Ztracené světlo
Jill Santopolo
Neodolatelný romantický příběh o přetrvávající síle opravdové lásky se šokujícím, nezapomenutelným koncem. – Lucy stojí před životním rozhodnutím. Než k němu dospěje, bude si muset přehrát svůj příběh, vlastně jejich příběh, od začátku. S Gabem se seznámí na univerzitě v jeden zvláštní den, který promění osudy všech zúčastněných. Je možné, aby našli smysl život jeden ve druhém? Anebo se mají podvolit proudům, které je od sebe odvádějí? Jejich třináctiletá cesta plná snů, touhy, žárlivosti, zrad a nakonec lásky je hlubokým a zároveň čtivým vykreslením jednoho (ne)obyčejného vztahu, ve kterém se může najít každý, kdo miloval...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2017 , Ikar (ČR)Originální název:
The light we lost, 2017
více info...
Přidat komentář
Ač mi nebyli hlavní hrdinové extra sympatičtí, tak jsem se od knížky nedokázala odtrhnout a chtěla vědět, jak to dopadne. Kniha je psaná zajímavým způsobem a určitě oceňuji krátké kapitoly.
V knize je již od začátku několik otazníků, které čtenáře nutí k zamyšlení a hlavně ke čtení. Autorka udávala knize přesně daný směr a tak závěr (aspoň pro mě) nebyl nijak překvapující.
Ráda u knih zmiňuji, zda mi hlavní postavy sedli, ale tady bych se tomu nejraději vyhnula obloukem, protože Lucy ani Gabe nebyli má krevní skupina. Jejich chování pro mě bylo nepochopitelné a proto jsem jejich vztahu ani nefandila.
Co bych ale ráda vypíchla je - čtivost a krátké kapitoly. Díky tomu se kniha četla neskutečně lehce a rychle. Z toho důvodu knihu hodnotím třemi hvězdičkami. Není to úplně špatná kniha, ale chování hlavních postav mi přišlo hloupé a místy až otravné.
Hrozná kniha, absolutně nezáživná a nudná. Nedokázala jsem se pořádně začíst, přeskakovala jsem nejdřív věty a pak celé stránky. V polovině jsem knihu odložila. Naprosto děs o ničem...
(SPOILER) Ztracení a nalezení, a zase ztracení. Ano je to pitomec, ale to je snad každý muž.. Ano, dojde mu, že udělal chybu, a že ona byla jeho život, inspirace, jiskra, ale není první a ani poslední, komu to dojde až když je pozdě.. Pro ni je to velká láska a jako ta vyzrálejší to tak cítí celou dobu, nepotřebuje nakopnout, jenže jak to bývá, dostane karty, které nechce. Začne nový život, miluje ho, i děti, je to vztah, kompromis, láska..ale pak se vrátí TO, on, a ona ví, že ta láska nezmizela a nikdy nezmizí. Ale ne všichni žili šťastně až do smrti..
(SPOILER)
Kniha má dva hlavní hrdiny, kolem kterých se děj točí. Lucy, nadějnou a nadšenou filmovou produkční, a Gabriela, o nic méně nadšeného fotografa. Oba se setkávají ještě v době studií, kdy se jejich sny a budoucnost teprve utvářejí. A setkávají se konkrétně v den, který změní celý svět. Život jim chystá různá úskalí a překážky, nicméně jejich láska i nadále přetrvává. Kniha je vyprávěna z pohledu Lucy, která retrospektivně popisuje různé fáze jejich “vztahu” až do chvíle, kdy musí učinit důležité rozhodnutí.
Už tak nějak z anotace jsem si myslela, které konkrétní datum to bude. A snad neprozradím mnoho, když to teď napíšu :) 11.9.2001 v New Yorku. Když jsem si tohle hned na začátku knihy přečetla, pookřála jsem :) Byť to může znít divně, vše kolem tohoto dne mě fascinuje (asi tak jako letecké katastrofy). O něco méně mě ale už fascinoval vztah samotných hrdinů. Lucy se absolutně nedokázala odpoutat od minulosti, neustále se k ní vracela a nedokázala začít znovu. Gabe byl zase sebestředný blb.. Pak přichází na scénu něco jako milostný trojúhelník a to už mi bylo úplně jedno, jak to dopadne :D Já nefandila asi nikomu. Konec byl zajímavý, ale příliš mě nepřekvapil. Proč je kniha psána retrospektivně a v podstatě vyprávěna Gabeovi, jsem docela brzy odhalila. Kniha je ale napsaná velmi čtivě a díky krátkým kapitolám se i rychle čte. Za mě prostředí super, ale chování postav nee. Nicméně jsem si knihu užila i díky poznámkám holek ze štafety.
Kniha je skvělá, strašně mě bavila. Vůbec mi nevadilo, že je kniha psaná retrospektivně. Děj byl promyšlený, emocionální a složitý. Hlavní postavy byly skvělé, ovšem hlavní hrdinka mě začala v průběhu hodně štvát. Ovšem bylo to kvůli tomu, že máme obě jinak postavené životní hodnoty. Styl psaní perfektní, kniha se nedala odložit. Doporučuju!
Příběh rozmazlené, bohaté ženy z newyorské smetánky, která, nemaje jiných problémů, kmitá mezi láskou typu Požár a Krbový oheň. Zaměřeno na city hlavně žen, většina mužů odkládá nebo udiveně omdlévá.
Jestli to nese edici světového bestselleru, tak teda za mě to nemá ani na průměrnou knihu. Příběh je formou vyprávění, s tím nemám problém ale v téhle knížce těžká nuda. Dlouho se mi nestalo, abych některé věty přeskakovala. Pořád a dokola skoro v každé kapitole citové výlevy hrdinky. Celou knihu jen popisuje průběh života a taky všechno spisovatelka nezapomněla zabalit do dokonalého života plného cestování a luxusu. Bez toho by to asi nebylo ono. K postavám jsem neměla absolutně žádné pouto a kdyby Lucy měla jenom jednu kamarádku asi by mi to i stačilo. Některé postavy zbytečně zmiňované pár vět o nich a konec. Jak to dopadne jsem si dokázala představit už ani né v polovině. Jediné plus kniha má krátké kapitoly. Měla jsem ji přečtenou během dvou večerů. Hlavní důvod? Ať už to můžu uzavřít a číst něco lepšího.
(SPOILER)
Knihu bych si přečetla ještě několikrát a mám to v plánu:)
Neskutečně si získala moje srdce a na místě Lucy jsem se také ocitla... a chápu jak to měla ona těžké
Gabe x Darren?
Romantický příběh velké lásky Gabea a Lucy. Vyprávěný zpětně, takže veškerý děj se již odehrál a to je důvod, proč jsem strhla jednu hvězdičku. Vadilo mi to. V podstatě Lucy vypráví o svém životě. Hodně se zamýšlí, nad láskou, prací, dětmi..má to filosofický nádech. Hodně je v popředí myšlenka “co by-kdyby”..
Knihu jsem přečetla až na druhý pokus. Poprvé se mi do ní nepodařilo začíst a tudíž jsem ji odložila. Během druhého čtení mne kniha nijak neoslovila,až po překlenutí zhruba první třetiny mne čtení začalo bavit a byla jsem zvědavá, jak se příběh bude odehrávat dál. Co mne na knize nejvíce dostalo, byl konec. Přiznávám, že i slza ukápla.
„Četla jsem ten e-mail snad stokrát. Možná dvěstěkrát. Rozebrala každé slovo. Každé interpunkční znaménko. Hledala jsem skryté významy, cokoli, z čeho bych poznala, jak se cítíš nebo co si myslíš. Pokoušela jsem se přijít na to, jestli ti chybím, jestli sis nenašel někoho nového.“
Emocionální ždímačka s plačtivou zápletkou, která by se dala shrnout do všeříkající věty: „Proč jsem si, já nešťastná, nevzala Pištu Hufnágla!“ Ona to Jill Santopolo jistě myslela dobře, ale cpe do příběhu tolik romantického patosu, že je z toho vesnickému balíku, jako jsem já, maličko šoufl. Nehledě na to, že se všechno to zamilované chování ústředních postav s realitou míjí asi tak o dvaačtyřicet světelných let. Jinak ovšem milá ukázka ženského pitvání se v každém slově; co jak kdo myslel a co se za tím či oním ve skutečnosti skrývalo. Navíc, když autorka mimoděk vyložila karty na stůl už ve čtrnácté kapitole, těch dalších šestašedesát mě už naneštěstí nemělo čím dojmout. Tak snad jindy, v jiné realitě.
Už jednou jsem zkoušela knihu otevřít, ale nepodařilo se mi začíst a na nějakou dobu jsem jí odložila. Nedávno jsem se k ní vrátila a jsem ráda. Takto krásný a jedinečný příběh jsem dlouho nečetla. Celý příběh jsem přečetla jedním dechem a každou volnou chvíli přemýšlela, jaké rozhodnutí bude muset Lucy udělat. Chvíle, kdy jsem to zjistila, mi vyrazila dech.
Příběh je vyprávěn z pohledu Lucy na její romantický a milostný život od atentátu na dvojčata (kdy potkala Gaba) až po „současnost“. Odvíjí se postupně od prvního setkání s Gabem a občas zabloudí vyprávěním do jiné doby. Ale i tak to příjemně navazuje a čtenáři to nijak nemotá mysl. Právě naopak, doplňující informace z jiné doby pomáhají k lepšímu pochopení celého vyprávěného příběhu. Čtenář má díky způsobu vyprávění pocit, jakoby příběh prožil také – což už opravdu něco znamená.
Od knihy určitě neočekávejte pomalou romantickou linku. Na prvních stránkách do toho spadnete po hlavě a pak už se jen necháte unášet vyprávěním. Přijdou těžká rozhodnutí a nervy drásající situace, kdy nedokážete předpokládat, co se může stát, až se to najednou opravdu zvrtne a vy už jste to po tom všem ani neočekávali. Každá stránka vás nutí číst dál a ty krátké kapitoly tomu ještě napomáhají.
Knihu doporučuji. Věřím, že je to kousek, který v knihovně nesmí chybět žádné romantické duši, jenž má zálibu v napětí. Za mě je to tedy 5/5 hvězd.
Romantické knihy mám ráda, ale u této mi nesedl styl vyprávění. Knížka je napsaná dobře, ale mě to nějak celkově neoslovilo.
Oddych mezi thillery. Ale raději je budu číst bez oddechu, než znovu narazit na takovou blbost.
(SPOILER)
Pozor, možné spoilery!
Darren nebo Gabe? Já mám jasno.
Kniha mě k sobě připoutala svojí čtivostí. Stránky ubíhaly, ani nevím jak. Líbil se mi i styl psaní. Myslím, že čtenářům brzy dojde, proč je příběh vyprávěn tímto způsobem.
A teď k odpovědi na úvodní otázku. Rozhodně Darren. A proč?
Příběh mně připomněl jiný pár. A to Carrie a pana Božského ze seriálu Sex ve městě. Tam se také Carrie úmyslně týrala. Jak jednou řekl představitel pana Božského, , Carrie si to svým chováním způsobovala sama. A má pravdu. To však nic nemění na tom, že byl Božský prevít, který ke Carrie přišel vždy, když ona byla šťastná, a on většinou ne. A to její štěstí jí překazil. A zde je to podobné. Gabe si mé srdce získat prostě nemohl. Lucy v životě štěstí našla. Darren je dar z nebes. Sobecký Gabe mu nesahá ani po kotníky. Všechny neshody, které Lucy s Darrenem měla, třeba to, že něco naplánoval bez ní, se dalo snadno vyřešit komunikací. Připadalo mně, že se autorka snaží Darrena aspoň trochu pošpinit, ale u mě se to nepovedlo. Já mu moc fandila. A proto konec na mě nezapůsobil tak, jak mělo být záměrem. Kdyby však vztah Lucy a Gabea byl o jen o přátelství, bylo by to přátelství výjimečné, nádherné. Krásné.
Přidávám ukázku z knihy, která přesně vystihuje, jaký názor mám na vztah Lucy a Gabea:
"A já myslela na tebe, Gabe. Na to, jak báječně mi s tebou bylo, ale i jak hrozně. Jak ti šlo vždycky mnohem víc o tebe než o nás. Nakonec se z tvého života stalo Gabeovo představení, a abych si tě udržela, musela bych hrát vedlejší roli. Možná to pro tebe není snadné tohle slyšet, ale je to pravda. Tohle jsem si ten den myslela."
Docela netradiční romantický příběh, který se mi vesměs líbil. Problém jsem však měla s oběma hlavními hrdiny, Lucy a Gabem, a to považuji za celkem zásadní. Nerozumím, co Lucy k sebestřednému Gabovi neustále táhlo. Dle mého názoru Gabe nesahal Darrenovi ani po kotníky. Absolutně jsem pak nechápala Lucyinu motivaci neustále utíkat Gaba utěšovat, sotva se jednou za rok ozval, když doma měla muže, pro kterého byla vším.
Co se mi líbilo, bylo retrospektivní vyprávění knihy formou dialogu (monologu?) a krátké kapitoly, které čtenáře nutí číst neustále dál a dál.
Pěkná obálka nalákala, ale vzdávám na 28. straně. Malinkatá písmenka i styl vyprávění mě nebaví.