Ztraceni na Everestu
Milan Vranka
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/307637/bmid_ztraceni-na-everestu-6YY-307637.jpg
4
60
60
Když v roce 1975 velká britská expedice dosáhla expedičním stylem s použitím kyslíkových bomb, velkého množství materiálu a s pomocí šerpů v těžké jihozápadní stěně vrcholu Mount Everestu, její vedoucí Chris Bonington prohlásil: „Vylézt tuto cestu alpským stylem je nereálné!“ A výzva byla na světě. Psal se 17. říjen 1988. Čtveřice špičkových slovenských horolezců Dušan Becík, Peter Božík, Jaroslav Jaško a Jozef Just přelezla jihozápadní stěnu Mount Everestu až na Jižní vrchol alpským stylem. Just potom sám vystoupil i na hlavní vrchol. Světový výkon z kategorie přelomových! Při sestupu však všichni zůstali nezvěstní…... celý text
Přidat komentář
Mňa príbehy takýchto expedícii fascinujú, aj keď nemám ich zas prečítaných nejak veľa. Tak som si povedala, že nastal čas aj na túto. Kniha o tomto ťažkom výstupe obsahuje snáď všetko - od plánovania expedície, cez prípravu horolezcov, až po to, čo sa dialo potom. Zakaždým ma prekvapí, aké v tej dobe muselo byť ťažké naplánovať takúto expedíciu. Ale najviac ma prekvapí odhodlanie ľudí, ktorí sa do toho pustia a ktorí chcú niečo prekonať. Aj keď v tomto prípade sa im to stalo osudným. Spočiatku som sa strácala v menách, ale našťastie hneď na začiatku sú fotky s menami štyroch horolezcov, ku ktorým som sa v priebehu čítania často vracala. Prvá polovica príbehu sa mi miestami zdala rozťahaná, keďže popisovala kedy ktorý horolezec kam išiel, ale zas, asi to bolo potrebné. Hlavne to bola ich príprava k tomu, aby zvládli vyliezť na vrchol tou najťažšou cestou. Čo sa aj jednému z nich, Jozefovi Justovi, podarilo. Lenže po ceste naspäť ostali všetci nezvestní... A tak aspoň táto kniha pripomína ich odhodlanie, skvelý výkon a poslednú cestu.
Co mě bavilo: Samozřejmě autenticita toho příběhu, kterou čerpal autor z dochovaných písemných, audio a video záznamů, protože sám na místě nebyl.
Co mě nebavilo: Kniha měla být napsána mnohem dřív, skoro 30 let je přece jen trochu moc dlouhá doba, už kvůli rodinám obětí. Trochu jsem doufal, že důvod pro odkládání mohla být naděje, že se objeví těla, to však vzhledem k okolnostem a místu tragédie vlastně dávno nebylo možné.
Více na mém blogu: https://100knih.blogspot.com/
druhá půlka knihy je více méně dokumentační, Hory byly jejich osudem se mi četla mnohem lépe, pokud se to dá říct o příběhu, kde na konci je bohužel smrt....
I kdyz uz od zacatku vite, jak to skonci, stejne vas to dostane. Moc smutne. Nicmene styl knizky, vypraveni atd. me proste nejak neuchvatilo.
Velice silná a poutavá kniha o jednom velkém snu co skončil tragédií. Samozřejmě obdivuhodný výkon všech horolezců, ikdyž asi nikdy nezjistíme proč se stalo, to co se stalo...
Jak to dopadne čtenář ví od začátku. Kniha rekonstruuje úspěšný a obdivuhodný výstup a zároveň tragický sestup z Everestu. V závěru knihy jsou zajímavé medailonky, jak horolezce viděli jejich nejbližší. Doporučuji.
Čtivě popsána touha 4 horolezců zdolat magickou horu Everest, která však skončila tragicky a zasáhla do životů spousty dalších osob.
Kniha mi připomněla heroický výkon našich federálních horolezců a mnohé dovysvětlila. Tenkrát ve Vysokých Tatrách to bylo žhavé téma, zda na to měli - nebo neměli. Nad 8000 metrů nad mořem jde vše stranou a nikdy nikdo neví, co to s ním udělá.
Kniha upomínající na pozapomenutý sportovní výkon slovenských horolezců. Mezi knihami věnující se této tématice jde o průměr - to, co knihu dělá čtenářovi bližští jsou medailonky jednotlivých horolezců, tak jak na ně vzpomíná rodina, přátelé z horolezeckého spolku a ostatní spolulezci. Obsahově i stylem vyprávění trošku pokulhává, stejně jako přehlédnutými chybami v korektuře textu. Obrazové části s fotkami příjemně osvěžují textové pasáže.
Knížku jsem četla jedním dechem, přestože nejsem horolezec a ani nemám k tomuto sportu žádnou náklonnost. Příběh je strhující, srovnatelný s mnoha zahraničními a "slavnějšími", které měly to štěstí být zpropagovány a třeba i zfilmovány. Je neskutečné, co se i "za komunistů" dalo dokázat, a co Čechoslováci také dokázali - navzdory svému horšímu vybavení, mnohdy nevstřícným podmínkám... Obdiv!
Jediné, co bych autorovi vytkla, je přílišná familiérnost - on ty kluky znal, bylo pro něj přirozené s jejich jmény v textu pohazovat sem a tam, ale čtenář neznalý se místy ztrácel. Medailonky jednotlivých osob bych dala z důvodu lepší orientace a představy, kdo byl kdo, na začátek knihy, ne na konec. Případným čtenářům tak doporučuji mrknout nejdřív na medailonky a třeba i fotky, aby si při čtení mohli vybavit u každého jména i tvář a k ní přiřazovat líčený charakter. Podruhé bych si text s tímto vědomím už vychutnala víc.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Hory byly jejich osudem |
| 2012 | Koniec Pavúkov v Tatrách |
| 1989 | Zabudni na Everest |
| 2011 | Nezvestní z Everestu |
| 1997 | Za výzvou velehor |
knihu som si chcela prečítať už dlho. A urobila som jednu podstatnú chybu - našla som si ju v češtine, čo ma pri čítaní dosť rušilo (slovenský autor, príbeh slovenských horolezcov, veru mi tá slovenčina chýbala - mea culpa, mea culpa !!!).
Autor zo začiatku celkom stručne podáva príbeh výpravy, zhruba v polovici knihy dôjde k samotnej tragédii a príbeh náhle končí..ticho..len víchrica hučí nad pustými ľadovými svahmi Everestu. Následne sa púšťa do druhej časti -- vyjadrení známych osobností, pátraní, hypotézam, čo sa tam vlastne prihodilo. A pre mňa snáď najzaujímavejšia bola posledná časť - profily horolezcov a ich životopis. Fotky. Zrazu to boli ľudia, ktorých som si dokázala omnoho živšie predstaviť. Nielen anonymní hrdinovia..ale synovia, bratia, otcovia. Milovali hory, riskovali..ich najbližsí však vykazovali nesmierne silnú podporu a rešpekt ich koníčkom. Príroda je krásna, a zároveň nebezpečená.
Doporučujem. (vari ale radšej v slovenčine ;))
Česť ich pamiatke...