Zuzajda a Jurajda
Marie Podešvová
Veselé vyprávění o malé Zuzance z Prahy, která přijela na léto k dědečkovi a babičce na Valašsko, kde se kamarádí s bratrancem Jurou a spolu s ním objevuje venkovský svět.
Přidat komentář
Vzhledem k názvu knihy a rodnému příjmení autorky je to pro mě prakticky povinná četba. Odkládal jsem jí léta s tím, že - jekožto dětskou knihu- budu číst až se synem. A teď na ní došlo... musím říct, že jsem dlouho tak hezkou pohádku nečetl... A navzdory prostředí a času, kdy se příběh odehrává byl syn z pohádky také nadšený. :)
Sedíme takhle s kamarádkou v zámecké restauraci v Křtinách, kde stojí i knihovnička a jak tak sleduji tituly, hele Marie Podešvová! A okamžitě mě napadlo (přestože tam byla jiná kniha) : Ogar a děcko...povidla... kočka nejí jahody!!! Jak se to jmenovalo..noooo ZUZAJDA A JURAJDA! A vzpomněla jsem si, jak jsem před mnoha a mnoha lety četla tuto knížku, jak fascinující byla, jak mě jako dítě vtáhla do těch prázdnin tam kdesi daleko..Když se tak dívám, kdy to vyšlo, tak to byla úplně nová knížka tehdy a taková pecka!!!
Pět hvězd je málo. I když paní Podešvová knihu napsala daleko dřív, než jsem se narodila, stejně v ní vidím svoje dětství. Tolikrát jsem ji četla a tolikrát jsem se v Jurajdovi viděla. :-) Teď jsem ji předčítala dětem a to byl takový úspěch, i syn mi říkal, že úplně cítí to léto a prázdniny. Možná o to víc, že je to prostě naše Valašsko. :-)
Knížku jsem četla v 10 letech a byla to super prázdninová literatura, se Zuzajdou jsem se jako pražské dítě ztotožnila.
Jedním slovem – nádhera! Pro děti i pro dospělé. A pro děti dublovaně – měla jsem to ráda já jako dítě a zbožňují to i moje dcery (hlavně proto, že jedna je i jmenovkyní hlavní hrdinky). Část naší rodiny pochází z rožnovska, takže reálie knížky (včetně věnování, které mi tam babička nechala v osmdesátých letech od autorky vepsat) ve mně vyvolávají velice skutečné vzpomínky na dětství. Trochu zastaralejší – protože příběh je zasazen do doby, kdy cestovat z Prahy do Beskyd bylo jako dnes letět z Čech do Anglie. Knížka je určená pro malé čtenáře (nebo ještě menší posluchače), příběhy jsou krátké, milé, poučné. Obrázky roztomilé, jazyk čistý s ozvláštěním pomocí valašského (slováckého?) nářečí. Moc ráda jsem se ke knížce vrátila a inspirativně mě ovlivnila.
Ke knížce jsem se znovu vrátila s dětmi a moc se líbila. Pěkné příběhy dětí žijících v přírodě a ne ve městě. Mohu je doporučit.
Knížka Zuzajda a Jurajda je plná dětské radosti a dobrodružství. Zuzka přijíždí o prázdninách na Moravu ke své babičce a dědečkovi, se kterými bydlí i Zuzky teta, strejda a jejich syn Jura. Zuzka s Jurou si vymyslí přezdívky Zuzajda a Jurajda. Budou hrát v rozlehlých lesích a loukách. Budou sbírat maliny a borůvky, sedět u teplého ohýnku a chodit za svými kamarády. Dědeček jim vyrobí houpačku a vozíček, nebo půjdou na pouť. Na konci knihy se šťastně rozloučí a Zuzka odjede domů do Prahy.
Opravdu nádherná veselá kniha. Doporučuji i malým čtenářům!
Autorovy další knížky
1977 | Zuzajda a Jurajda |
1978 | Pole a lesy - Dvanáct povídek z české vesnice |
1984 | Zlatá brána |
1973 | Malířův život - František Podešva |
1959 | Poslední rok |
Tuhle jsem taky milovala. I když už je z ní taky salát mnohokrát lepený, má stálé místo v mé knihovně, v oddělení mých srdcovek z dětství.