Zůstaň se mnou

20.03.2022

Knížku jsem si přečetla díky čtenářské výzvě a moc se mi líbila. Čtivá knížka se zajímavým příběhem.

18.03.2022

Díky čtenářské výzvě jsem se opět dostala ke čtení, na které bych nejspíš jen tak nenarazila. Vykreslení pro nás zcela odlišné kultury. Nemohla jsem se odtrhnout a pořád si říkala: "sakra, tak proč si prostě spolu nepromluví... proč si všechno neřeknou". Z pohledu manželky a matky naprosto nepředstavitelné a drastické. Skvěle napsaná kniha krásné autorky. Doporučuji!

17.03.2022

Zajímavý náhled do života jedné nigerijské rodiny, kdy tradice i pověry jsou stále silně zakořeněny v jejich životech. Co vše může způsobit touha po zplození dítěte, jak snadné je zničit něčí důvěru v sebe, v druhé, v budoucnost.

13.03.2022

Já takovýmto knihám říkám “knihy s přidanou hodnotou”. Vedle příběhu získávám i něco navíc. Zde bližší povědomí o historii, kultuře a společnosti exotické země, která pro mě zatím byla velkou neznámou. Díky knize a následně internetu jsem bohatší nejen o základní nigerijského reálie, ale i o pokroky v léčbě srpkovité anémie.
Příběh bolestné lásky nás seznamuje s moderním vzdělaným mladým párem, který se navzdory probíhajícím společenským změnám dostává do soukolí přísného dodržování zastaralých tradic, pověrčivosti a předsudků a stává se tak obětí nejen svých rodin, ale i vzájemných lží, přetvářky a totální absence komunikace.
Pro Středoevropanku jen těžko pochopitelné a témeř nepřijatelné. Bolestná láska a bolestivá četba.

07.03.2022

Nějak mě to nechytlo za srdce. Příběh je zajímavý především tím, že nám přiblíží život privilegovaných vrstev v Nigerii. Je jedno, jestli jste vzdělaní, bohatí nebo emancipovaní, pořád vás ovládá rodina, Bůh a předsudky.
Příběh Akina a Yejide je plný bolesti, zmaru a zoufalství. Když spolu lidé nemluví, nemůžou spolu ani žít.

26.02.2022

"Tak to byla síla".......Už dlouho jsem nečetla, tak krásně emotivně procítěnou knihu. Nádherný, jedním dechem čtivý příběh od mladé africké spisovatelky. Úchvatná kniha !!!

21.02.2022

Na knihu som narazila vďaka Výzve. Zaujímavá sonda do úplne inej kultúry, zvykov a spoločenskej hierarchie. Bavilo ma, že Akin a Yejide išli v tomto smere trochu proti prúdu. Na ich príklade je vidieť, aká dôležitá je vo vzťahu (akomkoľvek) dôležitá komunikácia.

17.02.2022

Líbilo se mi, moc se mi líbilo. Ta krásnooká nigerijská spisovatelka napsala úžasnou knihu,
příběh života pro nás tak neskutečný, kde jedna manželka ke spokojenosti muže nestačí, rozhodnutí rodiny ovlivňuje osudy žen, moderní civilizace se tu mísí s tradicemi a nesmyslnými kouzelnickými zásahy. A pak tu máme Nigérii - nejlidnatější stát Afriky, s jednou nejmladší populací na světě, kde se v době života našich hrdinů z knihy stále měnila politická situace.
Těžko mohu napsat něco jiného, než co už bylo o této knize napsáno přede mnou, je to úžasná prvotina autorky, s nevšedním příběhem v exotické zemi. Čtěte, stojí za to.

07.02.2022

Miluju spojení exotického prostředí se zcela odlišnými kulturními tradicemi a silného příběhu, a přesně to jsem v této knize dostala.

02.02.2022

Nechci příliš zobecňovat, ale připadá mi, že jsme v české kotlině trošku přecitlivělí, pokud cizinci neprokazují aspoň základní znalost naší historie a současnosti… Jestli mi tahle knížka něco ukázala už od první stránky, pak to, jak málo toho vím o Nigérii. A moc si cením toho pohledu zevnitř, který je autenticky samozřejmý a zároveň prostý nadbytečného vysvětlování.
Pokud tedy netušíme, co obnáší příprava drceného jamu ani že je možné rýži vařit v listech maranty, pokud běžně nepřemítáme o tom, jak se křesťanství v každodenním životě snáší s polygamií nebo jak vypadají domy v Lagosu, musíme si taková fakta dohledat. A stejně tak i pozadí dějinných událostí…
Dalo by se očekávat, že vzhledem k převratům, jejichž dozvuky nejsou zřejmé ani místním obyvatelům, nebo k tradicím, které se střetávají s realitou dneška, bude román jakousi ságou, výpovědí své doby. Jenže autorka vystavěla příběh jinak, zaměřila se na osud muže a ženy, bolest z nedorozumění i ztrát ve vztahu k sobě navzájem a především k dětem. Ukazuje oběti a hrůzy, které sice mohou mít základ v setrvávání na starých pravidlech, ale ještě se prohlubují civilizačními chorobami, somatickými i psychickými.
Kniha Ayobami Adebayo má pro mě opravdový náboj, jakkoli mě v jejím závěru přes silné vyznění pár detailů vyrušilo. Ráda ji doporučuji a děkuji čtenářce s přezdívkou Ozinka, jejíž komentář mě inspiroval k přečtení.

30.01.2022

Sama od sebe bych po knize asi nesáhla. Musím se přiznat, že Ayobami Adebayo je první africkou autorkou/autorem vůbec, od kterého jsem si něco přečetla. A musím říct, že jsem víc než mile překvapená.
Příběh je opravdu silný. Obecně knihy s hlavním tématem vztahu matka/dítě vždy chytí za srdce. Hlavní postava Yejide nemůže otěhotnět, což je v nigerské společnosti přijímáno s velkou nelibostí. Postupem času zjišťujeme všechny důvody tohoto problému a následně i jeho důsledky.
Moc se mi líbí způsob, jakým se čtenář dostane do prostředí Nigérie, poznává politickou scénu, naprosto odlišnou kulturu a hierarchii, která ve zdejší společnosti vládne. Sympatické mi byl hlavně fakt, že Yejide s Akinem nebyli úplně zastánci těchto konzervativních názorů. Autorka také velmi krásně pracuje s psychologickými popisy postav. A nejen to. Vyzdvihla bych hlavně styl psaní autorky, protože přesně tento styl miluju; vždy jen jemně naznačí ale nepojmenovává. Díky proplétání pohledů postavy Akina a Yejide, nás napíná do doby, než nám samotným dojde rozuzlení nějaké zápletky. To čtenáře nutí nepřestat číst. Proto se kniha opravdu velmi dobře čte.
Jediné co se mi ve výsledku zas tak nelíbilo, byl úplný závěr. Ne ani sám o sobě, ale na konci jsem úplně nedokázala pochopit jednání hlavní hrdiny. Asi je to mnou, ale nějak mi nešlo do hlavy, jakým způsobem se rozhodla pro tak drastickou změnu v jejím života (ještě ke všemu když je v sázce její vlastní dcera).
Na českém překladu knihy bych ještě ocenila, nějaký menší slovníček na konci, který často bývá u takto "dvojjazyčném" tyto knih, pro lepší porozumění.
Jinak knihu všem doporučuji. Byla pro mne příjemným překvapením (díky čtenářská výzvo :))

28.01.2022

Někdy si myslím, že děti máme právě proto, aby po nás zůstal někdo, kdo vypoví, jací jsme byli, až tu nebudeme.

Mami, slovo které někdo používá dnes a denně a pro jiné je zaklínadlem.

Vhled do jiné kultury , politická situace, rituály ..

Nádherná kniha

26.01.2022

Zajímavý pohled na život v Nigérii. Také téma nebylo obvyklé, rozhodně jsem nečekala důvod neplodnosti. Konec snad slibuje lepší zítřek.

22.01.2022

Kniha je strašně emotivní, citově vás žene až do krajnosti možného, vypjaté situace se střídají tak často, že přestanou překvapovat.
Závěr celého příběhu ( ke kterému bych měl i pár výhrad .. ) je, že si jen těžko dokážeme představit sociální status rodičů a jejich společenskou povinnost mít děti. Buďme za to vděční.

16.01.2022

Jiná kultura, jiné zvyky, ale stejně hluboká láska matky ke svým dětem. Rozhodně zajímavý román, kde můžeme nahlédnout pod pokličku tradic odlišné mentality. Yejide, Akin a jejich manželství ve lži. Bolestivý a smutný příběh.

15.01.2022

Určitě obohacující kniha, co se týče náhledu do kultury. Musím říct, že jsem po přečtení anotace očekávala něco trochu jiného, ale z výsledku jsem překvapená v pozitivním slova smyslu. Kniha mě neustále překvapovala. Byť ze začátku jsem měla problém se začíst. Za mě bych tam úplně nemusela mít popisy politické situace. Nicméně závěr byl dojemný, dočítala jsem se slzou v oku :’)

13.01.2022

Přemýšlím, který pocit ve mně nejvíce doznívá, když jsem knihu doposlechla... A je to hlavně smutek, závěr byl dojemný, ale pro mě moc smutný, vlastně i trošku nepochopitelný... Na jednu stranu Yejide chápu, po tom všem, co si všechno prožila, ale tolik let vůbec nevědět :-(
Jak už tu bylo zmiňováno, také doporučuji, aby nastávající maminky nečetly, je to na psychiku náročnější...
(Audiokniha)

12.01.2022

[audiokniha]
"Pravdu nikdy neschováváš, je to jako chtít rukou zakrýt slunce."

"Někdy si myslím, že děti máme právě proto, aby po nás zůstal někdo, kdo vypoví, jací jsme byli, až tu nebudeme."

"Cokoli se děje pod rouškou tmy, bude se jednou veřejně probírat na trhu."

Není to vůbec snadný průhled skrz prvotinu mladičké autorky do spleti nigerijských tradic v závěru dvacátého století. Vyplynulo mi mnohé, ale podle zdejších komentů je jasné, že každý v příběhu na prvém místě zrcadlí vlastní zkušenost . . .
Souzním částečně s Chytuš - jde o otce s velkým písmenem, byť až po uši vězícího v matriarchátu, který je společensky nižším vývojovým stupněm? Stejně jako polygamie? !! Ale soudit Yejide, po všem, co prožila asi moc nelze.
Taky mi z toho vyšlo, že ani univerzitní vzdělání nemusí znamenat víc než tradiční rodina.
Přemýšlivá kniha o tragice života ve lži.
3/4

04.12.2021

Největší přínos této knihy pro mě byl jednoznačně ve vykreslení nám naprosto vzdálené kultury. Mentalita, tradice a život nigerijské rodiny byly podány skvěle.
Stejně tak bolest matky, která nemůže mít dítě nebo o dítě přijde byla podána tak, až mě z toho skutečně bolelo u srdce a bylo mi opravdu těžko.
Příběh jako takový už mě zaujal trochu méně. Čekala jsem asi trochu něco jiného.
Vztah mezi manžely byl dost zvláštní a pro mě vlastně až nepochopitelný (a to teď nemluvím o počtu manželek.) Mnoho věcí mi nesedělo a vlastně jsem kvůli tomu z knihy trochu zklamaná.
Nicméně je to kniha plná zajímavých kontrastů, které nutí k přemýšlení. Vzdělání versus lpění na tradicích, polygamie versus obrovská láska a tak dále.
Sečteno podtrženo jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, protože mi dala nahlédnout na jinou kulturu, ale asi z ní nejsem tolik nadšená jako většina čtenářů.