Zuzanin dech
Jakuba Katalpa (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/453361/bmid_zuzanin-dech-Dbf-453361.jpg
5
3222
3222
Co všechno udrží člověka při životě… Jsou tři. Zpočátku děti. Svět je v rovnováze. Později se všechno změní. Ona miluje jednoho z nich, ji milují oba dva. Zuzana Liebeskindová je dcera cukrovarníka. Nic jí nechybí, kráčí životem lehce, obklopena láskou. Vzduchem se vznášejí vlákna přepáleného cukru. Třicátá léta dvacátého století v malém městečku Holašovice jsou sladká. Teprve během německé okupace začne Zuzana dospívat. Bolestně vrůstá do dějin a dějiny se vpisují do ní. Protože má židovský původ, její osud je předem daný. Transport. Koncentrační tábor. Zuzanini přátelé Hanuš a Jan zůstávají v Holašovicích. Jejich cesty se však rozcházejí. Po skončení války se Zuzana vrací z koncentračního tábora, ztráty jsou ale větší, než čekala. Dokáže po všem, co prožila, ještě milovat? A má vůbec na výběr?... celý text
Přidat komentář
85%
Když se mi v roce 2014 dostal úplnou náhodou do rukou román Němci a já jsem ho hltala při svých dlouhých cestách do zaměstnání, věděla jsem, že jsem přečetla něco mimořádného. Mimořádně napsaného. Ten styl psaní je opravdu neobvyklý, tak strohý a přitom schopný popsat všechno tak uvěřitelně. Doteď si vybavuji scénu s letícím hořícím holubem... Takže jakmile vyšla autorce další kniha, věděla jsem, že ať bude o čem chce, musím ji mít. A opět přečteno jedním dechem, splnilo to všechno, co jsem od toho čekala. Byl to úžasný čtenářský zážitek. Děkuji a doporučuji!
Příběh byl silný, strhující a kniha se mi četla velice dobře, vtáhla mě do děje. Autorka popisuje všechny hrůzy, které toto téma nabízí. Jediné zklamání byl pro mne konec, jenž se mi zdál dost odfláknutý ve srovnání s vyprávěným příběhem. Jinak moc hezké, doporučuji.
Tato kniha mě velice zasáhla. Čtivá. Místy mi nedělalo dobře popsání děje - ta hrůza co se stala. Nikdy nepochopim. Vyhledávám knihy s podobnou tématikou a tahle pro mě byla "nejlepší". Dlouho budu vstřebávat dojmy, které ve mě kniha zanechala.
Doporučuji!
I přesto, že děj byl trochu předvídatelný, je příběh zcela pohlcující ... Hned po prvních stránkách jsem věděla, že to bude bolet, ale stejně nešlo přestat .... Jen ten konec, těžko se mi to akceptovalo, jako by mi někdo poslední stránky vytrhl ....
Někdy člověk ví, že mu to zlomí srdce a stějne to nedokáže odložit.
Je až neuvěřitelné, kolik síly v sobě dokáže žena mít. Knihy o holocaustu moc nečtu, nějak nemám potřebu a chuť si to do hlavy pouštět ještě víc, ale tuhle knihu jsem prostě nemohla minout.
Velmi úsporný styl psaní, který ale dokonale popíše všechno, co je potřeba. Společně se Zuzanou jsem cítila chuť cukru v ústěch, prožívala její bolesti, vnímala jsem, jak se pomalu do jejího života vkrádá zlo a chtělo se mi brečet...
Lituju, že jsem autorku neobjevila dřív, ale mám doma i její další dvě knihy a rozhodně s nimi nebudu dlouho čekat.
Kniha se mi dobře četla. Velmi mě zaujal i styl psaní, který dal knize příjemný rytmus. Silný příběh, do kterého se člověk může ponořit. Vzbudil spoustu různých emocí. Konec knihy bych snesla více rozvinutý, ale respektuji autorčino pojetí. Určitě dávám do knihovny.
Mně se knížka četla velice dobře, i když styl autorky je neobvyklý. Je to prostě zase něco jiného a proč by všichni měli psát podle nějaké šablony? Mně naopak připadal ten příběh zajímavější. Lituju, že jsem na autorku nepřišla už dřív, určitě si chci přečíst i její další knihy. Takže doufám, že i Němce vydají znovu v pevné vazbě, protože paperbacky si do knihovny nekupuju.
Další silný příběh z období 2. světové války. Nemůžu se rozhodnout, za konec knihy dávám 4,5 hvězd. Děj mě vtáhl, příběh se mi líbil moc. Myslela jsem, že mi styl psaní nesedne, ale rychle jsem si zvykla. Určitě stojí za přečtení. Já doporučuji!
Před tím, než jsem knihu začala číst jsem o ní ani o spisovatelce nic nevěděla. Nechtěla jsem se nechat ničím ovlivnit. První část "dětství" je milá, uvěřitelná, čtivá - jen zpočátku údiv nad jednoduchými větami, které mi připomínaly strohá fakta. Nutno říct, že na tento styl bez přímé řeči jsem si docela rychle zvykla a posunoval děj rychle vpřed. Druhá část "dospívání" pro mě úžasná. Tady se nejlépe projevily rozdíly jednotlivých postav, vnímání světa, ale i silné a určující vlivy rodinného prostředí hlavních hrdinů. Třetí část "dospělost" velmi silná na zážitky a popisy hrůzností, které tady asi byly na místě. Trošku jsem byla zklamaná z ukončení příběhu - nečekala jsem samozřejmě, že vše dobře dopadne, ale takový konec příliš teatrální, hrůzný, málo uvěřitelný. Ale knihu ke čtení doporučuji všem věkovým kategoriím.
(SPOILER) Kniha je velmi čtivá a vtáhne do děje, rozhodně není patetická, čehož jsem se zpočátku bála, ale některé věci jsou, dle mého.nazoru, upravené tak, aby pěkně sedly do záměru příběhu a moc se neřeší, jestli by to tak vůbec mohlo ve skutečnosti být. A tedy opravdu nevím, proč všichni vyzdvihují ten konec..? V podstatě se dá očekávat a je na celém příběhu tím nejslabším. Za mě kniha vlastně končí, jako když utne. Za to také o hvězdu méně.
Moje první kniha autorky a je to tak - půjdu proti proudu...
Z knihy nemám nadšení jako většina čtenářů...
Jsem ráda, že jsem vůbec dočetla...
Zuzanin dech mi "vzal dech" zvláště svým vyvrcholením. Zuzana, jediná a milovaná dcera továrníka, prožila krásné dětství se svými dvěma přáteli, kteří ji provází i dalším životem. Doba války ji, i jejího otce židovského původu zavede do hrůz koncentračního tábora, odkud se vrací, ale bez milovaného otce, s podlomeným zdravím. Po válce pozorujeme, jak válka lidi rozdělila a nová éra socialismu ještě víc zkomplikovala, lidské osudy. A jak to bylo se Zuzanou? Doporučuji přečíst!
Zajímavá, napínavá, čtivá kniha. Místy drsné scény, ale tak to nejspíš bylo, dobu koncentračních táborů a vše, co se v nich dělo nikdy nevymažeme.
(SPOILER) Tuhle knížku bych asi shrnula tak, že ne každej tonoucí člověk je potřeba zachraňovat. Aneb kdybychom někdy tušili, co pak dotyčnej všechno způsobí.. Škoda snahy, škoda dalších budoucích životů.
Velmi emotivní příběh židovské dívky, Zuzany Libeskindové - dcery cukrovarníka, která prožívá bezstarostné mládí v blahobytu. Její život změní válka, poznává hrůzy koncentračního tábora a po návratu domů zažívá další násilí .... Určitě doporučuji přečíst ????
Kniha je zajímavá, napínavá, čte se jedním dechem. Surovost války a židovské tématiky je neuvěřitelně popsán.
Ačkoliv je kniha psána poměrně zvláštním vypravěčským stylem, čte se dobře. Nemůžu však udělit plné hodnocení. Zdálo se mi, že je v ději příliš mnoho tělesných tekutin a příliš málo emocí.
velice mě unesla, zaujmula. Bez dechu jsem četla a Zuzana a strohý popis jejího života, nicméně i přesto velice hluboký, přesný. Popisuje život židovské dívky před, po dobu druhé světové války a po ní. Nicméně bez patosu. Velice povedené.
Ze začátku jsem si myslela, že mi styl psaní nebude vyhovovat, nakonec mě to ale vtáhlo do děje a nutilo stále číst a rozkrývat Zuzanin osud,ale autorka Zuzanu nešetřila a i když jsem si myslela že to bude pro mě top kniha tohoto roku,konec to tak nějak pokazil, přála bych Zuzaně více štěstí potom co vše musela prožít.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) zneužívání milostné příběhy romantika domácí násilí ženy v 2. světové válce perzekuce holokaust, holocaustAutorovy další knížky
| 2020 |  Zuzanin dech |
| 2017 |  Doupě |
| 2014 | Němci |
| 2006 |  Je hlína k snědku? |
| 2008 | Hořké moře |
Určitě nesmíme nikdy zapomenout, jaké hrůzy přinesla 2. světová válka, na druhou stranu mi ale přijde, že s touto tématikou v poslední době zase vychází až neuvěřitelné množství knih. Měla jsem pocit, že se na mě tento typ románů valí ze všech stran, a tak jsem se jim spíše vyhýbala. Když už jsem po něčem takovém chtěla sáhnout, pečlivě jsem si vybírala, až mě nalákal Zuzanin dech. Nutno však říct, že kniha nabízí mnohem více než jen téma holocaustu, a já ji přečetla za pouhé tři večery. Bylo to moje první seznámení s Jakubou Katalpou a rozhodně ne poslední. Lehkost, s kterou totiž píše, se jen tak nevidí.
Hrdinkou románu je Zuzana Liebeskindová, která se v dětství seznámí s dvěma kluky a brzy se z téhle trojice stanou nerozluční kamarádi. Společně tráví většinu volného času a Zuzaně ke šťastnému dětství vlastně nic nechybí – její život je stejně sladký, jako výrobky jejího otce, zámožného cukrovarníka. Ve 30. letech se však situace Liebeskindových začne proměňovat a asi všichni tušíte, jaký osud asi může továrníka s židovskými kořeny potkat. Zuzana dospívá za německé okupace, a i když zažívá období bolestných ztrát, něčeho nového se jí zároveň dostává – poznává, jaké to je být zamilovaná. Jenže láska většinou nefunguje ve třech, a tak se nakonec trojlístek kamarádů rozpadá a každý se vydává svou vlastní cestou. Jediná Zuzana má svou cestu předepsanou jinými a nemůže si volit. Když se pak po návratu z Osvětimi konečně vrátí do rodných Holašovic, snaží se najít své místo ve světě a být šťastná. Svými vlastními volbami si ale situaci rozhodně neusnadňuje.
Román patří mezi ty, kde hrdin(k)u přemlouváte k nějakému rozhodnutí a s nelibostí pak sledujete, že vás „neposlechla“ a co ji kvůli tomu nakonec potká. Příběh ve své podstatě ani není moc složitý, ale způsob, jakým je podán, je úžasný. Katalpa používá barvitý jazyk a umí slovy krásně pohladit – její vyprávění je hebké a pestré, a to občas až v protikladu s tím, jaký je obsah jejich sdělení. A zakončení knihy? Mrazivé!
Rozhodně doporučuji!