Ztraceni v ghettu

28.07.2019

Jeden z nejlepších rozborů, proč dnešní liberální společnost vypadá tak, jak vypadá. Podtitul knihy není jen prostým podtitulkem, ale skutečně podává nezkresleně odpověď. Proč se ztrácí autorita, proč roste chaos ve společnosti? A koneckonců proč je stále módnější vypadat jako pobuda, proč jde na odbyt oblečení, které svého času bylo možné najít tak někde na smetištích?
Tato kniha některé mé otázky zodpověděla, některé potvrdila. Stojí za přečtení.

03.08.2018

Autor má podle mě několik předností: jednak má spoustu zkušeností s životem lidí v chudinské čtvrti jeho města, jednak je dokáže brilantním stylem popsat a vidět za nimi hodnoty, kterými se tito lidé řídí, a jednak taky dokáže některým z nich účinně pomoct. Kvůli všem těmto přednostem stojí kniha za přečtení. Budete-li číst pozorně, zjistíte, že občas už se autor trochu opakuje a některé příklady uvádí víckrát, ale nic to nemění na naléhavosti jeho zprávy. Co mě trochu děsí, je, že autor popisuje stav v Anglii před rokem 2000, a tedy to, co bylo před dvaceti lety v Anglii, může být brzy tady. Máme tu výhodu, že máme tuto knihu, můžeme si ji přečíst, zasmát se (někdy až k pláči), a pak udělat něco pro to, aby se popisované problémy nestaly našim nejbližším a nám samotným. Bohužel všichni jsme tímto smýšlením více či méně ohroženi.
"Zkušenost mě naučila, jak je špatné a kruté nikoho nesoudit, v nejlepším případě jde o lhostejnost k utrpení druhých, v nejhorším o skrytou formu sadismu. Jak můžeme mít k lidem jakožto členům lidského rodu úctu, pokud od nich nevyžadujeme lidskou normu jednání a pravdomluvnosti? Jak se mohou lidé ze zkušeností poučit, pokud jim nikdo neříká, že se mohou a mají změnit? Od laboratorních myší nemusíme požadovat, aby jednaly lépe, avšak člověk není myš a neexistuje nic opovržlivějšího než jednat s lidmi, jako by měli myší zodpovědnost."

09.08.2017

Jedna z nejlepších knih, co jsem za poslední dobu četl. Také pracuji v oblasti, kde se často setkávám s kriminálníky a slovo od slova bych se pod tu knihu podepsal. Pokud se někdo chce podívat reálnýma očima na lidi s poruchou osobnosti (postaru psychopati), kteří tvoří 90% vrahů a 70% recidivistů v ČR, tato kniha mu to umožní. Kritika nesmyslného sluníčkářského uvažování, že jdou lidi, kteří myslí jen a pouze sami na sebe a nemají žádnou soudnost a empatii napravit tím, že se jim dají bez práce hromady výhod a žádné povinnosti je tak zcestná, jako šílený školský systém, který dle slov autora v Anglii panuje. Věta, že ke státnicím z angličtiny v okrsku autora postačí 16ti letému delikventovi to, že se tam aspoň dostaví a má pravopis na úrovni "deer sur", namísto "Dear Sir", protože děti se nemají stresovat chybama a každý to stejně pochopí, mě fakt dostala. Doufám, že takhle nízko inkluze a podobné pokusy český systém nikdy nesrazí. Za mě plné hodnocení.

V knihe som vnímala dve odlišné roviny - jednou je priame svedectvo lekára, ktorý pracuje s pacientmi a v podmienkach niekedy až tažko predstaviteľnými, druhou je jeho osobný názor dotknutý jeho výchovou a zrejme i politickou orientáciou. Pre mňa bola cenná najmä prvá rovina a následne úvahy o zodpovednosti jedinca za vlastné konanie a za vlastný život. Myslím si však, že pre študentov pomáhajúcich profesií by sa malo jednať o povinné čítanie v rámci vzdelávania a obohatenia spektra názorov, pretože táto kniha pomáha veľmi rýchlo zhodiť ružové okuliare a zbaviť sa nadmerného idealizmu. A to i v prípade, že s názormi a závermi autora nesúhlasíte.

01.04.2014

Tak otřesný překlad jsem dlouho nečetla.... kvůli tomu překladatelskému paskvilu je kniha nečitelná. Hodnocení: odpad!

EDIT: Pokud se přenesete přes ten překlad, je kniha zajímavou výpovědí o životním stylu spodiny a zajímavou směsí autorových názorů. Pro mě bylo mírně nepřijatelné, jakým břitkým způsobem kritizoval prakticky vše, nicméně chápu to s ohledem na to, čeho všeho ten člověk byl svědkem. Po přečtení hodnotím: ***

Co to vlastně je spodina? Tak na to se snaží odpovědět tato kniha. Je plná příkladů bezpráví, ubližování s konkrétními lidmi. A jejich představách životních návyků.

01.08.2013

Sociologická studie života v anglických ghettech by pro nás mohla být jakýmsi varováním, kam může vést přehnaná liberálnost, příliš štědrý sociální systém, davové přizpůsobování se průměrnosti až podprůměrnosti, tendence napodobovat až příliš svobodomyslné, lhostejnost k tomu, co se děje kolem nás, nebo tolerance násilí. Občas jsem měla pocit, že i my jdeme pomalu, ale jistě, cestičkou vedoucí do Anglie...