Ztracená místa, tajná města a jiné záhady na mapě světa
Alastair Bonnett
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/243272/mid_ztracena-mista-tajna-mesta-a-jine-z-243272.jpg
3
32
32
Turistický průvodce? Sociologická studie? Geografická příručka? Historická esej? Filozofické zamyšlení? Výrazů, jimiž se dá charakterizovat nejnovější kniha Alastaira Bonetta, je celá řada. Autor čtenáře zavede na 47 neobvyklých míst po celém světě – od Leningradu na chladném severu po Mekku v rozpálené poušti, od vod Bengálského zálivu po hory střední Ameriky, od míst obecně známých až po taková, jež zná jen pár místních domorodců.... celý text
Literatura naučná Cestopisy a místopisy
Vydáno:
2015
,
Jota
Originální název:
Unruly Places: Lost Spaces, Secret Cities, and Other Inscrutable Geographies, 2014
více info...
Přidat komentář
Ztracená místa – ideální výlety pro ztracené duše… říkal jsem si, když jsem knihu otevíral. Ostatně – jeden takový ztracený svět mám hned za humny. Krajina posetá nádobím – tak ji pojmenoval můj kamarád a místní spisovatel Roman Kozák v knize Šumavská přicházení.
Žil jsem v Sudetech severočeských, kde vysídlení původního německého obyvatelstva nezanechalo příliš velké jizvy v krajině. Jen v duších pamětníků. Moje babička utekla za Protektorátu do vnitrozemí. Po válce se vrátila do svého domova. Její otec umřel během totálního nasazení na zápal slepého střeva. Měla spoustu důvodů celé to období nenávidět. Nadávala na Němce, nadávala na Rusáky… Škoda, že jsem si s ní o tom nepovídal víc. Tehdy mě to moc nezajímalo. Babička je už dlouho po smrti. A já se ze severu přestěhoval na jih. Do šumavských Sudet. A teprve tady, když jsem se procházel mezi zdivočelými zbytky zaniklých obcí, jsem naplno pochopil, jakou tragédií pro obyčejné lidi válka byla.
Ale Šumava není jen pomníkem ztracené (nebo chcete-li vyhnané, odsunuté) německé menšiny. Je také pomníkem nemilosrdného komunistického režimu, který zemi obehnal ostnatým drátem a hranice nechal (mimo jiné) hlídat samostatně útočícími psy.
A právě pro nás, co jsme žili čtyřicet let za těmi dráty, asi úplně neplatí to, co Bonnett píše na závěr knihy: „Možná je načase přiznat, že hranice nás inspirují a že je máme prostě rádi. Svět bez hranic nejspíš zůstane navždy utopií, ale i kdyby se stal realitou, asi by nás moc nebavil…“
Ale přiznávám – malinko jsem si účelově upravil kontext oné věty. Protože když si přečtete knihu, pochopíte, jak to autor skutečně myslel. Ztracená místa jsou pro Bonnetta – profesora sociální geografie na univerzitě v Newcastlu – spíše jakýmsi „oslím můstkem“ pro zamyšlení nad tím, co pro nás vlastně znamená místo, kde žijeme. Jak nás utváří. Jaký má vztah k dějinám obecně, k dějinám národa nebo k dějinám jedince. Jakou paměť má krajina, má-li vůbec nějakou? Jak s těmi místy nakládáme? Jsme jako lidé „topofilové“; jsme „tvorové vytvářející a milující místa“? Podobná zamyšlení najdete třeba v knihách Václava Cílka.
Pokud se tu a tam nad něčím podobným zamyslíte, knihu vřele doporučuji. Pokud ne, tak ji doporučuji jako dobrý začátek, jako inspiraci, nad tím začít uvažovat…
Pro mne to byla zajímavá kniha.Dozvěděl jsem se o místech o kterých jsem ani netušil , že existují.Bylo zajímavé popřemýšlet si o netradičních místech netradičním způsobem. Děkuji autorovi za rozšíření našich vědomostí.....
Kniha, která zpracovává zajímavá témata. Jediné co mi u ní chybělo byly nákresy, případně mapky popisovaných oblastí.
Tohle opravdu není špatná kniha, autor místa popisuje poutavě, z hlediska historického i z hlediska novodobého. Ale velikou chybou je absence obrázků, které by dokreslovaly a rozvíjely čtenářovu fantazii, a čtenář si tak mohl dané místo představit.
Štítky knihy
záhady tajemství mapy zaniklá místa ztracená města tajná města a místa
Autorovy další knížky
| 2015 |  Ztracená místa, tajná města a jiné záhady na mapě světa |
| 2018 |  Nové pohledy |
Kniha mne příliš nenadchla, některé části sice byly celkem zajímavé, ale dost jich bylo také nudných.