Ztracené město opičího boha
Douglas Preston
Legenda stará pět set let. Pradávná kletba. Šokující medicínská záhada. A průkopnická expedice do nepoznaného srdce nejhustší džungle na světě. Již od dob konkvistadora Hernána Cortése kolovaly mezi lidmi zvěsti o ztraceném městě nesmírného bohatství ukrytém kdesi v honduraském vnitrozemí jménem Bílé město nebo Ztracené město opičího boha. Místní domorodci varovali, že každý, kdo do posvátného města vstoupí, těžce onemocní a zemře. Přesto se mnozí dobrodruzi i vědci odvážili do neproniknutelné smrtící džungle, která však dlouhá léta nechtěla své tajemství vydat. Až expedice vědců vybavená přísně tajnou technologií a provázená autorem bestsellerů Douglasem Prestonem potvrdila, že Ztracené město opičího boha není jen legendou. Preston a jeho tým překonávali mnohé nástrahy zrádné, ale nepopsatelně krásné divočiny. Čelili průtržím mračen, smrtícímu tekutému bahnu, úmornému hmyzu často přenášejícímu hrozivé nemoci, hladovým jaguárům i nejjedovatějším hadům. Avšak teprve když se vrátili domů, postihla je ta největší rána: Preston i mnoho dalších zjistili, že se v ruinách města nakazili děsivou, někdy smrtící a nevyléčitelnou nemocí. Napínavá a šokující kniha plná barvité historie, dobrodružství, při němž tuhne krev v žilách, i dramatických zvratů: Ztracené město opičího boha je zcela pravdivé očité svědectví o jednom z velkých objevů jedenadvacátého století.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 2018 , CPressOriginální název:
The Lost City of the Monkey God, 2017
více info...
Přidat komentář
Moje asi první cestopisná kniha vůbec, k níž jsem se dostala díky panu Prestonovi, kterého zbožňuji a obdivuji - nyní ještě více. Poučné, ohromně zajímavé - zbytečné něco dodávat, poučte se sami... Spousta informací, které člověk neví a důležitých myšlenek, které ho jen tak nenapadnou. Také mě dále velice zajímaly fotky protagonistů na netu a samozřejmě video s komentářem autora. Doporučuji.
Asi nejsem jediný, kdo očekával dobrodružnou knihu, ale přestože jde spíše o literaturu faktu, zklamán určitě nejsem. Kniha je přecpána mnoha zajímavými událostmi z dějin Hondurasu a vůbec Ameriky, jakož i detaily dobrodružné cesty objevitelů titulního města a také informacemi o šíření infekčních chorob v minulosti a možná i blízké budoucnosti. Celkově jsem tedy mile překvapen a potěšen.
Kniha se mi dobře četla, je v ní spoustu zajímavých informací nejen ohledně archeologie, objevení ztracených starobylých měst a civilizace, ale také se dozvíte spoustu věcí co se týkají politiky a poměrů v Hondurasu. V závěrečné části knihy je mnoho zajímavého o nebezpečných nemocech, zajímalo by mě jak je na tom po zdravotní stránce autor dnes. Uvítala bych více foto ze zkoumané oblasti, které autor nafotil. Nicméně kniha zajímavá mohu doporučit k přečtení.
Díky, pane Prestone (ten výlet byl fajn, i když jsem už hořela netrpělivostí, kdy po tom přešlapování na místě konečně začneme HLEDAT), díky Wikipedie (a vám, nadšenci, kteří ji rozšiřujete o ty tuny informací), díky Google za všechny ty úžasné weby, na které jsi mě nasměroval, budu je procházet ještě týdny a už teď se na to těším!!
Původně jsem čekala nějakou dobrodružnou fikci a od knihy jsem neustále odbíhala (což není chyba knihy). Paradoxně mě nejvíc nezaujala expedice, ale následné úvahy o epidemiích a jejich vlivu na devastaci původního obyvatelstva Nového Světa. Musím uznat, že to má hodně do sebe, včetně neveselého výhledu do budoucnosti.
Stojí za přečtení
Inu, čekal jsem víc, ale tak se mi to celkem líbilo. Zajímalo by mne jak je na tom Douglas dnes...
Výborná knížka, i když tak trochu záhadná, hafo informací okolo a o ztraceném městě tam toho zase tolik není. Vím, že je výzkum na začátku, ale nějak to ve mně zanechalo pocit, okousaného koláče, z kterého to nejlepší zůstalo na talíři. To byla jedna věc, druhou byl český překlad. Tolik chyb a překlepů v knížce jsem snad ještě nezažila. Tek místo řek, re místo že a spousta, spousta dalších, které už si nepamatuju, ale při čtení mě tahaly za oči. Příště by to chtělo lepšího korektora. Tohle si pan Preston vážně nezaslouží.
Jeden z nejlepších cestopisů, co jsem kdy četl. Vypráví o ztraceném města Ciudad Blanca uprostřed neprostupné divočiny Hondurasu, o kterém kolují fámy, mýty a pověry, je údajně prokleté a hlavně ho posledních 600 let nikdo neobjevil. První třetina knížky vypráví o přípravách a mapování terénu moderní technologie lidar, díky které se povedlo město lokalizovat. Druhá (asi nejlepší a nejnapínavější) pak popisuje celou samotnou expedici. Jaguáři, hadi, déšť a zákony džungle. A třetí je o tvrdém návratu, kdy si polovina zúčastněných přiveze leishmaniózu a snaží se jí více či méně úspěšně zbavit. Autor se pak oklikou dostává k tomu, co vlastně mohlo z ničeho nic vyhladit celou jednu civilizaci ukrytou hluboko v džungelních horách a zkosilo tehdy neuvěřitelných 90% populace Jižní Ameriky (včetně Mayů). A především velmi čtivým způsobem nutí k zamyšlení. Výborná věc. "Nezapomeňte, že nakažlivý virus z deštného pralesa je z každého místa na zemi vzdálen maximálně 24 hodin letadlem."
Autor knihy mě velice překvapil. Nečekala jsem, že je takový dobrodruh. Musí být splněný sen, dostat se na místa dosud neprobádaná a najít historický poklad! Cesta si vyžádala velké oběti a váhám, co vlastně bylo větší dobrodružství: jestli cesta do hlubin honduraského deštného pralesa, anebo boj s parazitem ve vlastním těle. Každopádně doporučuji jako nevšední četbu, navíc doplněnou o fotografie z expedice za ztraceným městem.
Štítky knihy
mýty a legendy záhady divočina kletba džungle domorodé kmeny posvátná místa domorodci nevyléčitelně nemocní ztracená městaAutorovy další knížky
2007 | Relikvie |
2004 | Zátiší s vránami |
2003 | Kabinet kuriozit |
2007 | Kniha mrtvých |
2007 | Relikviář |
Kniha se mi líbila. Četla se rychle a dobře, ale čekala jsem, že to bude dobrodružný příběh tak jsem byla trochu zklamaná, že to byl cestopis tenhle žánr jsem četla poprvé,ale i tak to bylo zajímavé, poučné a dobrodružné téma.