Zuřivý vzdor

Zuřivý vzdor
https://www.databazeknih.cz/img/books/90_/90119/mid_zurivy-vzdor-Nvw-90119.jpg 4 19 19

Pier Paolo Pasolini (1922–1975) je světově proslulý režisér, který během svého života vytvořil také rozsáhlé literární dílo. V esejích má čtenář možnost se seznámit s jeho vyhraněnými názory na umění, náboženství, erotiku, politiku a svět vůbec. Texty jsou výrazně polemické, racionální, často se objevují teoretické argumenty inspirované dobovým strukturalismem. Kniha sestává ze dvou sbírek: Korzárské spisy (1975) a Luteránské listy (1976). Píše o ustrnulé levici, buržoazii, církvi a také o všem tom, co je podle jeho mínění spojeno s pokračováním fašismu.... celý text

Přidat komentář

yoker
18.07.2020 5 z 5

Tuto knížku jsem komentoval (na několika místech) již v roce 2015. Podle mě je to jedno z mála děl (jako třeba Antonioniho Zvětšenina), které otevřeně hovoří o současném stavu společnosti. Můj komentář k této knize zůstal jen na www.iliteratura.cz:

http://www.iliteratura.cz/Clanek/29383/pasolini-pier-paolo-zurivy-vzdor

(Na iLiteratuře nejdou dělat odstavce. Takže to vypadá tak, jak to vypadá.)

TheCiko5
26.03.2020 4 z 5

Začnu citátem z osmého - posledního - paragrafu projevu, který měl Pasolini přednést na kongresu Radikální strany v listopadu 1975. Jelikož ale Pasoliniho dva dny před kongresem zavraždili, tento projev byl pouze přečten.
"Jsem si vědom, že říkám velmi závažné věci. Je to však nezbytné, neboť pokud by tomu tak nebylo, co bych tu pohledával?"
Kdyby měl autor ve dvou větách popsat hlavní myšlenku této knížky, jistě by to neudělal jinak.
Autor Korzárských spisů a Luteránských listů tyto dvě díla velmi šikovně spojil do sbírky filosofických esejů, totiž do Zuřivého vzdoru. Pasolini si bere na mušku opravdu ožehavá témata. Dětskou kriminalitu, sex, italskou buržoazii, interrupci, fašismus, Vatikán a jiné perličky. Když pominu jeho etickou a morální (ale samozřejmě i politickou) erudovanost, musím objektivně prohlásit, že mě neuchvátil ani tak tématy a názory (ikdyž je jeho promarxismus do očí bijící), ale spíš vroucností a oddaností k italskému, byť fašistickému národu.


Mišima
04.02.2020 1 z 5

Je to velká škoda, že z Korzárských spisů a z Luteránských listů přeložili a vydali jen tenhle výcuc ! Vždyť to je zhruba třetina textů obou těchto sbírek ! Mám je obě v italštině, tak vím, o co jde. A vůbec zůstáváme literárnímu dílu Pasoliniho mnoho dlužni ! Nebyl ještě přeložen do češtiny jeho rozsáhlý fragment "Petrolio", zatímco v zahraničí se tak již dávno stalo. Je to snad tím, že kultura je u nás totálně v rukou pravice ?