Zůstat na zemi
Jan Sokol , Petr Vaďura
Druhý svazek edice Rozhovory nad Biblí přináší přepisy rozhlasových rozhovorů Petra Vaďury s Janem Sokolem, které vznikaly v rozmezí let 2002-2007. Obsahuje dva druhy textů: první je cyklus 12 rozhovorů nad nejzávažnějšími tématy Starého zákona (stvoření, Kain a Ábel, potopa, babylonská věž, Abraham, Jákob, Josef, exodus z Egypta, Zákon, knihy Jozue a Soudců, království a král, proroci a poexilní židovstvo). Druhou část knihy tvoří přepisy rozhlasových pořadů Ranní slovo, vysílaných od listopadu 2003 do prosince 2007 na vlnách Českého rozhlasu 3 - Vltava. Jsou to rozhovory nad biblickými texty liturgického kalendáře. Díky tomu se zde objevují jak ty nejznámější novozákonní příběhy, tak texty méně známé. Jan Sokol nevystupuje při jejich výkladu jako teolog nebo lingvista, ale jako obyčejný (byť poučený) čtenář. Biblické příběhy, které vykládá, jsou svědectvím o obyčejných lidech, do jejichž zápasů, slabostí i snů vstupuje Bůh.... celý text
Přidat komentář
Vřele doporučuji všem, kdo se rozhodli Bibli zkoumat v inspirativním doprovodu moudrého člověka. Jan Sokol vysvětluje, otevírá nové obzory, stejně jako upozorňuje, že na každou otázku nemusíme najít odpověď.
Už dlouho jsem hledala nějaký kvalitní komentář k Bibli, kde by byly osvětleny okolnosti vzniku jednotlivých textů, jejich zasazení do dobových souvislostí apod. Zároveň jsem chtěla, aby to bylo podané srozumitelným jazykem, nic příliš teologického. Kniha rozhovorů s prof. Sokolem tohle všechno splňuje a přináší ještě mnohem víc. Není zde samozřejmě rozebraná celá Bible, což je pochopitelné. (Ale rozhodně bych si v doprovodu prof. Sokola celou Bibli přečetla moc ráda.)
Líbilo se mi, že je v rozhovorech často upozorňováno na detaily, kterých by si člověk v biblických textech normálně nevšiml (nebo je nepovažoval za důležité), a že jsou zde vysvětleny důležité dobové reálie (jak vypadal život kmenového společenství, kdo přesně to byli Samařané, farizeové nebo celníci, jak se lidé v Ježíšově době obvykle chovali k postiženým apod.). Já jsem si díky této knize uvědomila, jak se téměř všechno, co Ježíš učil nebo dělal, nějak vymykalo tomu, co bylo v té době obvyklé a normální. Dnes už nám to tolik nepřijde, protože naše kultura vychází z křesťanství, takže některé druhy chování už prostě očekáváme, ale tehdy bylo leccos dost jinak.
Prof. Sokol je neméně působivý, když mluví v souvislosti s Biblí o dnešní době. Zaujal mě třeba jeho pohled na bezdomovce a žebráky, jejichž přítomnost ve veřejném prostoru považuje za jednoznačně přínosnou – pro nás ostatní.
Kniha je určitě vhodná spíše pro pomalé, hloubavé čtení, ale přiznám se, že některé části jsem doslova zhltla, protože byly hrozně zajímavé. Týká se to i textů, jejichž interpretaci jsem už četla nebo slyšela mnohokrát (např. některá podobenství), ale prof. Sokol mě stejně vždycky zaujal něčím novým.
Rozhodně vřele doporučuji každému, kdo chce lépe porozumět Bibli. A jsem zvědavá na další knihy z téže edice…
Citát:
„Almužna je důležitá věc a péče o chudé je nesmírně důležitá součást života, ale jejím cílem není odstranění chudoby, nýbrž pomoc bohatým, aby neshnili ve svém bohatství. Chudí jsou tu pro nás, bohaté, co bychom si bez nich počali? Čili je to obráceně, než se zdá.“