Ztracené kuře (eseje, glosy, recenze)

27.07.2012

Vynikající, hluboce duchovní kniha brněnského básníka. Mne zastihla (náhoda neexistuje, aneb dívejme se pořádně) ve stejný den, kdy jsem si četl o tom, jak jsou Indiáni se svou zemí svázáni hroby svých předků, o čemž se tady také mluví – „Neboť míra našich domovů je dána tím, jak hluboko zapouštíme svými mrtvými kořeny do země" –, jakož i o opětovném (ne-li hůř, totiž stálém) odsunutí smrti kamsi na periferii života a plundrování hřbitovů. A spousta esejí a kritik na téma knihy.

Výpisek (a velký objev pro mne!): „Ale v prošlých letech jsem měl „ničím nezastupitelný pocit češství a evropanství" jen jednou, když jsem loni na podzim navštívil malou a zcela neznámou vesnici Oslnovice v cípu znojemského okresu. Tato vesnice při stavbě Vranovské přehrady přišla o farní kostel ve starém, zatopeném Bítově. Nový Bítov byl daleko, pak přišla válka a poválečná léta s jinými starostmi i hrůzami. V roce 1969 měl být v Brně-Králově Poli stržen památkově chráněný kostelík, secesní stavba z roku 1915 podle návrhu a s vnitřní výzdobou malíře Jano Kohlera.

Lidé z Oslnovic tento kostelík pečlivě rozebrali, zakonzervovali a převezli k postavení domů. Pak následovala normalizace a zákaz stavby od komunistických mocipánů. Ti lidé dvacet let tento kostelík uchovávali po kůlnách, stodolách a mlatech statků, aby ho po roce 1990 tiše postavili a dominantou dosud bezvýznamné obce je pojednou nádherná a stylově čistá secesní stavba, sloužící plně svému sakrálnímu účelu."