Zůstaň se mnou přehled

včera

(SPOILER) Dnes je neděle dopoledne, knihu jsem dočetla v pátek večer, ale já pořád nevím, co si o tom příběhu mám myslet. Asi je to tím, že nemám ráda ani v knihách, ani v životě lhaní. A tohle byla ze strany Akina jedna velká lež. To, že ji Yejide nepřehlédla za několik let, je pro mě docela nepochopitelné, i když přihlédnu k tomu, že byla sirotek bez matky a ve vlastní rodině byla spíše outsider. Přece jenom příběh začíná v 80-tých letech 20. století, studovala na univerzitě a určitě měla nějaké kamarádky. To, že je problém na straně Akina, jsem začala tušit poměrně brzy, s řešením, které zvolil jsem se už v literatuře setkala, dokážu si ho představit i v životě, ale opět oběma zúčastněným lhal. Litovala jsem Yejide, když ji umřely dvě děti, to bylo hrozné a docela chápu, že u třetího se už obrnila tak, že mohla v očích svého okolí získat nálepku krkavčí matky, ale asi už toho všeho měla plné zuby...
Citát, s. 262 (část textu probíhá v mysli Akina)
"Dnes večer potřebuju být s ní.
Samozřejmě, přikývnu. Připravil jsem pro tebe pokoj. Jestli chceš, můžeme jet domů rovnou teď.
Hledíš na mě, jako bych ti právě dal do ruky nůž a nařídil ti, aby ses probodla.
Ne, k tobě jet nemůžu.
K tobě. Tahle dvě slova stačí, abys spolkl všechny ty připravené věty. Přál bych si, abys se mnou zůstala. Můžeme být jenom kamarádi. Hrozně mi chybíš. Jestli chceš, najdi si milence, ale diskrétně. Můžeme začít znovu, jinak."

Ne, ne a ne (snad nic jiného Yejide odpovědět nemohla...)

03.12.2024

(SPOILER) Kniha rozhodně není napsaná špatně, prolínání časových období, vyprávění z pohledu muže i ženy jí přidává na čtivosti. Ale naprosto odlišné vnímání světa a kulturní rozdíly postav pro mě byly tak nepřekonatelné, že jsem se do nich nedokázala vcítit a tím ani do celé knihy. Závěr byl téměř bizarní, tušila jsem, že Akin je neplodný, ale že není ani akce schopný a jeho žena při svém vzdělání čeká, kdy z toho nic vzejde dítě, postupuje vyšetření, poutě, seance u šamanů, to bylo už přitažené za vlasy, stejně jako jeji prozření po letech a útěk. Kdyby autorka zůstala u toho, že "střílí slepými ", byl by děj mnohem reálnější.