Zuby machairodů
Jiří Mikula
https://www.databazeknih.cz/img/books/68_/68645/bmid_zuby-machairodu-1RM-68645.jpg
3
17
17
Studijní výlety školáků do miocénu...
Přidat komentář
Moj vylet do miocenu s panem Mikulou dopadol s hlavou v dlaniach, vzdychanim, pokrcenim ramien.
Lutujem, ale od asi sedemdesiatej strany som to uz len preletel. Kladne hodnotim ilustracie, kladne hodnotim snahu priblizit mlademu citatelovi pravek. Celkovo, som ocakaval pribeh v modernom ponati, (ved deti z buducnosti), ala Cesta do praveku. Ono to tak vlastne aj je. Ale podane tak nezazivnym stylom, ze som trosku aj trpel. Same dlhe odstavce opisu prirody, trstiny, kopcov, miovltavy, miolabe, zvierat, vtakov, stromov, lian, zasa trstin, bazin, obcas opoludi vsetkych vtedy kategorizovanych celadi. A nie celkom dobre vobec vykreslene charaktery postav. Branilo mi to aspon trochu sa stotoznit s nimi. Styri deti, jeden dospelak, neurcity pocet asi robotov. Naznak romantickeho vztahu. Ale topi sa to v opisoch. Epizodicky dochadza k "dramatickym udalostiam" ale zase, podane tak ze som aj dva krat cital stranu aby som si ujasnil ci chapem. Nejaka nestastna kolizia a problem v stvrtej dimenzii, vyriesena okamzite motanim kablov a ani neviem cim este. Piesocna burka. Minimum dialogov, a ak, tak len strnulo divnych. :) No skratka... pan Mikula nebol beletrista, a pre mladez uz urcite nie. Za mna po tejto jednej knihe zatial nie.
Technika buducnosti je v jeho podani hlavne zmet podivnych mien a nazvov ci uz strojov, technologii, alebo aj liekov, jedal, (daco ako amarouny v Navstevnikoch, ale ani pokus o priblizenie. Tam sme to aspon videli na obrazovke hoci sme nevedeli ci to je z rias, z ropy, z usi prasiat). Vies, nazves daco bambolizator kompresie (prikladno, v knihe sa bambolizator nenachadza...myslim), a si scifista. Nie nie nie.
Knihu som od takej tretiny uz letel rychlocetbou. Znamena to, ze akonahle som videl slovo trstina, porast, pahorkatina, prakorytnacka, vazka, riecka, mravec a podobne, letel som na dalsi odstavec.
(a to mi pred dvoma dnami prisiel balik z knihobota kde som si objednal aj Kly mastodontu a Dvacetkrat starsi nez Altamira) Tak neviem. Prinajmensom aspon ta Altamira vyzera ako nieco ine.
Jé, to bylo tak krásně naivní!
Jistě by se našlo dost věcí, které by šly zkritizovat. Mě obzvláště iritovala Ira, kravička, docent jí ale naštěstí trumfoval.
Ale úžasností bylo pro mě víc. Od nádherných ilustrací, přes upírka Micíka, po edukativní formu...
Miluju scifi, miluju pravěk a tady je obojí. Navíc jsem zas děcko v osmdesátkách a je mi príma.
Parta čtrnáctiletých dětí se díky strýci jednoho z nich dostane z daleké budoucnosti až do hluboké pravěké minulosti. Bohužel po přistání dojde k poškození kosmické lodi a tak návrat domů nebude jen tak jednoduchý.....
Přečteno jako Výzva 2018 Kniha žánru, který běžně nečtete. No, louskala jsem jí celé prázdniny (mezi tím jsem přečetla spoustu jiných knih :-).)
Níže zmiňované děrné štítky mě také dost pobavily :-)).
Tuto knihu jsem četla díky výzvě. Jediné, co je na knize dobré je, že se dobře čte.
Sice je zajímavé, jaké měl autor představy, že se v hodně daleké budoucnosti budou používat děrné lístky.
Jinak bych řekla, že je to napodoběnina filmu "Cesta do pravěku". Tady bych to přejmenovala na knihu "Cesta z pravěku".
Autorovy další knížky
| 1980 |  Zuby machairodů |
| 1989 |  Kly mastodontů |
| 1983 | Dvacetkrát starší než Altamira |
| 1989 | Pražské korzo |
Jako kluk jsem po přečtení Klů Mastodontů chtěl tuto knihu hrozně přečíst. Myslel jsem si že je to pokračování, ještě že jsem se k ní v dětství nedostal. Proti Klům je tohle opravdu jen řídký čajíček...