můžu po dočtení jen souhlasit. Osobně mi chladnokrevnější čtivo nevadí a vlastně jsem ani nečekala, že mě může v tomto ohledu něco překvapit, očividně ale stále existují hranice, které lze posouvat. Teď nemluvím o úmyslně odpudivém prostředí, do kterého je příběh zasazen (výkaly, mrtvoly, potoky krve), ale o hlavním hrdinovi, který je sám o sobě největším bobkem ze všech. Posera, urážlivý hajzlík a neskutečně nesympatický vypravěč, díky čemuž se k němu zle nachází cesta. Paradoxem je, že právě příšerný charakter z něj dělá výjimečně zajímavou postavu, o jakou čtenář běžně nezavadí. Na pouhých 160 stranách se stáváme svědky naprostého rozkladu osobnosti, deprese, frustrace, prozření a nalezení životního cíle. Není to lehké čtení, právě naopak. Jde o hloubavou sondu do zraněné lidské duše, kterou je místy zatěžko číst. A přesto má něco do sebe!
S knížkou mám vlastně jen jeden výraznější problém a tím je délka. Na takto krátkém úseku při detailní práci s charakterem nezbude dostatek prostoru na nic jiného. Byly nastíněny myšlenky, dějové linky a výborné vedlejší postavy (krkavec), o kterých se chci dozvědět víc, jenže najednou konec. Cítím se ochuzena o zbytek načnutého příběhu a přijde mi, že šlo jen o ochutnávku, která mě namlsala, aby v nejlepším skončila. Knížka je úžasně zpracovaná, má ilustrace, zajímavé fonty a výborný styl psaní - rozhodně jde o dílo, kterému bylo věnováno kvantum práce (šťouranec do protěžovaných autorů nejmenovaného nakladatelství, kteří vydávají patlanice sesmolené za pár hodin).
Takže přestože si myslím, že spojení duologie do jednoho svazku by bylo lepším krokem, i takovýto úvod do Zakharova putování mě zaujal. Minimálně zmíněným stylem psaní a vedlejšími postavami, když už ne samotným čarodějem, kterého si jde oblíbit jen velmi těžko.
Hodnocení: 60%
Kniha o čaroději, který nezačal svůj život krásně a už vůbec ho nečeká krásná budoucnost. Nebo možná je v něm víc, než si všichni myslí ? Těžko říct... tu možnost posoudit to , budu mít až s dalším dílem.
Jediné, co zatím vím jistě je, že anotace a předmluva této knihy nelže . Autoři rovnou upozorňují, že je to příběh temný a krvavý.
Do knihy jsem šla celkem na slepo. Až tak moc temné příběhy příliš často nevyhledávám. A nikdy jsem nečetla ani nic, co by vzdáleně připomínal ten to .
Ta deprese, která z příběhu na vás sálá , není úplně příjemná a o to víc se kniha těžce čte.
Ale zároveň zrovna ta depresivní atmosféra vás nutí číst dál. Protože snad každý chce vědět zda se to světlo objeví, nebo to opravdu bude mít tak drastický konec (já se přikláním k tomu drastickému).
Každopádně tenhle díl bych řekla , že vás do příběhu jen zasvětí a dost záleží na pokračování, abych mohla soudit zda to stálo za to číst a nebo ne. Ten to díle se spíš věnuje hlavní postavě, která se pere s minulostí. Protože minulost číhá na každém rohu. Tedy víc než akce, zde bylo víc myšlenkových úvah a podobně. A mě víc té akce chybělo. Tak snad se dočkám .
V první řadě bych chtěla poděkovat autorům @nathanielwonderfull a @stonewalltheodora za možnost si knihu přečíst.
Když jsem knihu dostala vůbec jsem netušila co čekat. Kniha mě velmi překvapila, rozhodně se nejedná o běžné fantasy ke kterému se dostávám klasicky. Už na začátku mě velmi zaujalo velmi zajímavě sepsané “intro”, které skvěle uvede do příběhu. Jedná se o takovou osobní zpověď hlavní postavy, která má naprosto skvěle propracovaný charakter. Celkově je kniha velmi čtivá a opravdu se mi líbí styl psaní autorů. Příběh má celkem svižný děj a skvělou i když trošku temnou atmosféru. Velmi příjemné podtrhnutí děje bylo i vložení básní a dalších úryvků do knihy. Pokud hledáte netradiční fantasy knihu rozhodně doporučuji knihu přečíst.
Jelikož fantasy není úplně můj šálek kávy, o to víc jsem byla zvědavá, jak se s knihou poperu. Tato štíhlounká knížka, kterou neseženete v běžném knihkupectví, protože autoři si ji vydali sami, se mi moc líbila. Naznala jsem, že je to skvělý fantasy román s prvky thrilleru a thrillery já mám moc ráda. Já sama bych moc ráda věděla, jak se bude Zakhar a havraní vtipálek dál vyvíjet. Pohltila mě atmosféra, kterou kniha oplývá, příběh má spád a charakter hlavní postavy je velmi zajímavý. Líbí se mi styl, jakým je napsána, černý humor i stinná stránka Zakhara. Určitě to nebyl ztracený čas. Takže si prosím, další díl...
P.S.: Když se do čtení knihy úplně ponoříte, přestanete vnímat svět kolem, přenesete se do příběhu a vychutnáte si i to, jak se vám ježí chlupy na zátylku...
Byla jsem oslovena o recenzi této knihy (o které jsem do té doby nikdy neslyšela) přímo autory, což mě samozřejmě velmi potěšilo, ale mnohem víc mě potěšilo, že tahle fantasy je sakra dobrá!Zakhar vyrůstal v klášteře pod "laskavou rukou" otce Horima, do doby než byl prodán jako učeň čaroději Azarovi. Jeho život plynul klasicky, do doby než se poprvé setkal s krvavým démonem O´moro, kterému měl být obětován. Azarov umírá a Zakhar je rozhodnutý vydat se pohoří Algharb, neboli hor mrtvých, kde se dle informací nachází skrytý Necronomicon. Při plnění svého plánu se v Zuslku setkává s Božidarem Stachanovem, tzv.kupcem, kterému se přezdívá medvěd. A výprava může začít!
Tahle útlá knížka, kterou si autoři vydali sami je skrytý poklad. Pro milovníky fantasy je to příběh, který v sobě snoubí krvavý a drsný děj s krásou kouzel, odhodlání a psychologie. V knížce je cítit láska autorů k psychologii, jelikož je zde začlen vznik Nigreda, Rubeda a Albeda, ale Jungovci zde velmi snadno prokouknou i inspiraci lucidním sněním, nebo kolektivním nevědomím.
Směkám! Tohle se neskutečně povedlo. Knížka je doplněna o upravené fotografie a já se moc těším na 2.díl :)
Moje hodnocení: 10/10
Tak tahle kniha je podle mne opravdu moc dobrá!
Už od začátku vypadá hodně slibně, celkově, myslim, že se zaměřuje spíše na pocity, které jsou velmi živě popsané, až jsem si já sama připadala také na hraně temnoty. Vysvobodil mě až vtipný havran...
Velmi pěkné a zajímavé čtení.
Musím říct, že mě knížka příjemně překvapila, i když mi chvilku trvalo, než jsem se sžila se stylem vyprávění (což se mi ovšem stává poměrně často, každý zkrátka nepíše jako mé zlé dvojče). Souhlasím s komentářem níže, že je psaná vzletně a lehce pateticky, nicméně zrovna tohle mi na knížkách v žádném případě nevadí, a k téhle to sedí. Mimo jiné mě zaujala svou atmosférou, popisy a propracovanou psychologií postav. Jediné mínus spatřuji v tom, že příběh skončil na můj vkus příliš brzy.
Hodně povedená fantasy. Líbí se mi, že i když je kniha krátká, je to plnohodnotný příběh.
Kniha nijak zvlášť neuchvátí, ale ani neurazí. Ze samonákladů se jedná o jeden z lepších počinů, vyjma korektur, především větného členění. Děj se není nijak akční, je spíše pomalejší, předvídatelnější, působí jako "rozeběh" k dalšímu pokračování, neočekávejte žádné velké zvraty. Zajímavě vykreslený charakter hlavní postavy. Celkově za mě fajn průměr.
Asi jsem trochu rozpačitá. Napsané to není nejhůř (stylisticky), ale ten jazyk... rádoby vzletný a učený. Ne. Je to takové... plné klišé. Čtenář dopředu stále ví, co má čekat dál a nekoná se žádné překvapení. Do očí mě též bilo "vykrádání" jiných děl, nebo spíš napodobování. Kniha se ke mně dostala náhodou, z knihobudky, kam také poputuje zpět a po dalším díle pátrat určitě nebudu.
Úvodní část uměleckého životopisu fiktivní postavy, tak by se víceméně dala kniha shrnout :) Moc chválím za vychytanou korekturu, žádnou chybu jsem nepostřehla (narozdíl od prvotiny), přestože grafické zpracování (obálku, ilustrace) měly Nevyzpytatelné cesty lepší. Nicméně se mi líbilo koncipování textu a názvy kapitol, proklady úryvky byly super! Že bych se chtěla stát členem fanklubu hlavního hrdiny, to zas ne, i když se coby charakter celkem povedl - není všemocný, má svoje stinné stránky a temnou komnatu v nitru duše. Jazyk, filozofické úvahy a černý humor jsem si vskutku užívala, ačkoliv jsem měla v první polovině trochu problém se začíst a vedlejší postavy na mě působily krapet šablonovitě. Ale Krkavcovy hlášky mě fakt bavily (úplně mi scéna evokovala Juraje Červenáka a jeho duo Rogan-Goryvlad) :D Po dějové stránce se tam toho bohužel neodehrálo příliš mnoho - a vlastně mi ani není jasné, ze kdy příběh čaroděj vypráví (nebo to byl účel?) :) Každopádně převažují pozitivní pocity a novela rozhodně nebyla ztracený čas!
Detailně zpracovaný rozklad osobnosti a lidské psychiky. Už jen kvůli tomu jsem zvědavá, co přinesou další díly.
Ačkoliv jsem zatím knížku Na hraně temnoty nedočetla mohu říct, že jí lapám jedním dechem a to z toho důvodu , že si připadám jako bych byla já hlavní postavou. Autoři knihy nešetřily fantazií a kombinací slov. Máte pocit, že vnitřně soucítíte s postavou ,která se knize postupně rozvijí. Příběh Zakhara , který to ve svém životě neměl jednoduché ve mně vzbuzoval nostalgické vzpomínky a sama mohu říct, že v některých pasážích ve mně vzbudil příběh takové pocity, že jsem si musela dát na chvilku oddech , ale chci jí dočíst protože jsem zvědavá jak příběh dopadne . Pokud chcete kvalitní čtivo rozhodně doporučuju všemi deseti .
Ano, Ano to je přesně ono co očekávám od českých autorů.
Hned jsem si vzpomněl na Koniáše a nebo Baklyho od Pana Žambocha.
Jeden hrdina, jeden svět, jeden osobní příběh, ale spousty smrti, krve a démonů jak už skutečných tak i těch osobních.
Na téhle knize mě dostala ta osobní stránka věci, žádné přehnané fantasy klišé, žádné bitvy obřích armád a kouzla, která mění cely svět ale příběh jednoho člověka.
Zakhar, prožil nešťastné dětství a kruté zacházení, které ho vymodelovalo do dokonalého psychopata a asociála s postranímy úmysly. Pomocí temného artefaktu, Necronomikonu (hned jsem si vzpomněl na Lovcrafta, kde je tahle kniha spjatá z většinou povídek tohohle mistra horroru). Chce se stát nejmocnějším čarodějem a pomstít se každému člověku na světě.
Má to ale jeden háček, nikdo přesně neví kde se kniha nachází. Navíc není jediný kdo po ní pátra, démoni mají také své tajné plány s tímhle mocným předmětem. Velmi se těším, jak dopadne tahle temná cesta strachem a smrtí za znovu získáním moci a sebe kontroly nad strachem z méně cennosti.
Opět netradiční fantasy s hlavní postavou, která působí spíše jako anti-hrdina. Tentokrát to jde spíše do hloubky, pravděpodobně nese poselství o lidstvu a chování. Ale záleží na každém čtenáři, jak to pojme. Každopádně je to tak trošku temnější právě díky všem těm myšlenkám a názorům...
Zakhar, chlapec odložen na prahu sirotčince a "opečováván" otcem představeným nepatřičným způsobem se dostává do učení čaroděje Azarova. Po tři roky mu byl po ruce a zároveň se ho stranil a spoustu času věnoval samostudiu... Dokud mu cestu nezkřížil démon.
Hlavní hrdina je dost netradiční. Chlapec, který vyrůstal bez rodičů a bez lásky. Otec Horin a jeho velké ruce v něm vypěstoval fóbii z fyzického kontaktu. Byl přemýšlivý, ambiciózní a zkažený.
Přiznám se, že se mi hlavní hrdina dostal pod kůži a otevřel některé staré rány nebo chcete-li dveře, které měly zůstat zavřené.
První polovina knihy je hodně dějová a ohromě mě bavila. Druhá už míň a místy tam byly stránky plné až psychadelických úvah a retrospektivních pasáží.
"Zvláštní pocit, slyšet plynout zrnka z přesýpacích hodin pozpátku."
Hodnocení: 4/5
Slibně našlápnutá TEMNÁ série.
Škoda toho pomalejšího tempa od událostí s Božidarem, ale konec mi to vynahradil. Líbil se mi malý formát i grafické zpracování, ani k typografii nemám výtky. A hlavně se klaním jazykovému mistrovství autorů, to je slast! Jsem zvědavá, co bude dál.
Líbí se mi, že autoři si neberou servítky, žádné zlehčení či jiné ústupky, které jsou dnes moderní. Příběh mně vtáhl do děje, temnější a dobře psané.