Žulový Stalin: Osudy pomníku a jeho autora
Ruda Cainer
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/145355/bmid_zulovy-stalin-osudy-pomniku-a-jeho--gbx-145355.jpg
4
6
6
Autor vychází ze studia dobových materiálů, zveřejněných nebo jen archivovaných. Sleduje osudy Otakara Švece a ostatních sochařů, kteří se návrhu a realizace stavby pomníku zúčastnili a přibližuje tísnivou atmosféru 50. let. Měl také možnost vyzpovídat několik sochařů, přímých účastníků projektu. Z toho všeho a autorovy vypravěčské invence vznikl poutavý a zároveň poučný příběh. Text doplňuje mnoho zajímavých dokumentárních fotografií. Kniha zaznamenává příběhy lidí, kteří byli spjati se stavbou monumentálního pomníku J. V. Stalina na Letné - ať se jednalo o sochaře, výtvarníky, politiky nebo dělníky.... celý text
Přidat komentář
Úchvatné téma a výpověď o době, kterou jsem sama nezažila. Ano, forma je o dost slabší, především zanedbaná redakční úprava. Autorovi, který už žije dlouhodobě v Rakousku, bych to bez problému odpustila, ale knihu snad mohl přečíst někdo znalý češtiny a upravit ji a přizpůsobit současnému českému pravopisu, aby se lépe četla. Autor asi taky není výborný vypravěč, ale to myslím dobře vyvažuje zajímavost a závažnost tématu. Pro mě kniha stála za přečtení.
Tvrzení na záložce, že jde o "poutavý a zároveň poučný děj, který se čte jedním dechem," je v podstatě pravdivé. Jenže já mám pocit, že o něčem tak fascinujícím, jako byl letenský Stalinův pomník, ani nepoutavě a nepoučně psát nejde. Téma samo o sobě tady dělá opravdu hodně, autor určitě nastudoval prameny a chytl správné pamětníky, nicméně zpracování nijak oslnivé není. Beletrizace historických událostí by mi nevadila, ovšem Cainer evidentně není žádný velký romanopisec. V líčení privátních osudů fantazíruje a zabíhá do zbytečných detailů (ve kterých na sebe především prozrazuje, že neumí napsat normální dialog), rovina historického pozadí je zas naopak až příliš obecná a eklekticky poskládaná. Nevyváženost obsahu ještě podtrhuje děsná formální stránka textu – anarchistická interpunkce, neomluvitelné množství překlepů (Mikuláš Aleš a Hogo Demartini, wtf?), zrůdnosti jako "by jste" etc. Reprodukce fotografií jsou taky dost otřesné. Myslím, že Mariusz Szczygieł zajásal předčasně.
Žulový Stalin: Osudy pomníku a jeho autora
Řekněme si narovinu, že autor není mistr dialogů, zvláště těch milostných, ale jinak je to poměrně slušně napsaný a zajímavý příběh.